"Napadlo mě, že na ni půjdu, ale byl jsem okamžitě odvolán," culil se třicetiletý Petržela po vysokém vítězství 6:0.
Proč mu spoluhráči nepřáli? "Michal Ďuriš čeká co nevidět bejby, tak jsme mu to nechali, ať si může zacumlat palec," vysvětlil.
Pravou ruku vám zdobila dlaha v klubových barvách, co s ní máte?
Zlomený prsteníček. Je to z odvety proti Lyonu. Zavadil jsem prstem za protihráčův dres, zůstal tam zaháknutý a jak soupeř cukl a změnil pohyb, prst se zlomil. Je to prý komplikované, kosti jsou přes sebe. Chtěli mi to operovat a dát tam šrouby, ale to jsem odmítl. Měl jsem sádru, po pěti dnech jsem si nechal udělat tu umělohmotnou dlahu.
Omezuje vás to při hře?
Omezuje mě to, že si třeba nemůžu utřít... A taky zavázat tkaničku, když sú pravák. Ale aspoň se teď něco můžu naučit dělat levou rukou. