Může nějaký český fotbalista překonat rekord Pavla Nedvěda, který v roce 2001 přestoupil do Juventusu Turín za jeden a půl miliardy korun?
Proč ne? Když Pavel Nedvěd hrál ve třiadvaceti ve Spartě, tak taky nikdo nevěřil, že jednou získá Zlatý míč. Nedvěd může být motivací pro ostatní, že všechno jde, když máte vůli a píli. Třeba reprezentace uspěje na mistrovství Evropy, někdo přestoupí do zahraničí a bude hrát tak výborně, že za další dva roky ten rekord překoná. Ale čeští hráči musí změnit myšlení.
Jak to myslíte?
Někteří vůbec nevědí, co to je obětovat fotbalu sto procent. Většina hráčů je spokojená, že má smlouvu, pravidelnou výplatu a odtrénují dvě hodiny denně. To jim stačí. Ale to je málo.
ProfilJiří Müller
|
Generace kolem Nedvěda, Šmicera, Poborského, Rosického nebo Čecha byla jiná?
Měla větší hlad něco dokázat. Dneska je spousta hráčů rozmazlených a uspokojených. V Česku se přitom nemají tak špatně na to, co někdy předvádí.
Zdůrazňujete to svým hráčům?
Říkám jím, že chci být úspěšný, a k tomu potřebuju, aby byli úspěšní i oni. Agenti jsou hodnocení podle svých hráčů. Čím lepší budu mít hráče, tím lepší budu i já. Takže ano, zdůrazňuju jim to.
„Necid byl jednou nohou v Juventusu“
Sice zastupujete hráče jako Tomáš Necid nebo Lukáš Vácha, ale velký přestup za stamiliony korun jste ještě nezažil.
Měl jsem štěstí, že hráči přestupovali většinou po skončení smlouvy. Pro všechny strany je to potom zajímavější - co se týče platů nebo provizí. Agenti hráče neprodávají, to je záležitost klubů. Moje práce spočívá v tom, abych dohadoval smlouvy a vysoké platy. Je mi jedno, jestli hráč přestoupí za sto milionů nebo po skončení smlouvy zadarmo. Já jsem naopak hrdý na to, že moji hráči mají velké smlouvy a snad jsou spokojení.
Kdo z vašich hráčů má největší tržní hodnotu?
Momentálně asi Tomáš Necid. Dostal se do formy, v jaké byl před vleklým zraněním kolena. Což dokazuje v Bursasporu, kde dal v lize a poháru za podzim už třináct gólů. Navíc je pořád mladý a je to útočník. Největší hodnotu mívají právě takoví hráči.
Před rokem se o něj zajímal Juventus. Bylo to reálné?
Tomáš byl jednou nohou v Juventusu. Byl by to pro něj krásný přestup, který by si zasloužil.
Proč to nevyšlo?
Měl podepsat smlouvu v Juventusu a na půl roku odejít na hostování do Cagliari, aby si zvykl na italský fotbal. Bohužel měl v tu dobu zánět v kotníku a Cagliari potřebovalo útočníka hned. Ten samý případ bylo Chievo Verona. Takže z toho sešlo. Ale to neznamená, že se Juventus nemůže ozvat znovu, když se Tomášovi bude dařit v Bursasporu tak, jak se mu daří teď.
Zůstáváte s Juventusem v kontaktu?
Díky tomu, že v Juventusu pracuje Pavel Nedvěd, tak v nějakém kontaktu jsme. Ale o Juventusu se můžeme bavit ve chvíli, kdy Tomáš překročí hranici patnácti nebo dvaceti gólů v turecké lize. Pak by do takového velkoklubu přestoupit mohl. Teď nemá cenu polemizovat. Všechno je jen o výkonech na hřišti.
Má Necid na to, aby se prosadil v konkurenci Mandžukiče nebo Moraty?
Stoprocentně! O tom jsem přesvědčený. Tomáš bude do půl roku připravený na to, aby přestoupil do velkého evropského klubu. Ale nepředbíhejme, musí zůstat zdravý a soustředit se na své výkony v turecké lize. Jsem rád, že je v Bursasporu společně s Tomášem Sivokem, který je příkladný profík. Doplňují se na hřišti a přidávají si v tréninku.
„Vácha je nejlepší defenzivní záložník v lize“
V únoru vám fotbalová asociace pozastavila činnost, protože jste nesplňoval řády. Už máte se svými hráči podepsané smlouvy?
Ano, se všemi svými hráči už mám řádně podepsané smlouvy o zastupování.
Argumentoval jste, že hráči od vás můžou kdykoliv odejít, když budou nespokojení. Pořád tu možnost mají, i když museli podepsat smlouvu?
To furt platí. Když si hráč bude myslet, že pro něj tu práci bude někdo dělat líp, tak bych nebyl chlap, kdybych ho držel kvůli podepsané smlouvě. To se stalo třeba v případě Martina Juhara. Podali jsme si ruku a spolupráci ukončili.
