Jak se vám bude po tak dlouhé době na jihu Moravy přesouvat až na západ Čech?
Manželka zůstane s kluky doma ve Zbýšově na Brněnsku, dcera odmaturovala a jde do Prahy, já budu bydlet v Plzni, a kdykoli to jen trochu půjde, tak za sebou přijedeme. Zkrátka fotbalový život.
Ano, je vrtkavý. To jste si ostatně ověřil i na poslední štaci ve Vyškově, kde jste byl odvolán v dubnu před koncem sezony. Jste hrdý na bývalé svěřence, že se dostali až na zápraží první ligy? Baráž sice neurvali, ale Zlínu byli rovnocenným sokem.
Já s nimi byl celou dobu v kontaktu. Klobouk dolů, nejen za tuhle koncovku, ale za celé dva roky v druhé lize. Patří jim dík za to, jak to zvládli. Bylo to o kousek, a jestli se podaří vybudovat kádr podobně silný, jako byl teď, tak budou dále nahoře.
Nesrazí Vyškov zájem o hráče a případné nové skládání týmu?
Budou se znova prát o postup, protože je tam ambiciózní vedení a nehrozí, že by opadla bojovná nálada i ctižádostivost. Spíš se pokusí to tlačit zase o krok dál, dozbrojí tam, kde je potřeba. A já je stoprocentně budu sledovat a budu jim fandit.
Viděl jste barážové boje?
Udělal jsem si krátkou dovolenou, ale první duel jsem sledoval pozorně. Výkon Vyškova byl výborný, jen škoda, že se nepodařilo proměnit některou z gólovek. Zlín viditelně nevěděl, co přijde, vyčkával a soupeř měl rázem více ze hry. Ševcům se pak povedlo gól dát, to je uklidnilo a pak už přijeli do Drnovic s tím, co se osvědčilo týden předtím na Zbrojovce – stačila jim i bezbranková remíza. Je to možná trochu škoda, ale věřím, že prodloužení sezony kluci ve Vyškově nelitují. Teď budou zklamaní, ale oni vstanou a zase to ve druhé lize nakopnou. Nemají se vůbec za co stydět.
Jan Trousil, trenér Vyškova
Měl byste recept na ten zaparkovaný autobus, jak se ve fotbale říká hlubokému bloku?
Já už ve Vyškově nejsem a tohle bylo na Honzovi Kameníkovi. Já už byl opravdu v pozici fanouška a ne trenéra, takže si nedovolím radit. Dvojzápas z pozice druholigového je ale opravdu těžká disciplína. Když jsme Zlín porazili v poháru, tak to byla výhoda jednoho utkání. Prostě nám to sedlo a soupeři ne, ale v dvojzápase má prvoligový tým klidnější hlavu.
Sám jste ten tým tvořil, vybíral si hráče. Nebyla v tom slabina Vyškova, že byl opravdu vymodelovaný na jeden styl hry, tedy rychlé protiútoky a průniky po stranách?
Při první tvorbě tomu tak nebylo. Když jsem přišel, přiváděl jsem nejlepší třetiligové hráče z Moravy a nezasazoval je do rolí. To jsme obalili kluky, které zkoušeli prvoligové týmy a nakonec se tam nevešli, takže přišli Filip Štěpánek, Tomáš Cabadaj nebo Jarda Srubek. Nebylo to dané tak, že budeme hrát po stranách obrovsky rychlý a ofenzivní fotbal. Měli jsme to připravené kombinačně z třetí ligy. Pak ale přišel Beny (křídelník Bienvenue Kanakimana z Burundi) a až se po pěti kolech dostal do kondice, tak pak ukázal, že rychlost má obrovskou. Postupem času jsme tedy přešli na jemu vyhovující styl s rychlými brejky.
Nezvykl si na to tým až moc?
Ale oni nám kluci z Afriky chyběli, když tu Beny nebyl kvůli potížím s vízy a odešel nám tehdy Adama Fofana i zraněný Boris Essele, taky to šlo. Samozřejmě ale hlavní dojem zanechali kluci s nimi. Když jsme tedy skládali tým na druhou sezonu, tak se na to dával důraz a jen jsme to vylepšili Alexisem Aléguém, který se po aklimatizaci tady také rozehrál k vynikajícím výkonům. Křídla to byla tedy obrovsky nadstandardní, Alexis byl ještě mnohem komplexnější hráč, než Beny a nebylo to jen o nakopnutí míče do rychlosti. Strhli další ofenzivní hráče jako Barnabáše Lacíka, Ondru Vintra a útok se rozjel. Měli jsme to takto naplánované do jara, abychom mohli hru trochu variovat, ale pak přišlo daleko víc afrických hráčů a nám se to trochu rozpadlo.
