Dlouho stál za Vindahlem, brankářem, jehož do Sparty kdysi sám přivedl. Teď se kouč Brian Priske opakovaně zastává Surovčíka, kterému v nové sezoně s kolegy svěřil pozici gólmana číslo jedna.
Nic na tom nezměnily ani některé nepřesvědčivé výkony v úvodu aktuálního ročníku.
„Kuba dělá maximum a tvrdě pracuje,“ ujišťoval Priske například po nedávné porážce v Hradci Králové (1:2). Právě po ní se ho novináři na možnou změnu mezi tyčemi vyptávali. „Jasně, že od gólmana občas chcete nebo potřebujete, aby udělal zákrok, který vám pomůže k bodům, ale Suro není náš problém. Ten je spíš v ofenzivě. Určitě neinkasujeme góly kvůli němu.“
Co na to data?
V chytání průměr ligy, obrana mu nepomáhá
Během dvou sezon čelil Surovčík celkem 70 střelám na bránu (po odečtení penalt) a inkasoval z nich 23 branek. Na základě obtížnosti střel měl inkasovat zhruba 22,3 gólu (bilance -0,7 zabráněných branek). S takovou bilancí se řadí do ligového průměru (14. místo z 24).
Surovčík se však svou bilancí nijak nevymyká dlouhodobé bilanci všech sparťanských brankářů (sezony 2023/34 až 2026/27). Ti v počtu zabráněných gólů patří též do průměru (22. místo z 39).
Následující křivka zabráněných gólů ukazuje totéž v čase: Surovčík se drží u nuly (gólům ve velkém nezabraňuje, ale ani jich nedostává víc, než se očekává).
Nejlépe si v tomto ohledu v lize dlouhodobě vede hradecký Adam Zadražil, což je v grafickém znázornění dobře vidět. Na opačném pólu je Martin Janáček, bývalý brankář Českých Budějovic.
Pokud bychom sledovali pouze srovnání minulé a aktuální sezony, Surovčík se mírně zhoršil: z 0,08 zabráněného gólu na 90 minut v ročníku 2025/26 se posunul na −0,13 nyní.
Co za tím stojí?
Sparta pouští soupeře do střel, které mají hodnotu průměrného xGOT (xG na bránu) 0,35, což je páté nejvyšší číslo v lize. Obecně platí, že lepší týmy sice inkasují méně střel, které jsou však o to nebezpečnější.
xG a xG na bránu. Jaký je rozdíl?xG je pravděpodobnost, že konkrétní střela skončí gólem. Určuje se přitom podle pozice a situace, ze které vznikla. Naopak xG na bránu (xGOT) se vypočítává až z letu míče, zásadní je proto, jak byla střela umístěná a kam míří. I z horší střelecké pozice může hráč svůj pokus umístit tak, že ho brankář nemá možnost chytit. Platí to pochopitelně i naopak. |
V tomhle má Surovčík složitou pozici, neboť šance, které si soupeři Sparty vytvářejí, patří mezi největší v lize. Může to být také daň za styl, jímž se Sparta prezentuje.
Na centry chodí málo. A mimo vápno?
V aktuální sezoně Surovčík vybíhá na centrované balony méně, než by se od průměrného brankáře čekalo. Raději zůstává na čáře, než aby šel do skrumáže těl aktivně sebrat letící balon. V tomto ohledu se mezi ligovými brankáři řadí do druhé poloviny.
Jinak se přitom chová při vybíhání mimo pokutové území, což opět souvisí s tím, co po něm vyžadují sparťanští trenéři. V přepočtu na 90 minut má za hranicí velkého vápna 1,37 doteku s míčem, i tady byste jeho jméno našli kdesi v ligovém středu.
Průměrně se míče mimo pokutové území dotýká 19,8 metru od brankové čáry (ligový průměr je 23,8).
Ale jaké takové zásahy vlastně jsou?
Pokud bychom přihrávky brankářů ze hry rozdělili do pěti sloupců podle metriky očekávané přesnosti (xPass), vede si Surovčík nad očekávání ve čtyřech z pěti případů. Výjimkou jsou nejtěžší přihrávky, kterým se však spíš vyhýbá. Jeho úkolem bývá velmi pravděpodobně situaci na hřišti spíš uklidnit a pokusit se o postupné založení útoku.
Riskuje tak zcela výjimečně.
Očekávaná úspěšnost přihrávky (xPass)Vyjadřuje pravděpodobnost, s jakou bude pokus o přihrávku úspěšně dokončený. Model bere v úvahu celou řadu faktorů, včetně vzdálenosti a úhlu přihrávky, tlaku soupeře na hráče s míčem. |
Potvrzují to i další čísla.
Mezi nimi například i fakt, že pět sekund po Surovčíkově rozehrávce Spartě zůstane míč v držení v 83 % případů, což je nejvyšší hodnota v lize.
Neznamená to však, že by po Surovčíkově zapojení byl tým nebezpečný pro soupeřovu bránu. Z rozehrávky brankáře Sparta příliš netěží, což ale nutně nemusí znamenat problém u Surovčíka. Jde spíš o herní záměr.
Souvisí to i s tím, že Surovčíkovy přihrávky jsou málokdy přímočaré. Přes linie hraje jen 3,7 přihrávky na sto doteků a následná hrozba soupeři po takovém pasu je nejnižší v lize.
Totéž přitom platí i na úrovni sekvencí, tedy souvislých akcí s míčem: držení Sparty, ve kterém se brankář Sparty dotkne balonu, končí střelou do patnácti sekund v 0,44 % případů, což je opět nejnižší podíl v celé lize. Po rozehrávce brankáře tak šance Sparty obvykle nevznikají.
A platí to i naopak: Sparta balon po zapojení Surovčíka ztrácí výjimečně a zakončení soupeři do deseti sekund od brankářova doteku téměř nedovoluje, byť rozdíly v ligovém srovnání jsou v tomto ohledu minimální.
Je tedy Surovčík brankářem pro Spartu, která by ráda v Česku usilovala o nejvyšší příčky?
Zajímavé je například srovnání s brankáři mistrovských týmů v ostatních ligách v posledních pěti sezonách: v plusu zabráněných gólů skončilo 64 % z nich, když připočtete i vicemistry, dostanete se dokonce na 71 %.
Rozdíly jsou přitom mezi jednotlivými soutěžemi: klíčový je podíl brankářů na titulu ve španělské La Lize, naopak v anglické Premier League i v německé bundeslize se daří vyhrávat také s brankáři, kteří jsou očima dat na čáře spíš průměrní.
Sparta v datech: Propad při bránění rohů i rekordní počet ztrát. Přesto má být třetí |
Zásadní problém Sparty, která do sezony vstoupila nejhůř za posledních 30 let a v ligové tabulce je po osmi odehraných zápasech až devátá, proto skutečně leží jinde. Ale o tom třeba příště.
