„Moc si toho vážím a zároveň je to motivace do další práce. Nechci usnout na vavřínech, ale posunovat se dál. Bez spoluhráčů bych to nedokázal. Celý tým to letos odmakal a já prakticky jen slízl smetanu,“ řekl oficiálním stránkám druhé nejvyšší soutěže 23letý záložník, jenž pomohl Sigmě k postupu z prvního místa 18 trefami.
Na středopolaře i s defenzivními úkoly vskutku mimořádný počin.
„Každý chce dávat góly, ale trenér po nás chce, ať si po ztrátě míče plníme defenzivní činnosti. První myšlenka za bezbrankového stavu je obrana, ale pak, když směrem dopředu vidím nějaká okénka, tak se je snažím využít,“ povídá.
Už před dvěma lety dal ve druhé lize solidních deset branek. A v koncovce se stále zlepšuje.
„Tehdy ale byla většina z penalt. Když to mám porovnat právě s tím ročníkem, tak jsem teď až na jedno utkání, kdy jsem byl zraněný, odehrál všechny zápasy. Také mám větší herní praxi a jde poznat, že si tým sedl a každý ví, co má na hřišti dělat. Měl jsem to usnadněno tím, že nás bylo ve vápně hodně a já pak dal řadu branek z dorážek,“ odmítá zásluhy.
I to, že by měl hrát spíš v útoku. „To určitě ne. Právě v dorostu bylo blízko k tomu, abych byl stoper. Já cítím, že už jsem našel svůj optimální post, a cítím se tak dobře.“
Těžil z prostoru, který mu vytvářel na hrotu bijec Chorý.
„Soupeři se soustředí hlavně na Chorase, který má dva metry a je ve vápně nejvíce nebezpečný. Já si většinou nabíhám z druhé vlny a to se těžko zachytává. Naši krajní záložníci nám tam navíc posílají skvělé centry, jež pak stačí jen správně uklidit. Hodně gólů jsem dal ze standardek, máme tam pár signálů, které nám dobře vyšly.“
Jakub Plšek z Olomouce (v modrém) překonává pardubického gólmana.
Přesto by možná jeho trenér Václav Jílek pořadí na prvním a druhém místě ankety prohodil.
„Pokud bude Kuba Plšek hrát jako v posledních dvou měsících, tak bude mít problém. Závěr mu nevyšel. Věřím, že si to nejlépe uvědomuje sám, že musí přidat. Má potenciál na zlepšení, pracuje na sobě, ale měl jsem od něj vyšší očekávání,“ vytkl mu. „Tomáš Chorý je pro mě plnohodnotný prvoligový hráč, kterého by ve svém středu chtělo mít víc týmů. Zaslouženě jede s jednadvacítkou a myslím, že by měl pozici obhájit i v nominaci na Euro.“
Když nepočítáme jen góly, kterých dal útočník Chorý o dva méně, odvedl Sigmě ještě o něco více černé práce, šichty bez míče.
Plšek má limity hlavně v dynamice, ale nehodí se jej po výjimečné sezoně, kterou při absenci zkušených spoluhráčů zakončil v posledním kole jako kapitán, peskovat.
Ukázal, že není už „jen“ hráčem vynikajícím hlavně v zakončení, umí hru také vystavět, dát rozdílovou přihrávku. Pravda, mohlo by jich být i víc. Především v první lize uvidí realitu, na vše bude mít méně času a prostoru.
„Při tom prvním pádu se nechaly stejné podmínky, dokonce i přišli noví hráči a jasně se vytyčil cíl postupu. To se pak zvládlo. Mám však pocit, že teď je tým ještě kvalitnější, což potvrdila i předvedená hra a výsledky,“ srovnává. „Teď to jen přenést do ligy.“
Nejsem mistr světa, musím dřít
Komplikací by neměl být ani fakt, že Sigma stále nepředstavila nového spolumajitele. „Pan Staněk (předseda dozorčí rady Sigmy a olomoucký primátor) byl za námi v kabině a ujišťoval nás, že všechny závazky budou normálně uhrazeny a nemusíme se ničeho bát. Prozatím vše funguje, takže není vůbec důvod panikařit. V šatně se to ani nijak neřeší.“
Plšek se drží při zemi. V první lize odehrál 37 utkání, dal tři branky. Zrcadlo bývalému mládežnickému reprezentantovi nastavila zejména mezinárodní konfrontace.
„Otevřelo mi to oči. Když vynikáte v dorostenecké lize, tak vás to svádí k pocitu, že na sobě nepotřebujete tolik pracovat. Pak však přijedete do zahraničí, kde proti vám nastoupí borci, co v sedmnácti kopou francouzskou, anglickou ligu. Zjistil jsem, že si nemůžu myslet, že jsem nějaký mistr světa. Uvědomil jsem si, že ta úroveň venku je úplně jinde, musím rychleji pracovat s míčem.“
Vsetínský rodák prošel vyhlášenou olomouckou akademií, zvládl i složitý přechod do A-týmu.
Olomoucký fotbalista Jakub Plšek se raduje z gólu.
Je čas na další krok? Po úspěšném ročníku nevylučuje ani změnu adresy. „Telefon drnčí agentovi,“ nezabýval se tím dosud. „Já se soustředil na své výkony. Až se vrátím z dovolené, začnu to řešit. Momentálně mám však smlouvu v Olomouci.“
O čem sní? „Hrát co nejvíce utkání před atmosférou, jaká byla při posledním zápase s Ostravou. To byla pecka. A určitě i zápasy v evropských soutěžích mají skvělou atmosféru, bylo by krásné něco takového zažít v Olomouci. Nechci říkat, jak bych chtěl lítat po Premier League či bundeslize, ale postupnými krůčky chci na sobě pracovat a posouvat se dál.“ Správný přístup.
