Jejich přátelství začalo v Karviné. Papalelé, rodák z Kapverd, a Brazilec Kaká si rychle našli společnou řeč – nejen obrazně. Oba mluví portugalsky, což jim v cizí zemi pomohlo prolomit první bariéru. „Bylo to docela rychlé. Od začátku jsme si opravdu dobře rozuměli,“ vzpomíná Kaká. „Začali jsme si povídat, trávit spolu čas a sedli jsme si. Velmi rychle jsme se stali blízkými kamarády,“ dodává mladý obránce s občanským jménem Kauan Carneiro Da Silva.
Přátelství vždy přetrvá
V Karviné každý bydlel ve svém bytě, na vzdálenosti ale příliš nezáleželo. Každý den se vídali a postupně si vytvořili partu, která přetrvala i po dalších fotbalových přesunech.
Teď se znovu potkali v jednom městě, jenže tentokrát v dresech dvou klubů, které se v sobotu utkají o nadvládu nad Brnem. Kaká obléká dres Zbrojovky, Papalelé Artisu. A kamarádství má v jejich případě jasnou hranici – čáry hřiště.
„Na hřišti každý hájí svůj tým, ale přátelství vždycky přetrvá,“ usměje se křídelník Papalelé. „Když začne trénink a hlavně zápas, každý si hledí svého,“ dodává rozhodně kapverdský reprezentant.
Jméno po legendě, stejný agent jako eso Realu. Ve Zbrojovce září mladý Kaká |
Před derby se proto mohou pošťuchovat, během něj už ale ne. Oba dobře vědí, že jde o zápas, v němž hodně chtějí uspět právě proti tomu druhému. „Před zápasem se vždycky navzájem trochu provokujeme, ale je to jen legrace. Víme, jak důležité utkání to je,“ popisuje Papalelé. „Bude to velmi vyrovnaný duel mezi dvěma týmy z jednoho města, poprvé v první lize,“ ví dobře.
Přitom podobný souboj neabsolvují poprvé. Když Kaká nastupoval ve druhé lize za Prostějov či Zbrojovku a Papalelé za Opavu, ocitli se proti sobě na hřišti. Pro Papalelého to rozhodně není důvod, aby ubral v nasazení. Naopak. „Vždycky se rád postavím těm nejlepším, a navíc je to můj kamarád,“ říká. „Je vždycky fajn proti němu nastoupit,“ míní driblér, který má v cestovním pase v kolonce uvedeno jméno Hélio Alberto Delgado Silva.
Po utkání se ovšem všechno vrací do normálu. A v Brně mají oba kamarádi z Karviné výhodu, že už nemusejí za sebou dojíždět přes půlku republiky. „Buď jdeme do centra, nebo já k němu domů a hrajeme na playstationu. Jindy zase přijde on ke mně,“ vypráví Papalelé s tím, že ani u konzole rivalita úplně nezmizí. Soutěživost, kterou oba znají z fotbalového prostředí, si přenášejí také do virtuálního světa. „Opravdu rádi hrajeme na playstationu a stejně jako v zápase hrajeme o všechno,“ směje se Papalelé. „Je to takové kamarádské hecování.“
Portugalsky mluvící trio
Do jejich party patří ještě Kahuan Vinícius, Brazilec působící v Pardubicích. Také s ním se poznali v Karviné a přátelství pokračuje. Vinícius za dvojicí často přijíždí do Brna a všichni se scházejí u jednoho nebo druhého doma. „Máme skupinku a chceme společně co nejlépe využít volný čas,“ hlásí Papalelé.
Nezůstávají přitom jen mezi čtyřmi stěnami. Když mají volno, vyrážejí poznávat Česko. Zajímá je nejen Brno, ale i další města a příroda. Vydali se také do hor. A jednou tam jeli kvůli něčemu, co se v jejich běžném životě zase tak často neobjevuje. „Jeli jsme se jen tak podívat na sníh,“ usměje se Kaká.
Právě podobné výlety ukazují, že jejich vztah nestojí jen na fotbale. Dokážou spolu strávit den, aniž potřebují nějaký velký program. A zároveň si navzájem pomáhají v Česku, které je pro oba pořád trochu cizí. „Jsme mimo svou zemi a čeština je velmi těžký jazyk. Když tady potkáme Brazilce nebo někoho, kdo mluví portugalsky, hodně to pomůže,“ přiznává Kaká.
Typický jižan, maňana a klid. Jak Nádvorník supěl a z Papelelého udělal profesionála |
Papalelé si podobný pocit vybavuje už z prvních dnů v Karviné. Když tam dorazil, právě možnost komunikovat bez omezení pro něj znamenala úlevu. „Řekli mi: ‚Pojď, půjdeš si promluvit s Brazilci.‘ Měl jsem radost, protože všichni používáme portugalštinu a logicky je jednodušší si lidsky rozumět s těmi, kteří hovoří stejnou řečí jako já.“
Mezi touhle dvojkou funguje i něco navíc. Osmadvacetiletý Papalelé je o sedm let starší a občas mladšímu kamarádovi s lecčím poradí. Kaká nicméně není jen ten, který rady přijímá. I on má zkušenosti, o něž se dělí. „Už toho hodně ví a dost toho odehrál, aby mi řekl, co můžu zlepšit. A já zase řeknu jemu, pokud je něco, co by mu pomohlo,“ shrnuje Papalelé.
Kaká se směje, že role staršího kamaráda tedy není úplně jednostranná. „Myslím, že se ode mě leccos naučí,“ má jasno Brazilec.
Společných plánů mají oba dost. „Už jsme o tom mluvili. Musí se mnou v prosinci na Kapverdy, protože já a Vinícius tam pojedeme. Snažíme se ho přesvědčit, musí jet,“ rozesměje se Papalelé. Sám se zase chystá poznat Brazílii. „Je to velká země, chci ji navštívit. Chtěl bych se tam příští rok podívat,“ přemítá.
Jednou by se navíc mohli znovu potkat i ve stejném dresu. „To by bylo dobré,“ přikývne Kaká. „Hrát s kamarádem ve stejném týmu, mluvit portugalsky… To je vždycky lepší,“ usměje se. Než se tak stane, budou na hřišti nastupovat proti sobě.
O jejich specifickém vztahu ví také Papalelého trenér Roman Nádvorník, který kapverdského ofenzivního hráče zná už z Opavy. Právě on jej prý výrazně posunul v profesionalitě. „Je pro mě velmi důležitý člověk. Hodně jsem se od něj naučil. Neradí mi jen ve fotbale, ale také v životě,“ říká hráč Artisu. „Zakazovat jim přátelství nemůžeme,“ prohodí Nádvorník.
O tom, kdo z portugalsky mluvícího dua bude mít v následujících měsících možnost toho druhého popichovat kvůli výsledku zápasu, se rozhodne už v sobotu od 15 hodin v brněnské ShipEx Aréně.
A nepůjde jen o ledajaké derby, dva brněnské celky se v nejvyšší fotbalové soutěži střetnou poprvé po 89 letech. V sezoně 1936/1937 nastupoval ve Státní lize předchůdce dnešní Zbrojovky SK Židenice a také SK Moravská Slavia Brno. „Když to vezmeme z historického hlediska, tak proti sobě teď hrají dvě sousední čtvrti. Židenice a Líšeň,“ popisuje mluvčí Artisu Ondřej Tomek.
V posledním prvoligovém brněnském derby vyhrály v březnu 1937 Židenice 6:0 nad Moravskou Slavií. Jaký příběh napíše sobotní duel? A bude mít brazilskou, či kapverdskou stopu?
