Může snad být lepší důkaz, v jakém rozpoložení se může Ulich v neděli odpoledne nacházet?
V Hradci Králové do velkého fotbalu jako velký talent kdysi vstoupil, aby svoji kariéru posunul právě ve Slavii. Vyneslo mu to zahraniční angažmá a reprezentační starty.
Po skončení kariéry si za Slavii zahrál ještě futsalovou ligu, ale na začátku zimy se vrátil do Hradce. Jako spolumajitel klubu. V této nové roli čeká první zápas týmů, které Ulichův život výrazně ovlivnily.
Co jste na to panu Tvrdíkovi tehdy odpověděl?
Zasmáli jsme se tomu a já jsem mu na to řekl, že máme v Hradci vlastní plány, které se nám můžou podařit naplnit.
Ivo Ulich (vlevo) či brankář Stanislav Vahala se s královéhradeckými spoluhráči radují z pohárového triumfu, rok 1995.
Proběhlo nebo proběhne nějaké hecování třeba právě s panem Tvrdíkem?
Ne, tohle vůbec neřešíme. I když na hřišti to bude zajímavé. Slavia si chce udržet odstup od Sparty, my si zase udržet šestku.
Pro vás velmi dobrá pozice, tým má velmi dobrou formu, poslední tři ligové zápasy vyhrál. Asi příjemný pocit, ne?
Určitě a je příjemné na hráčích vidět, že neřekli poslední slovo. Věří si, hrají dobře organizovaně a konečně se také rozstříleli. Myslím si, že i proti Slavii si můžou věřit a přidat další body, které by titulovou skupinu zajistily nebo alespoň přiblížily.
Jak jako stále ještě čerstvý spolumajitel celého klubu vlastně vnímáte pátou příčku, která mu před nedělním zápasem patří?
Velmi dobře, i proto, že kluci už dvě kola před koncem základní části splnili můj osobní cíl, kterým bylo 43 bodů. To je super.
Další budou ležet na hřišti v zápase se soupeřem, který v tomto ligovém ročníku ještě neprohrál. K tomu půjde o klub, v němž jste odehrál několik úspěšných sezon. Jak na ně s odstupem času vzpomínáte?
Jako na velký milník v kariéře. Přestoupil jsem tam z Hradce a zažil krásné roky. Sice se nám nepodařilo vyhrát titul, ale dvakrát jsme vyhráli pohár a dařilo se nám i v pohárové Evropě. I proto nedám na Slavii a hlavně na dobu, kdy jsem tam působil, dopustit, i když nyní už jsem na druhé straně a přeji si jediné: Abychom v neděli vyhráli.
Ivo Ulich v roce 1997 v dresu pražské Slavie v pohárovém derby s Duklou
Když jste do Slavie v létě roku 1996 přicházel, měla za sebou mistrovskou sezonu a vy jste v její sestavě měl nahradit Karla Poborského, jenž odcházel do Manchesteru United. Hodně velký tlak?
Samozřejmě. Počítalo se s tím, že bych ho měl zastoupit, navíc Slavia je klub, kde se počítá jen s vítězstvími. Každý hráč, který tam přijde, je pod tlakem. Myslím si ale, že jsme tam všichni, kteří se mnou tehdy přišli, docela dobře zapadli a vytvořili silnou partu. Byli jsme mladý tým a postupně to bylo vidět i na hřišti.
O rozhovoru s panem Tvrdíkem už byla řeč, máte ke Slavii blízko stále?
Určitě. Kolem roku 2008, kdy jsem končil kariéru a otevíral se nový stadion, jsem byl jedním z prvních, kdo měl ve Slavii box. Měl jsem zkušenosti z Německa, kde jsem viděl, jaký obrovský boom nový stadion přinese, a chtěl jsem být u toho. Navíc jsem tehdy už podnikal, takže jsem to spojil. Teď hlavně sleduji, jaký kus práce Slavia za posledních pět deset let udělala.
I kvůli tomu, v jaké pozici je dnes Hradec?
Posun je opravdu obrovský a je to inspirace i pro Hradec, s novou arénou máme podobnou šanci. Když se to dobře uchopí, můžeme být nejen konkurenceschopní na hřišti, ale vytvořit skvělé zázemí pro fanoušky. Aby fotbal a věci kolem něj bavily a stadion se postupně zaplnil na každý zápas. Myslím si, že potenciál na to v Hradci je.
Pavel Verbíř (vpravo) z Teplic a Ivo Ulich ze Slavie bojují o míčm rok 2000.
Návštěvnost je nejen v českém fotbale velké téma. V zápasech s pražskými S to není problém. Ostatně nedělní se Slavií je už delší čas vyprodaný.
Pravdou je, že zápasy se Spartou a se Slavií jsou i vzhledem právě k návštěvnosti a plnému stadionu pomyslnými vrcholy sezony. Takhle by to ale být nemělo. Ideální by bylo, kdyby diváci chodili na každý zápas bez ohledu na soupeře. Proto my chceme, aby byl stadion plný stále, což by mělo být cílem celého klubu. Nejde jen o výsledky, ale o to, aby lidé chodili rádi kvůli fotbalu a bavilo je to.
Hradecký klub jste převzali před necelým půlrokem, co tomu zatím říkáte?
Od začátku jsme věděli, že první půlrok bude hlavně seznamovací. Nechtěli jsme dělat žádné zásadní změny, spíš jsme potřebovali klub dobře poznat. Až potom můžeme postupně přicházet s nějakými úpravami. Proto pro nás bude důležitá až příští sezona, kterou beru jako startovací. Samozřejmě ale budeme rádi, když to i letos dopadne co nejlépe a podaří se nám udržet se v první šestce.
