„Je to prostě zkušený borec. Připravovali jsme se na něj, hlídali ho. Jeho gól nebyl ani pořádnou šancí, vždyť to byl centr naslepo, on si ho ještě špatně zpracoval. Jenže on se rychle zorientuje a promění to. My měli také podobné situace. Jenže on to promění a my ne,“ vysekl poklonu trenér Zlína Jan Jelínek. „Kdo by Řezníčka nebral,“ povzdechl si po dotazu, zda by takového hráče chtěl mít také.
Nebyl prvním. V Olomouci jej chválil Václav Jílek, v Ostravě kroutil hlavou nad jeho vyrovnávací trefou Pavel Vrba. Řezníčkovi to prostě pálí, paradoxně zatím jen na půdě soupeřů, kde posbíral ve třech zápasech čtyři branky.
„Žádné venkovní kouzlo není, jen se teď trápíme na domácím hřišti. Ten terén tam není dobrý. Góly ale chutnají stejně doma i venku. Samozřejmě bych se chtěl také prosadit před našimi diváky, ale holt to zatím prostě nevyšlo. Třeba to přijde teď s Teplicemi,“ kouká už dopředu sobotní hrdina.
Dopředu také hledí vůbec nejlepší kanonýr v brněnském dresu Karel Kroupa, který už obrazně chystá kopačky a dres s číslem 37 v Klubu ligových kanonýrů. „Přeji mu zdraví, protože v současné formě je to největší překážka toho, aby té stovky gólů dosáhl,“ věští Kroupa svému nástupci budoucí členství mezi absolutní střeleckou elitou.
K tomu bude ještě potřebovat sedmnáct branek, neboť k 81 trefám v české lize přidal ještě po gólu ze Slovenska a Holandska. „S touhle fazonou může být kanonýrem už příští sezonu,“ věří Kroupa nástupci.
Pracant pro tým
Řezníček přitom mohl ve Zlíně slavit hattrick při úniku s Janem Hladíkem. Dloubák přes brankáře ale pokazil. „ Chtěl jsem si zahrát na technického hráče, ale nepovedlo se mi to. Kdyby to tam spadlo, mohl z toho být hezký gól. Klidně bych do týmové kasy za hattrick zaplatil,“ smál se po zápase střelec.
Ač při kontaktu s míčem preferuje jednoznačně pravačku, spoustu gólů dává 34letý rodák z Příbrami druhou nohou. Tento podzim – krom penalty – všechny tři. „To je devíza takových hráčů a velké plus,“ přikyvuje Kroupa. Řezníček přitom nevypadá, že by v těchto zakončeních mířil. „Zapře se, míč mu šťastně odskočí, otočí se a nějak to tam dotlačí. Zase to bylo se štěstím, ale prostě byl na správném místě,“ kroutil hlavou stoper Zlína Václav Procházka.
Při penaltě se pak Řezníček naopak projevil jako chladnokrevný zabiják, který náhody nepřipouští. „Nepřemýšlel jsem. Věřil jsem si, gólman udělal úkrok, a tak jsem to poslal na druhou stranu,“ shrnul.
Hlavní definicí Řezníčka z pohledu Kroupy však není ani chladnokrevné zakončení, ani bravurní poziční hra. Nejvíce si cení jeho týmovosti.
„Já musím vyzdvihnout jeho práci pro kolektiv. Fanoušci na něj koukají v tabulkách střelců, ale jeho nezištné asistence jsou stejně cenné,“ vyzdvihuje jeho přínos jako sklepávače míčů pro nabíhající křídla. „Jeho styl zarputilosti a účelné agresivity ve vápně by fungoval v každé fotbalové době. A bude fungovat i v budoucnu. Je to hráč na podržení míče na prsou, chlap do šestnáctky,“ dodává Kroupa.
Řezníček se za to těší přízni fanoušků Zbrojovky a obdivu trenérů. Příznivcům soupeřů ale jeho hra hodně nechutná, o čemž se v sobotu přesvědčil. „Já nic fanouškům neudělal, oni mi sprostě nadávají. Já se nakonec jen usmál a ještě jsem jim i při odchodu zatleskal. Mě spíš mrzí, že se uchylují k sprosťárnám,“ přál by si ocenění fotbalovosti soupeřem.
Píská Hocek, bude videoV sobotním utkání na zlínské Letné byl potřeba zásah videorozhodčího, po němž Jakub Řezníček proměnil penaltu za zbytečný zákrok zlínského Josse Didiby na vracejícího se Filipa Součka. Přestupek to byl jasný, drtivé většině diváků i aktérů na hřišti však zůstal skrytý, včetně hlavnímu sudímu Pavlu Hockovi, neboť hra už mezitím byla na půlicí čáře. Na pokyn asistenta u videa však situaci přezkoumal u obrazovky a nařídil pokutový kop. Byl to právě Hocek, kdo na jaře 2021 v Brně proti Zlínu zrušil pravděpodobně vítěznou branku Damiána Bariše po útočném faulu Daniela Fily, a Zbrojovce tak zasadil tvrdý direkt, z něhož se svěřenci Richarda Dostálka v jarní části sezony nevzpamatovali a soutěž už nezachránili. Komise rozhodčích však jeho tehdejší rozhodnutí uznala správným, k čemuž jistě dojde i teď. |