Co bude s......Tomášem Necidem. ...Tomášem Sivokem. ...Lukášem Váchou. ...Ondřejem Švejdíkem ...Robertem Hrubým. ...Adamem Jánošem. ...Martin Dostál. |
Co přesně se v jeho případu stalo?
Když začínal v Košicích, tak jsem poctivějšího a skromnějšího kluka neznal. Pak přišel do Prahy - hrál za Spartu a Slavii - a šel svou cestou. Představoval si, že může přestoupit do velkého klubu a vydělávat spoustu peněz. Řekl jsem mu, že se to určitě nestane. Popřál jsem mu, ať najde agenta, který mu vysněné angažmá zajistí. A ještě jednu věc jsem mu řekl.
Ano?
Ať za deset let přijde a uzná, že jsem měl pravdu, pokud do toho velkého klubu nepřestoupí. Myslel si, že po čtyřech gólech ve Slavii na něj všude čekají. Ukázalo se, že tomu tak nebylo. Dneska ani nevím, kde hraje.
Kromě Tomáše Necida a Tomáše Sivoka, kteří hrají v Bursasporu, zastupujete ještě jednoho reprezentanta. Po zranění asi Lukáš Vácha zůstane ve Spartě, že?
Kvůli tomu zranění i lidé, kteří byli proti němu, zjistili, že pro Spartu je nesmírně důležitý. Dokonce jeden z nejdůležitějších. Teď je jen na něm, aby se prosadil zpátky do sestavy a do reprezentace. Podle mě je to nejlepší defenzivní záložník v české lize.
Je to hráč pro velkou zahraniční soutěž?
Nejlepším ukazatelem jsou evropské poháry a reprezentace. Hodně se mluvilo o tom, jak Lukáš zavinil gól na Islandu, ale z jednoho momentu bych nedělal závěry. Ostatní zápasy v reprezentaci odehrál velmi dobře, i když to pro něj byla nová zkušenost. Hlavní měřítko bude mistrovství Evropy, pokud se dostane do nominace.
Emoce budí svým vystupováním.
Co myslíte?
Třeba účesy, vlastní módní kolekce... Má díky tomu fanoušky, ale také kritiky.
Fotbalista se má v první řadě hodnotit podle výkonů na hřišti. Když bude hrát výborně, ať na trénink létá třeba vrtulníkem. Je to jeho život, jeho peníze. Dokud bude pracovat jako doteď - a Lukáš je příklad, jak by profesionální fotbalista měl pracovat - tak ať si v soukromém životě dělá, co chce. To, že to někomu vadí, je problém toho konkrétního člověka. Lukášova věc zase je, že z toho davu občas vystoupí.
„Raiola nadává, že dělám všechno špatně“
Zastupujete i jednoho zahraničního hráče - Micka van Burena z Esbjergu.
Zahraničí je cesta, kterou bych se chtěl v budoucnu ubírat. Není velkým tajemstvím, že mým velkým pracovním vzorem je Mino Raiola, který zastupuje třeba Zlatana Ibrahimovice nebo Paula Pogbu. Jednou bych se chtěl dostat na stejnou metu - hrát v manažerské branži Ligu mistrů, zatímco teď hraju Synot ligu. Práci se věnuju naplno, obětuju jí úplně všechno, včetně soukromého života.
Ale o hráčích ze zahraničí mluvíte už nějakou dobu, a pořád máte jen jednoho.
Až se nám podaří dobrý transfer s Mickem, tak další hráči přijdou sami. Začnou se ptát jeho spoluhráči a kamarádi. V Esbjergu mu za půl roku skončí smlouva, tak uvidíme, jak to budeme řešit. Každopádně já hráče neoslovuju. Držím se toho, že hráči by měli chtít moje služby.
Mluvil jste o Minu Raiolovi. Pomáhá vám nějak?
Dělali jsme spolu dva přestupy - Marcela Gecova do Fulhamu a Zdeňka Grygeru z Juventusu do také do Fulhamu. Jinak si všechny přestupy řeším sám. Přeci jen Mino je zaslouženě v té nejvyšší kategorii. Ale jinak mi pomáhá moc. Nedávno jsme spolu byli dva dny v Monaku. Předává mi svoje zkušenosti. Když začínal, tak měl kvalitativně podobné hráče jako já teď. Radí mi. A vlastně pořád nadává, že dělám všechno špatně.
Takže ho Zlatan Ibrahimovic ve své autobiografii vykreslil přesně.
Mino mi vyprávěl spoustu příběhů, které mi ta knížka potvrdila. Je fenomenální ve své práci a taky je to člověk, na kterého se můžu kdykoliv spolehnout.
Mohl by vám pomoct v Necidově přestupu do velkého klubu?
Stoprocentně. Když bude Tomáš pokračovat ve svých výkonech, tak přestup z Bursasporu do většího klubu budu dělat s Minem Raiolou.