I proto jste v minulosti říkal, ať nikdo nepočítá s tím, že budete dělat nějaké obří nákupy, naopak že týmu věříte?
Přesně tak, tým potenciál opravdu má. Je správně poskládaný, vyvážený mezi zkušeností a mládím. Samozřejmě někde bude potřeba doplnit, ale nechtěli jsme dělat v zimě nějakou velkou přestavbu, to by podle mě nebylo dobře. Spíš to vidím tak, aby se tým citlivě doplnil v létě.
Takže předpokládáte spíše menší počet změn?
Po sezoně si to určitě vyhodnotíme. Jak jsem již říkal, mužstvo je podle mého názoru teď velmi dobře poskládané a zároveň se v něm začínají objevovat šikovní mladí hráči z akademie, což považuji za velmi důležité. Věřím, že v létě se může někdo další posunout do prvního, protože jednou z našich priorit je, aby akademie produkovala kvalitní hráče pro první mužstvo. Začíná se to dařit, chceme v tom pokračovat. Po posilách se ohlížíme, ale nebude to nic dramatického. Spíš půjde o cílené doplnění na postech, kde potřebujeme tým vylepšit a zvýšit konkurenci.
V neděli vás čeká první zápas Hradce se Slavií v nové pozici. Velká nervozita?
To ani ne, už jsem v tomhle ohledu vyrovnaný. Když se rozhlédnu kolem sebe, vidím, jak to s lidmi na tribunách lomcuje, emoce jsou silné, ale já už to prožívám klidněji. Mám za sebou dlouhou kariéru, hrál jsem před velkými návštěvami a pod velkým tlakem, takže mě tohle úplně nestrhne. Gól samozřejmě oslavím, plácneme si s ostatními, ale že bych skákal a křičel, to ode mě nikdo čekat nemůže.
Ivo Ulich ze Slavie v roce 2000 v zápase s tehdejším Stavo Artikel Brno
Pro oba týmy půjde o důležitý zápas, jak vidíte jejich současnou situaci? Hradec vyhrává, Slavia remizovala v Plzni, přišla o několik hráčů základní jedenáctky, má problémy se složením obrany. Alespoň určitá výhoda?
To se ukáže až na hřišti. Slavia sice má několik distancovaných hráčů, ale také široký kádr, aby je nahradila kvalitou. Na druhou stranu naši kluci jsou teď opravdu v dobré formě, nemají vlastně co ztratit a budou hrát doma před plným stadionem. Navíc bodů mají už dost, můžou hrát v klidu. Slavii tak mohou nejen znepříjemnit zápas, ale můžou si věřit i na to, že ji porazí. Nebude to ale nic jednoduchého.
S dobrou formou celého týmu koresponduje i forma útočníka Ondřeje Mihálika, který svými góly vystřílel poslední tři výhry. Co na jeho střelecké zlepšení říkáte?
Že je to skvělé nejen pro tým, hlavně také pro něj. Škoda, že to nepřišlo o něco dřív v pohárovém zápase, ve kterém se dostal do několika šancí. Kdyby byl v téhle pohodě už v nich, myslím, že bychom dnes byli i právě v poháru dál.
Vy jste s Hradcem pohárovou trofej získal v roce 1995, další dvě jste přidal se Slavií. Jak moc mrzelo již zmíněné letošní vyřazení od Baníku ve čtvrtfinále? I proto, že se finále bude hrát právě v Hradci.
Hodně. Bral jsem to i symbolicky… po zhruba třiceti letech a ještě v domácím prostředí by to bylo něco výjimečného. Říkali jsem to i klukům v kabině, když jsme za nimi přišli s vedením klubu před zápasem. Bohužel to nevyšlo, dopadlo to, jak to dopadlo. Věřím ale, že příští rok, kdy by se finále mělo v Hradci hrát znovu, to naši kluci můžou napravit.
Silvestrovské derby: s míčem u nohy čaruje Ivo Ulich ze Slavie, sleduje ho sparťan Marek Matějovský.
Další šancí ještě na letošní úspěch je liga, jak důležité je pro hradecký klub dostat se do elitní šestky?
Je to důležité pro všechny – klub, hráče, fanoušky i region. Hrajete s nejlepšími, doma máte Spartu nebo Slavii, stadion se zaplní. Je to odměna za práci, navíc patříte k tomu nejlepšímu v Česku.
Nedávno byl hradecký klub hodně vidět i díky Vladimíru Daridovi, který se po pěti letech vrátil do národního týmu a pomohl mu k postupu na mistrovství světa. Řešili jste vy jako majitelé, zda nabídku přijmout?
Bylo to jednoznačně na něm. Nijak jsme do toho nezasahovali, jde o zkušeného borce. Samozřejmě jsme z toho úplně nadšení ale nebyli, protože jsme věděli, že kdyby se zranil, nebylo to pro nás ideální. Zvlášť když je v takové formě a těžko se v naší sestavě nahrazuje. Na druhou stranu jsme si říkali, že pokud se to povede, je to pro něj obrovská věc. Dostat se s českým týmem na mistrovství světa, navíc po tak dlouhé době, se nepovede každému. Je to opravdu i o prestiži klubu, máme hráče v reprezentaci a další v širším kádru. Například brankáře Adama Zadražila, což je něco, co nám můžou ostatní týmy závidět.
