Klub z Letné ve středu dopoledne oficiálně ohlásil jeho návrat na hostování, o kterém se ví od víkendu. Součástí dohody je i opce na případný přestup.
„Vracím se do známého prostředí, byla to logická volba,“ vysvětlil Kuchta v krátkém rozhovoru pro klubovou televizi.
Do Dánska se v létě těšil, Mydtjylland se o něj zajímal delší dobu, pro Kuchtu šlo o druhé zahraniční angažmá a výzvu, po které skočil.
„V průběhu podzimu se ale ukázalo, že moje situace tam nebyla optimální,“ přiznal. Od září do listopadu naskočil do patnácti ligových zápasů a připsal si jediný gól a asistenci. V prosinci už nehrál vůbec.
Do týmu, který si přitom každou novou tvář proklepne přes zevrubnou datovou analýzu, vůbec nezapadl. Euforii ze zajímavého angažmá vystřídalo rozčarování. Na všech stranách.
Sparťanský sportovní ředitel Tomáš Rosický (vlevo) vítá zpátky v klubu útočníka Jana Kuchtu.
„Návrat do Sparty jsem v hlavě neměl. Nebyla to prvotně moje myšlenka,“ říká Kuchta. „Pak s tím ale přišel sportovní ředitel, volal mi a ptal se, jestli bych měl zájem a viděl to reálně. Okamžitě jsem řekl, že si to představit dokážu,“ popisoval osmadvacetiletý reprezentant rozhovory s Tomášem Rosickým.
Když v polovině prosince přímo na Letné fandil Spartě v posledním podzimním ligovém kole proti Jablonci (2:1), už tušil, že by na jaře mohl být zase zpátky.
Stane se Jan Kuchta klíčovým hráčem Sparty v jarní části sezony?
„Sparta mi hodila pomocné laso. Kluby se dohodly, pomohl i můj agent. A pak už nebylo co řešit,“ oznámil.
Kuchta v rudém dresu za dva roky stihl 37 gólů a 20 asistencí, pomohl ke dvěma titulům i k triumfu v domácím poháru. On sám pak ovšem vycítil, že potřebuje změnu.
„Fotbalový život je krátký a nemá cenu čekat,“ vykládal v průběhu podzimu. Vadilo mu, když se zkraje aktuální sezony v týmové hierarchii propadl níž.
Trojzubec, který trhal českou ligu, bude zase komplet. Chystá se Sparta škrtat? |
„Špatně jsem kousal, že jsem nenastoupil od začátku v odvetě play off proti Malmö. Už předtím jsem nehrál v Jablonci, běhal jsem pak s kondičním trenérem, spadl mezi náhradníky. Nechci machrovat, ale nebyl jsem na to zvyklý. Cítím, že jsem si nezasloužil, abych takhle přišel o místo. Když jsem seděl po zápase ve Švédsku v autobusu cestou na letiště, měl jsem už jasno: Musíš jít! Kdybych zůstal, pro můj fotbalový vývoj by to byla konečná.“
Nyní i pod tlakem okolností očividně změnil názor.
Vrací se do týmu, kde se bude o místo na hrotu útoku rvát s Victorem Olatunjim, Albionem Rrahmani a dost možná i Indritem Tucim.
„Rád bych navázal na krásné a úspěšné dva roky, které jsme tady ve Spartě s klukama prožili. Chci pomoct celému klubu,“ přesvědčuje odhodlaně.
Jak moc jeho návrat sparťanům pomůže?