Říkal jste to už po tom, co vás majitel Kingsley Pungong odvolal, že to připisujete zbytečně širokému kádru, ve kterém přetekla frustrace těch, kteří se nevešli do zápasové soupisky.
K tomu už se asi nemá cenu vracet. Nechci ale Vyškov hanět, tým byl moc dobrý, ale je zbytečný luxus mít 25 hráčů na šestnáct fleků. Těch osm nebo devět hráčů navíc mělo pak problém, že musí mazat do 1. A třídy, a nastal problém s klimatem v kabině. Všichni nervózně čekali na pátek, kdo se vejde a kdo ne. Bohužel to tak bylo, majitel to tak to chtěl a třeba to bude malé ponaučení pro další sezonu, že takto široký kádr nedělá zdravou konkurenci, ale nezdravý boj.
Vaše druholigová vizitka se zastavila na 19 výhrách, 15 remízách a 19 porážkách. Slušná bilance pro kouče týmu po postupu z nižší soutěže. Ukazuje to, že jdete do Plzně správně vyškolený?
Ona to byla obří škola už od první sezony v roce 2016. Proto jsem si k sobě vzal Pepu Mazuru (Trousilův asistent ve Vyškově, dlouholetý ligový hráč i kouč, olympijský vítěz z roku 1980).
Co nejdůležitějšího vám předal?
Snažil se mě někdy brzdit, jindy mi všechno schválil. Moc mě potěšilo, když jsem třeba střídal ve dvacáté minutě hráče a on mi říkal, že by to neudělal. Jenže po zápase přišel s pochvalou, že jsem to trefil já, a on ne. Naučil jsem se ale také do zápasu sáhnout, když se mi to nelíbilo, a za tím rozhodnutím si stát.
Nedávno jste nechtěl některé věci komentovat, dokud nebudete mít jasno. Teď už ale máte angažmá a nemusíte opatrně našlapovat. Chtěla vás Zbrojovka k A týmu, kde jste dřív hrál?
Řeknu to jinak. Když jsem skončil, volalo mi mnoho lidí, ať do závěru sezony nikde nic nepodepisuji, že si mám odpočinout. Poslechl jsem je, ale jak soutěže skončily, tak se mi telefon mohl rozskočit. Samozřejmě jsem měl obrovskou radost, jaký je o mě zájem. První telefonát ale přišel od Míry Koubka, že by chtěl navázat spolupráci a že se mu něco rýsuje. Tohle jednání bylo tak dobré, že jsem neměl potřebu už dál něco řešit a hledat.
Svatba jako řemen. Podruhé. Koubek si v Plzni vezme další dávku své drogy |
Jdete do Plzně, která v uplynulé sezoně hrála Ligu mistrů proti Bayernu a Barceloně.
To je jiný svět...
To zázemí a vše okolo je opravdu někde jinde.
Pořád jsem si říkal, že to nemusí vyjít, ale díky jednání s majitelem Adolfem Šádkem a realizačním týmem to dávalo větší a větší smysl. A pak už to bylo jen na ženě.
Vaše paní vám nechtěla vzdálené angažmá posvětit?
Naopak, řekla mi, že to mám jít zkusit, že se taková nabídka už nemusí naskytnout. Stejně jsem byl chvíli ještě na vážkách, přece jen jsem celou fotbalovou kariéru pořád trávil po boku rodiny. Ale pak mi manželka zdůraznila, že to nemůžu pustit. Takže to byla hotová věc.
Měl jste ale víc nabídek, že?
Ano, některé byly i na pozici hlavního trenéra. Už jsem ale něco slíbil a neporuším své slovo, protože někdo rázem přijde s něčím jiným. Už jsem jednal s Plzní a popravdě se na práci tam od prvního kontaktu moc těším. Viktorka je patnáct let na vrcholu a pro trenéra z druhé ligy jde o fantastickou příležitost.
Zvolil si vás kouč Koubek a vedení s tím, že jste zvyklý budovat tým, což se Viktorii nyní může hodit?
Samozřejmě jsme s pány Šádkem i Koubkem na tohle téma mluvili, ptali se také, jestli mi nevadí pozice asistenta, když jsem byl sedm let zvyklý velet. Mně se ale ta role, kterou mi nachystali, strašně líbila a od začátku jsem říkal, že mi vedlejší post vůbec nevadí, vždyť jdu pořád o soutěžní level výš. Zase si čuchnu k něčemu jinému, můžu to později využít. A hlavně dělat asistenta Miroslavu Koubkovi přece není ostuda, ale výsada. Má obrovské zkušenosti, titul s Plzní, a navíc se známe opravdu dlouho.
Po jeho konci v Hradci Králové často zaznívalo, že dvaasedmdesátiletý matador je už pán v letech a měl by zvolit důchod. Je vaší rolí být učněm, který to po mistrovi časem převezme?
