V pokoji má velké bedny s oblečením i další tréninkové vybavení. A dveře otevřené, aby hráči na soustředění v Číně mohli zajít i třeba na kávu.
„Dřív jsem u filmu dělal kostýmy nebo produkci. Poznal jsem spoustu odvětví, která jsou podobná tomu, co dělám teď - starám se o servis pro víc lidí,“ říká Šveněk, jenž je slávistickým kustodem tři roky, ale klubu fandí odmala po tátovi.
Za jak dlouho složíte tričko?
Nikdy jsem to nestopoval, ale určitě jsem za ty tři roky zdatnější než na začátku. No, dvě vteřiny to pořád nejsou. Spíš než rychlost je podstatné, aby bylo všechno v pořádku. Radši to třikrát zkontroluju, než abych to rychle naházel a pak tam něco chybělo. Pomalu, zato důsledně.
Učitel"Měl jsem nejlepšího učitele, jakého jsem mohl mít. Všechno mě naučil a vysvětlil Jirka Strnad. I když to byl rychlokurz, než odešel do reprezentace. Během čtrnácti dnů jsem se musel se vším seznámit a odletět na soustředění do Turecka." |
Na skládání triček ještě nejste alergický?
To mi vadí asi nejmíň.
Perete každý den?
Každý den dvakrát. Po každém tréninku. Praní hodně záleží na hotelovém servisu. Už jsem zažil, že nám zůstaly dresy zelené od trávy. Taky nám je jednou spekli, protože to dali na vysokou teplotu. Všechno natištěné se scuklo a ty dresy už se nedaly použít.
Kdo má největší velikost?
Simon Deli a Michael Ngadeu Ngadjui, kteří ale na soustředění nejsou, protože je čeká africké mistrovství. Oba mají velikost XL. Všichni ostatní mají buď M, nebo L.
Hráči k vám na pokoj můžou chodit i na kávu...
...ale jenom ti hodní, kteří vrací věci včas a tak, jak mají.
Kdo chodí nejčastěji?
Kávu má rád třeba Josef Hušbauer.
Jak dlouho jste na soustředění balil?
Čtrnáct hodin. Máme zhruba 350 kilogramů prádla. Jsou to čtyři tréninkové sady pro třicet lidí - bunda, mikina, tričko, trenky, tepláky... Každý hráč má navíc nafasované vycházkové oblečení, které si brali sami.
A co další vybavení? Třeba míče?
Ty se musí na cestu vyfouknout, aby byly skladné. Brali jsme třicet míčů. A pak samozřejmě další věci. Třeba pro doktory a maséry. Nebo cestovní kompresor. Snažíme se vzít, co se dá... Je to asi šest velkých aluminiových beden plus čtyři menší.
Už jste někdy něco zapomněl?
Jo, ale naštěstí jen drobnosti. Tentokrát měřák na míče. Třeba ho ještě někde najdu. Každopádně si myslím, že kdybych teď míče změřil, tak jsou nafouknuté dobře.
Máte na to nějaký fígl?
Existují různé triky. Balon se pustí z oblasti pasu a musí vyskočit do určité výšky. Pohmatem se to nepozná, ale odrazem od země ano.
Když vozíte tolik velkých beden, míváte problémy na letišti?
Vždycky. Je to pro ně velké, nezvyklé... Ale vždycky se to nějak musí vyřešit. Pak taky vždycky trnu, aby ty bedny přiletěly. Už se nám to jednou stalo, když jsme byli na soustředění v Turecku. Naštěstí to bylo cestou zpátky, ale pak jsme čekali tři neděle, než je k nám z Turecka dostali.
Podívejte se, jak slávisté na Chaj-nanu trénují:
