„Oslavovat můžeme maximálně den. A pak už se musíme chystat na Slovácko. To pro nás bude důležitý zápas,“ uvědomuje si pětadvacetiletý gólman. „Protože tahle remíza nebude nic platná, pokud ji v dalším kole nepotvrdíme.“
V úvodním střetnutí podzimní sezony, na konci července loňského roku, remizoval FC Vysočina před vlastními fanoušky 0:0 se Spartou. V pátek stejný výsledek zopakoval i v prvním domácím klání jarní části - proti Slavii.
„Do zápasu jsme šli s tím, že chceme hlavně bodovat. Což se nám povedlo - i s velkou porcí štěstí,“ připouští Rakovan. „Ale to k fotbalu patří. A konečně jsme štěstí měli i my,“ oddechl si.
Hosté totiž zejména v první půli pálili jednu velkou šanci za druhou. „Soupeř hrál to, co jsme očekávali: nakopávané balony, které Milan Škoda velmi dobře sklepával pro rychlonohé útočníky - Mešanoviče nebo Mihálika, jenž nastoupil ve druhém poločase,“ všímal si slovenský gólman. „Bylo to složité, ale popasovali jsme se s tím. I když náš výkon nebyl zdaleka ideální,“ přiznává.
Nejblíže měla Slavie ke vstřelení gólu na začátku druhé půle, kdy Mešanovičova rána skončila na pravé tyči Rakovanovy branky. Domácí gólman však přiznává, že větší obavu měl z jiného slavistického útočníka než právě z Mešanoviče - z kapitána hostů Milana Škody.
„Oba dobře znám a myslím, že Milan je v tomto směru nebezpečnější. Každý zápas dokazuje, že je pro českou ligu top hráč,“ chválí svého bývalého spoluhráče.
Právě ve Slavii totiž Rakovan dva a půl roku působil. „Zápas proti ní je tak pro mě zvláštní,“ připustil. „Ve Slavii jsem začal chytat českou ligu, fandím jí a přeju jí vše dobré.“
Nyní se však chce pokusit zachránit nejvyšší soutěž pro Jihlavu. „Musíme jít zápas od zápasu. Bohužel, jiná cesta pro nás není,“ uvědomuje si. „Je pěkné, že jsme teď brali bod. Ale musíme se realitě podívat do očí, výkon byl hodně špatný,“ nebere si servítky.
