„V Teplicích jsem dostal první ligovou šanci a pořád to beru tak, že klubu hodně dlužím,“ řekl 39letý útočník, který se po sestupu Příbrami vrátil na Stínadla už jako asistent trenéra U19 a tahoun béčka.
Jako se z rezervy naskakuje do ligy?
Už zápas předtím proti Olomouci to hrozilo, (minulý) trenér Kučera se mě ptal, jestli se na to cítím. Pořád máme hodně zraněných. Řekl jsem mu, že k dispozici jsem, protože v téhle situaci mu říct ne by bylo moc jednoduché. Nechtěl jsem z toho takhle utéct.
Slovácko - Teplice 3:2smutná premiéra trenéra Jarošíka, gól Rezka nestačil |
Chytil jste hned tempo zápasu?
Ondra Prášil, trenér devatenáctky, se mě ptal, jestli si myslím, že to ještě zvládnu. Odpověděl jsem, že jsem sám zvědavý. Hrát 3. ligu je jedna věc, naskočit v devětatřiceti do ligy druhá. Sám jsem nevěděl, co od toho čekat. Ale během pěti minut jsem se rozkoukal. Samozřejmě tempo je rychlejší než ve 3. lize, ale bylo to celkem v pohodě.
A taky jste po čtvrthodině otevřel skóre střelou zblízka.
Já premiéry v nových klubech mám vždycky dobré. První zápasy se mi většinou povedly. Takže jsem rád, ale v podstatě je ten gól k ničemu, když nevezeme ani bod.
V lize jste ho dal po 13 měsících.
Ten poslední byl Teplicím. Bavili jsme se s (brankářem) Grigarem cestou sem, kluci si mě dobírali. Já nikdy svoje statistiky neřešil, jsem tady, že chci pomoct Teplicím, pro mě to je úplně jasné.
Jan Rezek ve věku 39 let, 4 měsíce a 27 dnů překonal svého velkého kamaráda Pavla Horvátha a je čtvrtým nejstarším střelcem @fortunaligacz! #dědek #rézajebůh @FK_Teplice https://t.co/GPSpyL8daX
Střídal jste v 69. minutě. Vydržel byste celý zápas?
Když jsme začali Slovácko nahánět, síly ubývaly. A (nový) trenér Jarošík se sám rozhodl poslat na hřiště tři nové hráče, čerstvou krev. Myslím, že to fungovalo celkem dobře, dali jsme kontaktní gól. Jen škoda, že jsme pak už neměli žádnou šanci.
Nebyli jste po vedení až moc pasivní?
Asi jo, na druhou stranu se tam dostávali jen dlouhými balony a kromě dvou tří situací nás moc nepřehrávali. Jasně, mají výborný tým, jsou dlouho pohromadě. Vědí, co mají od sebe čekat, uprostřed velmi dobře rotovali. Ne náhodou jsou tam, kde jsou. Bavili jsme se při přípravě, že doma z posledních čtyř zápasů měli skóre snad 11:1. Důležitý byl gól ve 40. minutě; vést v poločase, mohli jsme se o tři body poprat. Po brance na 2:1 už nás zavřeli a měli jsme to těžké.
 |
Co stihl změnit nový trenér Jiří Jarošík?
Je tu chvilku a já to těžko můžu posoudit, s klukama jsem byl jen dva dny. On je mladý ambiciózní trenér, který nikomu nedá nic zadarmo. V rozhovorech říkal, že ho nezajímají žádná jména ani věk. Tak to má být. Kdo bude pracovat, šanci v lize si zaslouží.
A přijde i vaše další? V útoku vás trápí marodka.
Nedokážu odpovědět. Teď je reprezentační pauza, kluci se můžou dát do pořádku, Mareš už by snad měl začít trénovat. Neřeším to, uvidíme. Jsem pořád v dispozici.
Nebojíte se, že sezona pro Teplice může skončit zle?
Věřím, že se udržíme. Není tady rozhodně špatný tým. I po dvou dnech, co s klukama trénuji, vidím, že jsou tu velmi talentovaní hráči. Je to celkem dobře poskládané. Chybí nám střední generace, ale pokud se do kluků nabuší buldočí povaha, nevzdávat se za žádného stavu, může se to rozjet. Je to otázka jednoho dvou zápasů, pak se může nastartovat něco jiného. Musíme tomu věřit všichni a tvrdě pracovat. Pokud dáme hlavy dolů, budeme obviňovat jeden druhého a hledat vinu někde jinde než sami v sobě, je to cesta do pekla.
Jak vás vůbec naplňuje trenéřina?
Trénovat mládež mě hrozně baví. Je to i moje prvotní práce v Teplicích, takže ligu beru jako zpestření, které může trvat jeden zápas, ale taky déle.
