Očekávání jsou obrovská. Platí to i pro vás, který toho s fotbalem, a nejen v Hradci, tolik prožil?
I pro mě, tohle člověk často nezažije. Hradec na nový stadion dlouho čekal, teď se ten okamžik přes všechny problémy přiblížil a určitě přijde. Nejde to nevnímat.
Vás by asi spíš měla zajímat sportovní stránka bez ohledu na to, kde budete hrát.
Měla, ale ta blízkost, že to přijde, se přehlédnout nedá. Stadion se dokončuje, je to na něm vidět každý den. Už se blíží i to, že se na něj opravdu přestěhujeme.
Hradecké potíže s arénou. Hrozí, že první domácí duel ligy nestihne. Co pak? |
I když se celá záležitost opozdila?
I tak, původní plán sice byl, že na novém budeme už tento týden, a zatím nejsme. Tohle ale velké věci doprovází.
Tým se na vlastní stadion vrátí po dvou letech, kdy hrál v Mladé Boleslavi. Čím se bude chtít v konečně domácím prostředí prosadit?
Tím samým, co nás zdobilo v předcházejících dvou sezonách. Byli jsme nepříjemní všem soupeřům a věřím, že tomu bude tak i dál. A pochopitelně také věřím, že fanouškům na novém stadionu přineseme i fotbalovou radost. Budou to od nás očekávat.
V kabině máte dost nových hráčů, nepřinese právě tohle třeba nějaké změny?
Nemyslím si. Pět šest nových kluků je dost, vždycky chvíli trvá, než si to sedne, ale myslím si, že je to na dobré cestě.
Královéhradecký Jakub Rada (vlevo) hraje míč před Filipem Kaločem z Baníku.
Mezi novými jsou i dva ostřílení borci Václav Pilař a Ladislav Krejčí. Co přísunu zkušenosti do kabiny říkáte?
Všichni hráči, kteří do Hradce teď přišli, jsou fotbalově velmi zajímaví. Z Vaška a Ládi jsem nadšený a jsem za ně hrozně rád nejen z fotbalového hlediska. Podle mě oba budou pro tým pomocí nejen fotbalovou, ale také v kabině. Domácí tým strhnou, tohle budeme potřebovat.
Hradec se i s vaší pomocí po postupu v první lize dvakrát s přehledem udržel, poprvé jste si dokonce zahráli v nadstavbě ve skupině o titul. Jaké jsou cíle s novým stadionem?
Myslím si, že jsme těmi dvěma roky prošli opravdu se ctí, teď je na nás, abychom se s tím poprali podobně. Nebude to jednoduché. Budeme i vzhledem k novému stadionu víc na očích, soupeři nás nepodcení. Přijde pochopitelně také očekávání fanoušků, kteří nás konečně budou mít doma. Proto k tomu přistupují se vší skromností. Chceme hrát zajímavý fotbal a nemít starosti se záchranou.
Jako kapitán byste měl mít čest tým Hradce vyvádět na nový stadion jako první. V minulé sezoně, kdy jste tuto funkci také plnil, jste ale vždy nenastoupil v základní sestavě. Jak přijímáte tuto roli?
Plně ji respektuji. Třebaže to může pro mě být i smutné v tom, že v některých zápasech, na které se jako každý těším, budu jen na lavičce. Beru to tak, že každý má v mužstvu svou roli. A chápu, že třeba hned v zápase na Slavii se může stát, že trenér dá přednost jiným typům hráčů. Nemám problém se s tím smířit.
Stadion přinese euforii, bude na nás ji udržet, říká hradecký trenér Weber |
Co v kabině, kde vás je víc kapitánů? Jak je nastavené tohle?
Úplně bez problémů. Nejde o mě, mužstvo je v tomto složení nastavené opravdu dobře. Jsou to zkušení hráči, kteří mají co říct a kteří se do toho zapojí.
Takže to jsou vaši zástupci Petr Kodeš a Ladislav Krejčí, kteří by vás s páskou na ruce v zápasech zastupovali?
Ti dva určitě, ale své si umí říct třeba brankář Patrik Vízek. Už třeba proto, že to je pokladník.
Ať už budete na hřišti, nebo na lavičce náhradníků, vnímáte, že jste se svým působením v Hradci ocitl u něčeho historického, co se chystá?
Naprosto. A myslím si, že už to vnímám i jako Hradečák. S výjimkou Sparty, kde ale musím započítat i mládežnické roky, jsem nikde tak dlouho nepůsobil. Jsem tady víc než čtyři roky, prošel tu druhou ligou, povedlo se nám postoupit a pak se zabydlet i v první. Je to dlouhá a příjemná doba, která ze mě udělala Hradečáka. A já věřím, že to bude pokračovat i dál.
