„Sláďa mi to nachystal podobně už na Bohemce, tam mi nevyšel krok. Pěkně mi to vrátil, byl prostor na zadní tyči, snažil jsem se mířit,“ oddechl si autor branky z 26. minuty, jež se ukázala jako rozdílová. Sigmáci důležitý záchranářský duel vydřeli.
„Kdybych to nedal, Sláďa říkal, že by mi dal v šatně čočku a příště by mi už nenahrál,“ usmál se. „Snad jsem to konečně protrhl.“
Gól slavil jako kulturista se zaťatými bicepsy u hlavy: Podívejte, jsem zase silák ve formě!
Velikánská úleva pro Plška, jenž na třetí gól sezony čekal od 2. září.
Povážlivě dlouho na podhrotového kanonýra, který v minulém ročníku nasázel 11 gólů a výrazně pomohl Olomouci do kvalifikace Evropské ligy. Rok předtím 18 zásahy vystřílel Sigmě návrat do nejvyšší soutěže.
Logicky vzbudil zájem, neboť záložníků schopných dát v sezoně přes deset gólů v lize moc neběhá. Vyptávala se na něj Sparta, Slavia i Plzeň, ale všichni nakonec zvolili jiné řešení.
Možná se to podepsalo na psychickém rozpoložení pětadvacetiletého vytáhlého odchovance Sigmy, byť sám odvážně tvrdil, že chce životní rok na Hané potvrdit. Na Andrově stadionu se oženil a začal slibně. Hned ve svém prvním startu nové sezony v Mladé Boleslavi zářil, vtipnými přihrávkami i gólem pomohl k vítězství 4:0.
Jenže od té doby se vytrácel. Kazil balony, nebo u nich vůbec nebyl.
A poslouchal narážky, že by měl prstýnek sundat. Přínos týmu povážlivě nízký na rozdílového hráče, ba přímo mizerný. Až v 11. kole proti Spartě zase ukázal, co umí. Při vítězství 1:0 byl znovu výrazný.
Záblesk loňské formy, jež ve skutečnosti klesala dál dolů. Šance zahazoval, průnikové pasy nerýsoval. Trenér Václav Jílek ovšem Plška několikrát podržel. Apeloval, aby víc pracoval pro mančaft, odrazil se od soubojů, že nadstavba přijde.
Ale když skládal sestavu, problesklo mu hlavou, zda místo Plška nepostavit spíš Pavla Dvořáka. Neudělal to, správně vycítil, že proti špatně bránící Příbrami by mohl dostat prostor v koncovce, která je Plškovou hlavní zbraní. A přesně to se stalo. Pomohli si navzájem.
„Bylo to dilema,“ přizná Jílek, jenž Plška předtím na Bohemce postavil na strategický post defenzivního záložníka při stopce Kalvacha. I to ukazuje, jak mu důvěřuje.
„Říkám si, že Plšek prokázal v minulosti dlouhodobě potenciál. Nechám se tím ovlivnit. Věřím, že hráč je schopen v kritických situacích, kdy na něj odpovědnost dáte, a on ji měl na Bohemce, vrátit. Buď vám to tedy zlomí vaz, nebo pomůžete sobě, ale hlavně hráči.“ Důvěru částečně splatil i s Příbramí, ale nenechte se ošálit gólem, nepohoda na vysokém blondýnovi byla znát.
Zase kazil. Zkoušel i těžké kličky, „zidanovka“ mu však nevyšla. Lehkých ztrát bylo příliš. Byť dřel a vyplňoval prostory, čekáte od něj víc.
Jílek věří, že je rozdílový hráč
V 78. minutě v mrazivém sobotním odpoledni zahodil černé rukavice. Za dvě minuty zamířil na lavičku. Mimochodem Dvořák i za deset minut na hřišti dvěma průnikovými pasy ukázal víc než Plšek do té doby. Po jednom z nich Sladký ve skluzu střílel nepřesně a po druhém Zahradníček pohodlně do prázdné branky pojistil v nastavení vítězství.
„Všichni vidí, že to není Plšek, který tady byl, ale dal rozhodující branku a to mu pomůže dál. Takže jdeme krůček po krůčku vrátit Plška do takové pozice, aby byl rozdílovým hráčem, ne jen jedním z mnoha,“ plánuje trpělivý Jílek.
V sobotu na hřišti poslední Dukly se tak dá očekávat, že Plška opět podrží. Jak ho však vrátit do formy?
„Jen prací,“ vypálí Jílek. „Plša s Jabloncem nepracoval dobře, to je jednoznačné. Na Bohemce ukázal úplně jinou aktivitu. S Příbramí snaha byla, ale pokud tomu dlouhodobě něco vezmete, tak se to vrací. Teď je potřeba prostě pracovat. Každý trénink využít k tomu, aby zase nabyl sebevědomí. Postupem času se to v zápase projeví. Jiná cesta než tvrdá práce k tomu nevede.“ Zdá se, že to Plšek pochopil.
