Co pro něj znamená být kapitánem?
„Že už jsem starej,“ vypálí okamžitě se smíchem.
Z následujících odpovědí ale jde cítit, že si je vědom své zodpovědnosti s novou rolí: „Odešli Breiťák a Navrc, kteří byli taky v oběhu kapitánské pásky. Myslím, že přirozeně vyplynulo, že páska padne na mě. Je to pro mě čest, ale samozřejmě i něco nového – být kapitánem od půlky sezony. Je to zodpovědnost. Budu se snažit dělat to, co je nejlepší pro celý tým, nejen pro mě.“
Kádr Olomouce prošel přes zimu další vlnou přestavby, přišlo sedm hráčů. Soupiska se momentálně skládá ze třinácti různých národností. Trenéra, ale i kapitána čeká náročný úkol. Ukočírovat kabinu.
„Kluků ze zahraničí je tady dost, musíme češtinu míchat s angličtinou, aby všichni věděli, o co jde. Kluci, ale i vedení, se snaží zařizovat lekce češtiny a angličtiny, aby to co nejvíc ladilo. Já s angličtinou problém nemám, takže pro roli kapitána je to v pohodě, domluvím se s každým,“ říká Kliment.
Přestupy Hanáků byly velkým tématem zimní pauzy. Sám Kliment na ně nahlíží pozitivně. „Mám z týmu dobrý pocit, strašně se zvedla konkurence. U spousty kluků vidím, že jsou trošku jiní než minulou sezonu, že třeba i víc makají. Napadá mě Artur Dolžnikov, který je teď bohužel zraněný, ale makal výborně,“ vyzdvihuje spoluhráče Kliment.
Z nově příchozích jej zaujali především Danijel Šturm a Péter Baráth, u kterého si všiml podobnosti s bývalým spoluhráčem z Plzně a zároveň odchovancem Sigmy: „Svým klidem a přehledem ve hře mi připomíná Lukáše Kalvacha.“
Velkou překážkou v Klimentově kariéře bylo vždycky zdraví. V prosinci se do hry vrátil po osmiměsíční pauze způsobené zraněním v semifinále MOL Cupu. Momentálně se cítí dobře.
„Zdraví zatím drží. Samozřejmě je potřeba někdy trošku ubrat, na tom se domlouvám s trenérem, ale vždycky mi vyhoví. Myslím, že jsem vynechal jenom jeden trénink. Chtěl jsem všechno dotrénovat, abych nabral kondici. Myslím si, že herně je to v pohodě. Jsem rád, že jsem nedal gól stejně jako minulou sezonu, když jsem přicházel. Doufám, že si to šetřím na ligu,“ poznamenal.
Když před rokem a půl přicházel z Plzně, někteří fanoušci mu příliš nevěřili. Měl za sebou další vážnější zranění, navíc na západě Čech během dvou let dal jen pět ligových gólů ve 34 zápasech. Dalších 22 startů zapsal v evropském a domácím poháru, kde skóroval čtyřikrát.
V Olomouci se ale opět našel, stal se oblíbencem fanoušků a v minulé sezoně byl nejlepším střelcem Chance ligy. Nasázel 18 gólů, přestože odehrál pouze 21 ligových zápasů.
„Asi teď trošku upozaďuju svoje cíle za týmové. Pokud mám být lídrem, musí to tak být,“ uvědomuje si útočník.



