To ne. On je plný síly a strašně se těší. Začal by nejradši hned, a ne za týden. Pořád je na telefonu a jeho věk nehraje žádnou roli. Ostatně to, že dostal další nabídku z Plzně, je zřejmé ocenění jeho práce. Chce udělat úspěch a přenést na nás svůj entuziasmus. Chce tu být, pracovat a vítězit, stejně jako celý náš nový realizační tým.
Jan Trousil jako trenér Vyškova
Působil jste pod ním jako hráč, že?
Trénoval mě na Kladně v sezoně 2003/04, kdy poprvé trénoval druhou ligu a on mě chtěl do týmu. Vykoupil mě ze Uherského Hradiště, pak mě chtěl do Baníku i do Slavie, byť tam se nepodařilo dohodnout. No a teď se mi ozval, že když se to nepovedlo ve vazbě trenér hráč, tak že bych s ním trénoval. Nenechte se zmást mediálními výstupy, i když je mu přes sedmdesát, je plný elánu a už teď řešíme s ním s dalšími asistenty Markem Bakošem a Zdeňkem Bečkou i trenérem brankářů Matúšem Kováčikem podobu kádru.
Potěšilo vás, že nejste výběrem vedení pro trenéra, ale naopak výběr trenéra, který on představil vedení?
Zavolal mi, že by mě chtěl, co na to říkám a čekal na mou reakci. Pak mi říkal, že mi zavolají z klubu, a že bude moc rád, když kývnu. Pak už se to od tohoto odvíjelo. Upeklo se to na dvou nebo třech schůzkách a jsme domluvení na všem. V sobotu tedy jedu do Plzně a v pondělí začíná letní příprava.
Jaký to bude skok z druhé ligy do bojů o evropské trofeje?
Já nevím! (směje se) Kdybych byl ještě hráč, tak je to celkem jednoduché. Jdete do jiného klubu, máte to nalajnované a nemusíte nic řešit. Jako trenér se ale naopak musíte starat o vše, nachystat klukům veškerý servis.
Jste zdravě nervózní?
No jéje. Dvanáct dní na soustředění, tam snad bude dost času si s každým říct, co bude jeho náplň a co od sebe můžeme očekávat. Budu tam většinu času sám, takže budu mít dost času jen na fotbal.
Ve Vyškově aby hlavní kouč vůbec pohledal vlastní šatnu a kancelář, to se teď změní.
My měli kancl s Rosťou Horáčkem a Pepou Mazurou a tady se naopak přesunu do většího. Budeme hezky v šesti spolu s kondičáky a celým realizačním týmem. Řekli jsme si, že když chceme společný úspěch, musíme být stejně naladění. Ale vymožeností, co tahle společná místnost skrývá je dost.
Bonjour, jsme tu, all right? Trojjazyčný vyškovský babylon chce do ligy |
V Plzni se mluví o zahraničním investorovi, není to trochu deja vu z Vyškova?
Samozřejmě to také vnímám, ale dostal jsem od klubu nabídku trénovat a do organizační struktury mi nepřísluší mluvit. Jestli tam bude nebo nebude nový majitel či investor, tak to je věcí současného majitele. Mě zajímaly cíle po sportovní stránce. Byli jsme ale ujištěni, že vše bude vyřešeno a pořádku, takže my se budeme starat o to, jaký hráč má přijít a jakým způsobem budeme pracovat.
Kdo první reagoval na váš nový podpis?
No bylo to naopak, než mi přišly pozdravy, tak mi už naskákaly gratulace od kluků z Vyškova. Někde ta informace vyjela na internetu a v novinách a gratulací bylo obrovské množství. Ty od kluků z Vyškova ale potěšily snad nejvíc, že s nimi mám dále fantastický vztah. A to není jen o fotbalistech, platí to i o českém vedení, kdy mi hned gratuloval nejvyšší manažer českého vedení Vyškova Martin Chalupecký a další. Zažili jsme toho spolu strašně moc a tak je moc hezké, že to není tak, že vy odněkud odejdete a už vás tam ani nepozdraví.
Jan Trousil jako hlavní trenér Vyškova
Samé pozitivní ohlasy?
No, mám kamarády ze Sparty i ze Slavie, tak ti mi na oko vyhlásili podpisem válku, ale to je samozřejmě ze srandy. Vím, že mi to přejí.
Nepřibalíte si na cestu i někoho s sebou?
Bavili jsme se o některých jménech, ale Plzeň má kádr velice kvalitní a konkrétně Vyškov je nabitý zejména ofenzivně, což platí i o Plzni. Nebude to tak, že bych si někoho na sílu tahal. Skok je mezi ligami velký. To ale neznamená, že kluci z Vyškova na ligu nemají. Třeba Alexis Alégué budí v lize velký zájem, a tak věřím, že se s ním příští rok potkám.
