Do klubu z pražského Edenu přišel už jako zkušený matador. Měl za sebou šest a půl roku ve Spartě a čtyři ročníky anglické Premier League v dresu londýnského Queens Park Rangers.
Jak vlastně přišlo k tomu, že se z kolébky fotbalu nevrátil do Sparty, ale upsal se jejímu úhlavnímu rivalovi Slavii?
"Několik jiných prvoligových nabídek jsem sice měl, ale z Prahy kromě Slavie ani jednu. Sparta tenkrát měla vynikajícího Petra Koubu, takže gólmana shánět nepotřebovala. A protože mně se z Prahy nechtělo, se Slavií jsem se domluvil," vysvětluje Stejskal po letech.
ANKETA: Nejlepšího brankáře volte zdeHlasovat můžete do neděle 21. dubna do 23 hodin |
A jak už bylo zmíněno, mužstvu z Edenu odvedl skvělé služby. Jediné, co mu fanoušci leckdy vyčítali, by ten jeho nevídaný klid. Ale tady si bere slovo kouč František Cipro, který tenkrát Slavii trénoval.
"Stejskal byl všemi obrovsky respektovanou osobností. A pro mě zůstane navždycky nejlepším brankářem, jakého jsem kdy trénoval," říká Cipro. "Nejen pro jeho vynikající reflex, ale i pro jeho výbornou povahu. A ten jeho pověstný klídek? Pravda je, že někdy v brance trochu flegmaticky působil. Jenže on ten svůj klid dokázal přenášet i na mužstvo, což bylo opravdu strašně cenné."
Ostatně, na podobnou notu mluví i další trenér Vladimír Táborský, pod jehož vedením získal Stejskal sparťanský titul v roce 1985.
Nejlepší brankářSpolečná anketa Ligové fotbalové asociace a portálu iDNES.cz
|
"Vynikající gólman, který byl dobrý nejen na čáře, ale vzhledem ke své výšce ovládal celou šestnáctku. Je fakt, že byl nevídaně klidný, což leckdy dělalo dojem, že je flegmatický. Každopádně v sebemenším stresu jsem ho neviděl nikdy. A z toho těžili ostatní hráči, hlavně ti mladší."
Aktivní činnost Stejskal končil v dresu žižkovské Viktorie na jaře 1999.
Ve Slavii ho totiž na podzim 1998 vytlačil ze základní sestavy Radek Černý a on chytat chtěl. "Já se ještě na první ligu cítil, tak jsem šel v zimě do Viktorky."
Jenže zasáhla vyšší moc.
"Ve čtvrtém jarním zápase jsme hráli právě na Slavii a já si v tom zápase zlomil kotník. A když jsem se uzdravil, už se mi do toho kolotoče nechtělo. Začínal jsem si dělat trenérskou profilicenci a trenér Cipro si mě vzal v létě 1999 do Slavie jako asistenta pro brankáře."
Gólman pražské Slavie Jan Stejskal (13. září 1997)
Stejskalova prvoligová kariéra začala v ročníku 1982/83 v dresu bývalé Rudé hvězdy Cheb. Půl roku po návratu ze západočeského klubu, v lednu 1984, ho získala Sparta, s níž tento gólman oslavil tituly v letech v letech 1984, 1985, 1987, 1888, 1989 a 1990.
U Stejskalova premiérové prvenství v lize na jaře 1984 byl legendární trenér Václav Ježek. Také on si všiml brankářova charakteristického rysu. "Stejskalovou nejsilnější zbraní je ten jeho klid. A jeho největší nedostatek? Až přílišný klid."
V létě 2000 tehdejší sparťanský trenér Ivan Hašek přetáhl Stejskala ze Slavie na Letnou, kde coby kouč pro brankáře vydržel až do konce roku 2011. V prosinci 2011 dal Stejskalovi předčasný dárek k padesátinám v podobě vyhazovu bývalý sparťanský generální sportovní manažer Jaroslav Hřebík.
Jan Stejskal
"Zažil jsem pana Hřebíka ve Spartě dvakrát jako trenéra a vycházeli jsme spolu normálně. Ale možná usoudil, že do třetice by to se mnou už nebylo ono," komentoval Stejkal s příslovečným klidem svůj konec ve Spartě.
Dnes Stejskal připravuje brankáře v Jablonci a vedle toho je od ledna 2002 asistentem pro brankáře u národního mužstva.
Za reprezentační tým Stejskal nastoupil jedenatřicetkrát, na mistrovství světa 1990 v Itálii odchytal všech pět utkání včetně prohraného čtvrtfinále s Německem. Může se pochlubit i členstvím v Klubu ligových brankářů, kteří odchytali více než sto nul. Majitel šesti sparťanských a jednoho slávistického titulu jich má na kontě 164. Před ním je pouze Petr Čech, který dosud své nuly přidává.
A když je řeč o reprezentantu Stejskalovi, nelze nezmínit jeho čin z května 1995, který ve fotbalové veřejnosti vzbudil obrovský rozruch.
Tehdy se vzdal reprezentace na protest proti neregulérnímu průběhu jarní ligy. Mimo jiné řekl, že co se děje na trávnících, je komedie, a že se vůbec nediví divákům, že na fotbal nechodí. Mířil tím na rozhodčí, kteří si podle něj dovolovali na hřišti věci do nebe volající, a navíc se všem vysmívali.
"Samozřejmě po mně všichni chtěli důkazy, jenže ty jsem neměl. Ale zadostiučiněním pro mě pak bylo, když jsem byl za ten rok 1995 vyhlášen Osobností ligy," vzpomíná Stejskal na svůj nevídaný krok.
