"Taťko, to nevadí, že nehraješ. Nejsi nejmladší, aspoň si odpočineš," uklidňují ho tři děti. Manželka je prý zase ráda, že se ze zápasů nevrací dobitý.
Podpora od rodiny, doplněná potřebnými žerty, pomáhá Janu Trousilovi překonat náročnější část jeho fotbalové kariéry. Do konce září byl nepostradatelným lídrem obrany prvoligového Slovácka, kapitánem týmu. Teď 37letý Trousil v lize pouze vysedává na lavičce, hraje za béčko a čeká na šanci. "Je skvělé, že mě doma čeká rodina. Když po tréninku přijedu, děcka mě z toho dostanou," říká.
Zažíváte složité období?
Bude mi osmatřicet, takže se na to dívám jinak. V pětadvaceti by se mi nějaké odsunutí na lavku a zápasy za béčko kousaly těžce. Ale já už nemám na co si hrát. Rád samozřejmě nejsem, ale nic s tím neudělám, takže se snažím maximálně trénovat a čekám, až mi trenér dá šanci. Občas to potká každého, nedělám z toho vědu a věřím, že ligu zase budu hrát.
Očima trenéra"Měli jsme za sebou zápasy, které nebyly ideální, místo Honzy Trousila jsem zkusil Tomáše Radu a ke změně naší hry to vedlo. S Honzou jsem o tom před každým zápasem mluvil, řekl mi, že to respektuje. Samozřejmě s Honzou nadále počítám. Pokud bych viděl, že je v sestavě nutný zásah, udělám ho. Ale teď se mi nezdá, že by problém byl ve stoperské dvojici." Svatopluk Habanec, kouč Slovácka. |
Často okolí tu situaci vysvětlujete?
Samozřejmě se na to lidí ptají, volají mi známí, novináři. Ale co já můžu vysvětlovat? Kdo na zápasy chodil, obrázek si udělal. Trenér zkrátka chtěl přijít s impulzem, když jsme nevyhráli s Příbramí a Baníkem, a změnil sestavu. Pak se vyhrálo nad Libercem, ale to bylo hlavně díky návratu Došana (uzdraveného kanonýra Doška), na to jsme všichni čekali. Kdyby byl Došan na hřišti i předtím, jsem přesvědčený, že ty zápasy zvládneme a nic neřešíme.
Překvapilo vás, když jste se přestal objevovat v sestavě?
Před prvním pohárovým zápasem v Boleslavi jsem nic nevěděl, totéž před odvetou. Pak už jsem tušil, že k nějaké změně asi dojde i v lize. A nejen na mém místě, když v sestavě chyběli Láďa Volešák nebo Venca Ondřejka. Ale trenér není od toho, aby vysvětloval, proč nehrajete. A já nejsem ten, kdo by někde brečel, že neví, proč to je. Pak jsem četl, že to je kvůli zrychlení rozehrávky dopředu. Vzal jsem to jako fakt.
Právě před utkáním s Ostravou s vámi Slovácko prodloužilo smlouvu do léta 2015. Předpokládám, že byste nechtěl ten rok a půl odsedět na lavičce.
Samozřejmě to nechci nějak odhrkat. V mém věku jsem připravený plnit takovou roli, jakou ode mě trenér očekává. Nikam odsud přestupovat nechci, s rodinou jsme se rozhodli usadit v domě ve Zbýšově u Slavkova u Brna, budu to sem mít blíž a někde tady bych se chtěl motat i po konci hráčské kariéry.
A co od vás kouč teď chce?
Nejsem typ, který by chodil na tréninky uražený a brečel. Naopak se snažím kluky, kteří teď hrají, naladit a povzbudit, aby ty zápasy vyhrávali. Kdo chce, tomu poradím. Jinak to být ani nemůže. Když nebudeme mít body, budeme na tom bití všichni. Tabulka je hodně vyrovnaná a my se nechceme plácat dole.
Trenér zdůrazňuje, že máte nadstandardní vztah. Platí to?
Jednoznačně. Takovou věc přece neurčuje, jestli zrovna nějaký zápas prosedím na lavičce. Nic jsme si neudělali. Člověk musí odlišit práci a právě ten vztah.
Na rozdíl od vás situaci, kdy ztratil místo v sestavě, neustál ve Slovácku před pár lety Petr Švancara. Souhlasíte?
To se mi těžko hodnotí. Peťa je showman, prodat dokázal i to, že přestal hrál. Ale mě ani nenapadlo se nějak veřejně ozývat, když jsem přestal hrát. Podepsal jsem smlouvu, dali mi ji určitě na základě výkonnosti, těžko může být rázem všechno špatně. Věřím, že šanci dostanu a naskočím do sestavy ve formě jako předtím.
