Jáchyme, hoď to sigmákům! Jako žáček fotbalové Olomouce měl úkol jasný.
Na Andrově stadionu při ligových bitvách prvního týmu podával u postranní čáry zakopnuté míče a malý zrzek Jáchym Šíp žasl: „Když přijel Baník, byla to bomba. Náš kotel se přeřvával s jejich a já si říkal, že bych na tom hřišti chtěl být, že to musí být skvělé.“
K dobru přidá pro klubovou televizi ještě jednu podavačskou historku: „Jednou jsem podával míče i pod sparťanským kotlem, vůbec nevím, co mě napadlo tam jít. Asi dva metry ode mě vybuchla petarda a já z tama utíkal. To zase tak super nebylo. Ale když jsou fanoušci na stadionu, tak je to vždycky lepší.“
Střih. Z podavače vyrostl Šíp v ligový talent Olomouce. Na začátku dubna v osmnácti letech debutoval rychlý podsaditý křídelník v lize a dnes (14.00) na Andrově stadionu může do třaskavého derby s Ostravou nastoupit. Tedy do třaskavého za normálních necovidových okolností. Andrák musí zůstat prázdný.
Jinak se vsaďte, že by to na něm vřelo, hlavně na monumentální severní tribuně, kde by pěli chorály rozparádění fanoušci Baníku.
Jáchym Šíp (vpravo) se snaží v zápase mistrovství Evropy do 17 let proti Belgii uniknout soupeři.
„Je škoda, že tady nebudou fanoušci. Nejvíc diváků jsem zažil v reprezentaci v patnácti, hráli jsme v Číně a přišlo na nás třináct tisíc lidí,“ vybaví si Šíp. „Baníkovští jsou špička v republice, skvělí. Vždy tomu dodají kulisu, je to pak paráda. I když fandí druhému týmu, atmosféra je super,“ chválí vyhlášené příznivce rivala.
Rivalitu mezi nedalekými kluby nejlépe nechápou ani tak fanoušci, jako odchovanci. Od žáčků Šípovi a spol. trenéři vštěpovali, že je potřeba se na baníkovce vytáhnout, a opačně to platí zrovna tak.
„S Baníkem je to největší řežba, oba týmy jsou vždy nahecované. Je to vyostřené, není to obyčejný zápas, jako když jedeme někam do Čech. Pokaždé to má své kouzlo, náboj,“ kývne Šíp. „Musíme se víc připravit psychicky a naštvat se na ně, aby to bylo lepší a zvládli jsme to, protože oni přijedou nažhavení, a když to podceníme, přejedou nás.“
Na stáži v Bayernu
Sám se pokusí z hlavy konečně vytlačit úterní zahozenou gólovku v Českých Budějovicích. Trenér Radoslav Látal mu dopřál druhý start v lize už od 46. minuty, středopolař Houska ho zase vybídl k první ligové trefě. Vystřelenému Šípovi precizně prostrčil míč za obránce, léč úprk zakončil mládenec ležérně.
Měl tolik času na rozmyšlenou, jak zakončit, až přemýšlel příliš a slabou střelu podél levé ruky mu padající brankář Vorel s díky chytil.
Sigma Olomouc - Baník OstravaHlasy trenérů Radoslav Látal (Sigma): „Trápí nás velká marodka. Doufám, že se někteří hráči uzdraví. Roli bude hrát i únava po úterním utkání, navíc ve středu nás čeká důležitý pohárový zápas se Slavií a v neděli Jablonec. Jedeme teď čtrnáct dní v kuse a program je náročný. Je to derby, bude to vyrovnaný zápas, bude hodně emocí. Celý rok je zvláštní hrát bez diváků. Z Ostravy vždycky přijela spousta fanoušků a atmosféra byla báječná, Andrův stadion se zaplnil. Fotbal bez diváků je smutný, o ničem, i když jsme si už trošku zvykli.“ Jan Baránek (asistent Baníku): „Do Olomouce jedeme v dobrém rozpoložení po vítězství nad Boleslaví. Sigma má spoustu zkušených kluků – Hubníka, Beneše, Mandouse. Uprostřed Housku, který dlouhodobě předvádí výkony top ligové úrovně. Mají i řadu šikovných odchovanců. Jsme soupeř, který je asi více vyhecuje.“ |
„Štve mě to, mohl jsem být daleko šťastnější,“ litoval.
„V hlavě jsem si pak ještě několikrát přehrával, jak jsem to mohl udělat líp.
Řešil jsem to s hodně lidmi – se spoluhráči, s trenéry. Příště to snad zvládnu. Jinak si myslím, že jsem podal dobrý výkon, byly na mě dvě žluté karty a předvedl jsem, co jsem chtěl. Díval jsem se na videa hráčů, které sleduji, a snažil se tam vecpat některé jejich věci.“
Šíp šel na plac za stavu 0:2 a aktivním výkonem přispěl k remíze. „Jsem šťastný, protože jsem nečekal, že by mě tam trenér poslal na takovou dobu. Myslím, že jsem toho využil. Ze začátku jsem moc u balonu nebyl, ale potom jsem se do toho dostal, chytil jsem se některými dobrými věcmi.“
Látal ho s ostatními mladíky chválil. „Na pozápasový rozhovor trenéra jsem se hned díval a velmi mě to potěšilo,“ culí se. „Mladých nás tam bylo víc – já, Pavel Zifčák, Mojmír Chytil, Kryštof Daněk, Radek Látal. Bylo to super, s těmi kluky jsem ještě minulý rok nastupoval za béčko ve třetí lize, a teď jsme hráli zápas v první lize a pomohli srovnat na 2:2. A kdybychom ho zvládli otočit na 3:2, nikdo nemohl nic říct, ke konci jsme byli lepší.“
Šípovou předností je bleskové zrychlení, což se má naplno projevit, jakmile ještě zapracuje na kondici, kterou utlumilo svalové zranění. Předloni skončil druhý v republikové anketě Nejlepší mladší dorostenec, reprezentoval na mistrovství Evropy sedmnáctiletých v Irsku a byl na stáži ve světovém velkoklubu Bayernu Mnichov. „Je to jiný svět. Kluci tam nebyli fotbalově až tak jiní, největší rozdíl byl v tempu. Měli neskutečnou vytrvalost.“
Táto, na Sigmu si netroufám!
Když jej Látal postavil na začátku dubna na Andrově stadionu proti Slovácku na posledních devět minut, splnil si Šíp velký sen o ligovém startu. „Jsem strašně šťastný, že se mi to konečně povedlo, protože v áčku už jsem rok a čtyři měsíce. Musím využít každou příležitost, kterou mi trenér dá,“ považoval si a v hlavě mu projely nejen vzpomínky, jak podával ligáčům balony.
Osmnáctiletého křídelníka Jáchyma Šípa poslal trenér Radoslav Látal do dvou zápasů v lize. „Je to velký talent olomouckého fotbalu,“ říká o něm. |
„Pamatuji si i na první trénink s trenérem Nepožitkem na ZŠ Heyrovského, tehdy jsem byl také ohromně nervózní a vůbec mě nenapadlo, že bych za Sigmu mohl jednou hrát ligu. Spoluhráči mi přišli lepší než já, cítil jsem se jako zelenáč. Po dvou měsících jsem tátovi říkal, že si na Sigmu netroufám a že se chci vrátit do Bystřice. To táta nedovolil a řekl mi, že musím makat.“
Rada nad zlato! Další nevšední zážitky tak mohou přibývat. „U nás na vesnici mám spoustu fanoušků. Po prvním zápase mi psali strejdové a tety a gratulovali mi. Bez takové podpory od rodičů a přítelkyně by to nevyšlo,“ děkoval.
Splní si proti ostravskému rivalovi další sen?
