„Honza pracuje pro tým, to je neoddiskutovatelné. Ale v koncovce potřebujeme rozdílové věci a těch nepřináší tolik, kolik bychom čekali,“ připouští trenér Václav Jílek. „Možná že rychlostně už na tom není tak, jak býval. Ale má jiné přednosti.“
Ano, stoprocentní přístup, zodpovědnost, spolehlivost, běžecky i takticky v pořádku. Jenže i když má před sebou otevřený prostor a jako ofenzivní tahoun by se měl pokusit přejít přes soupeře, raději si míč zasekne. Byť parádním diagonálním pasem najde na hranici pokutového území ve střelecké pozici parťáka Daňka, i tato akce z minulého bezbrankového utkání proti Bohemians vypovídá o Navrátilovi mnohé.
Spíše než jeho momentální rozpoložení potvrzuje herní typologii. Celou kariéru se odchovanec Sigmy pere s čísly, nízkou produktivitou. Ovšem zvlášť proti soupeřům jako Bohemians nebo Teplice či poslední Karviná, kam zajíždí sigmáci v neděli, musí Olomouc včetně Navrátila přidat nadstavbu. Nestačí si splnit základní povinnosti dozadu jako v případě mačů s top trojkou. Tím spíš, že Hanáci z pěti jarních kol skórovali v jediném.
Gól nedali už tři zápasy v řadě.
Což nejde jen za Navrátilem, kromě Daňka s Chytilem chybí kuráž většině týmu, ale byl čtyřikrát v základní sestavě, takže svůj podíl na špatné ofenzivě týmu nese.
„Jeden na jedna jsou rozdíloví teď Mojmír Chytil a Kryštof Daněk, je potřeba, aby se k nimi přidali další, protože takto je to pro soupeře čitelnější a pro nás omezenější,“ uvědomuje si Jílek. „Je to zkrátka o větší kvalitě a ještě větším tlaku, ze kterého branku dáme. Na tréninku jsme na tom pracovali celý týden, ale stejně jsme to nakonec v úspěch nepřetavili. Je ale třeba pokračovat. Jsou to věci, které se nedají ošálit. Musíme tvrdě pracovat dál.“
Včetně Navrátila. Potvrzují to i statistiky. V pěti zápasech mu napočítali šest přihrávek do příležitostí, ze kterých se dá skórovat. Do driblingu, tedy průniků přes soupeře, se pouští zcela výjimečně: devětkrát v pěti startech. Proti Jablonci či Baníku ani jednou. Jako křídlo...
Naposledy s Bohemians sice zkusil čtyři individuální akce, ale uspěl v jediné. Procentuální úspěšnost driblingu má pod třicet procent, ve Slovácku ji měl nad padesát.
„Myslím, že to není otázka sebevědomí, ale typologie hráče. Honza se nějak projevuje dlouhodobě, to se úplně nezměnilo – jak hrál na Slovácku i tady,“ věděl Jílek, koho si v zimě bere. „Nechci ho zeseknout, že je to hráč, kvůli kterému jsme nevyhráli. Očekávám ale od něj víc věcí v překonání soupeře. Nejsou tam vidět průniky jeden na jednoho a finální balon.“
Na šanci čeká driblér Matoušek
Jílek neodpouští laxnost, pomalé návraty. Proto ve Spartě poslal do béčka švédského křídelníka Karlssona, ač dopředu měl báječné věci, jenže často nechal spoluhráči za ním dva soupeře, protože přepnutí do defenzivy měl lajdácké.
Navrátil je opak, protivník mu nepláchne. Odevzdá ze sebe všechno. Pokaždé. I proto jej Jílek zatím upřednostňuje před Jakubem Matouškem, jedním z mála sigmáků s výborným driblingem, ale s horší defenzivou. Proti Bohemians však Navrátila nahradil už po hodině.
Se špetkou nadsázky se dá říct, že kdyby liga vyhlašovala nejlépe bránící křídlo, 170 centimetrů vysoký sympaťák by neměl konkurenci. Ostatně i slovácký kouč Martin Svědík usiloval, aby Navrátil v zimě ještě prodloužil smlouvu. A to kvůli zranění na Slovácku během podzimu paběrkoval. I tak naskočil do patnácti zápasů, připsal si jen jednu asistenci. Celkem v lize dal 31 gólů, na 28 přihrál. Ve 310 startech.
V průměru se v každém pátém utkání podepíše pod gól.
Ale to jemu nemusíte připomínat. Sám si fotbal zabírá možná až příliš. Ví, že na čísla doplácí. Že především kvůli tomu už nejspíš nepozná zahraniční štaci, ačkoli patří do Klubu ligových legend. „Přemýšlel jsem o tom a možná jsem se moc podřídil týmu. Ale já už jsem takový typ hráče, který pro tým udělá maximum,“ přemítal nedávno.
Do Sigmy se vrátil jako mazák, jehož role má být větší. „Asi by to bylo namístě, nechci předbíhat řečmi, ale ani si tlak připouštět. My si můžeme říkat, co chceme, ale uvidíme na hřišti,“ pravil. I proto si předsevzal, že to bude více brát na sebe a zakončovat. „Ale já jsem typ, že raději na gól nějak pěkně nahraju.“
Pro začátek by Sigmě stačilo nahrát na něj i škaredě.
