„Jsem hrozně rád, že jsem pomohl týmu, druhý gól před pauzou nás dost uklidnil,“ cítil slávistický kapitán po vítězství 3:1 v Ostravě.
Byla to náramná akce, zejména kvůli parádnímu centru Nicolaeho Stancia. Míč dostal proti noze od Holeše a z první ho poslal za obranu. Krásně, přesně, dokonale. Bořil zakončil ke vzdálenější tyči, kam se gólman Laštůvka natahoval marně. Slavia díky tomu vedla o dva góly.
„Nico to dával poslepu, prý mě ani nevěděl, jen slyšel, jak na něj křičím,“ popisoval Bořil. Že by nacvičená akce? Nebo improvizace? „Od každého něco. Nico takhle finálky dávat chce. Ještěže mě to trefilo do hlavy a uklidil jsem to do brány,“ usmíval se slávistický bek.
V posledních týdnech se rozehrál do slušné formy. Na levé straně bývá dominantní, sedí mu spolupráce s Provodem, který nastupuje jako levý záložník.
Po zápase v Ostravě byl však Bořil i sebekritický: „Bylo tam hodně ztrát a z mojí strany létaly do našeho vápna nebezpečné centry. Po nich Baník hrozil, ale ustáli jsme to.“
Stejně jako závěrečný nápor, který přišel na začátku nastaveného času po kontaktním gólu Buchty.
„To jsem se bál, protože mají výborné hlavičkáře, na hřišti byli čerství Smola i Baroš, zkušení hráči. Naštěstí jsme vyřešili brejk, Oscar nahrál Petarovi a to už jsme věděli, že je hotovo,“ oddechl si.
Sám dal na Baníku teprve pátý ligový gól, přitom ho to do ofenzivy táhne. I v posledních zápasech se dostával do šancí: v Mladé Boleslavi, minule proti Zlínu nebo i při předchozí bezgólové remíze proti Plzni, jedinému soupeři Slavie v boji o první místo.
O něm může být rozhodnuto už ve středu, pokud červenobílí další domácí utkání proti druhé Viktorii zvládnou.
„Budeme mít už v zádech i podporu pár tisícovek fanoušků, což nám určitě pomůže,“ těší se Bořil. „Doufám, že zápas vyhrajeme a společně pak titul oslavíme.“
