Obránce František Čech ale krátce po zahájení hradeckého podzimu naskočil do sestavy a nebýt vyloučení v předposledním kole v derby v Pardubicích, patrně by si na své konto připsal 15 startů v řadě, kdy nechyběl ani minutu.
Skvělá vizitka pro nenápadného borce, jenž svoji roli ale zvládá výborně! Díky tomu se ve středu se svými spoluhráči posadí do letadla a zamíří do Turecka na podstatnou část přípravy.
„Už aby to bylo. Mrazy osm pod nulou, sníh, zmrzlé povrchy, umělka. Přiznám se, že se těším na přírodní trávu,“ říká sedmadvacetiletá, asi nejpřekvapivější, stálice v podzimní sestavě Hradce.
Zažíváte ji jen pár, zatímco před lety jste se na ní většinou trápili několik měsíců. Velký rozdíl?
Prvoligová pauza je mnohem lepší, i když se hraje už na konci ledna. Mám to radši než jen trénovat. Ve druhé lize jsme někdy končili ještě v listopadu a začínali až v březnu. Bylo to dlouhé.
Máte za sebou ale výborný podzim v první lize, nejlepší v kariéře?
Myslím, že ano. Po pár úvodních zápasech jsem začal pravidelně hrávat, navíc se nám dařilo, vyhrávali jsme. A ještě jsme doma porazili Spartu, krásný výroční zápas! Škoda, že jsme v posledních dvou zápasech zaváhali, to mrzí. Na druhou stranu sedmé místo je střed tabulky a je pořád o co hrát.
Odchod Sojky byl šok, říká Horejš. Hradec obhlíží složitý trh, prodávat dál nechce |
Vy jste ale nakonec podzim nedohrál, protože jste byl v předposledním kole v Pardubicích čtvrt hodiny před koncem vyloučen, a v posledním jste tak nastoupit nemohl. Jak moc mrzí právě to derby?
Byl jsem, aby to řekl slušně, hodně naštvaný. Červenou kartu jsem dostal chvíli před koncem a Pardubice ještě stihly zápas rozhodnout. Kousali jsme to hodně těžko.
Přesto pro vás podzim úspěšný byl, čekal jste to před jeho začátkem?
Nečekal. Přišli noví kluci do obrany a já jsem zase začínal na lavičce. Byl jsem ale trpělivý a čekal jsem na svoji šanci. Přišla a myslím, že jsem ji využil.
Trpělivost je pro vás v posledních letech asi hodně důležitou vlastností, co říkáte?
Rozhodně. Trvalo to rok a půl, a nakonec jsem se dočkal. Asi trochu platí, když se říká, že trpělivost růže přináší. Asi na tom něco je.
Podzim pro vás byl výjimečný i v tom, že jste ve Zlíně vstřelil svůj první ligový gól. Velké zadostiučinění?
Určitě, vždyť já čekal tak dlouho, že se mi to i špatné počítá. Možná osm let a jsem rád, že tenhle gól přispěl k důležité výhře.
Po parádní trefě, co vám před ní probíhalo hlavou?
Soustředil jsem se jen na to, abych trefil branku. Povedlo se a pěkně to do ní zapadlo. Když jsem viděl, jak balon do branky letí, jen jsem přemýšlel, jak budu slavit. Pro mě něco nového.
Máme jasnou představu, slibuje nový hradecký ředitel. Přijít mají mladí hráči |
Většinu podzimu jste v obraně Hradce odehrál vedle Tomáše Petráška, borce s řadou úspěchů. Dobrá zkušenost?
Petras je výborný lídr, skvěle organizuje obranu. Za tohle jsem rád, stejně jako za to, že ho v kabině máme.
V Hradci pamatujete druhou ligu a starý Všesportovní stadion. Jak vnímáte posun klubu za tu dobu, kdy v něm jako Hradečák působíte?
Od té doby, co v Hradci nový stadion je, vnímám fotbal všude po městě. Lidi chodí v klubových věcech, mají šály, čepice, na billboardech jsme vyfocení my hráči. Všechno okolo fotbalu a klubu se posunulo hodně nahoru a za tohle jsem nesmírně rád.
Český fotbal jde nahoru, v kádrech dochází pravidelně ke změnám, jak vnímáte zimu v Hradci z tohoto pohledu?
Noví hráči opravdu přicházejí do každé přípravy. Beru to jako přínos, okysličí kádr. Zatím jsou tady dva a uvidíme, jestli přijdou i další. Pokud ano, myslím si, že to bude ku prospěchu, zvýší to konkurenci.
Hradec je dlouhodobě hodně orientovaný na československý fotbalový trh, ale nyní se přece jen pokouší o změnu. Berete tohle otevření pozitivně?
Ano, nový sportovní ředitel se vyjádřil v tom smyslu, že se nebrání příchodu dvou tří dalších zahraničním hráčů. Ale i přesto chce udržet česko-slovenský základ kádru.
Jak jste si užil svátky a pauzu od fotbalu?
Byla poměrně dlouhá, skoro tři týdny. Takže jsme nabrali síly, odpočinuli jsme si od fotbalu a minulé pondělí jsme se sešli natěšení. Myslím, že nám to všem chybělo. Už se nemůžu dočkat přátelských zápasů a hlavně ligy.
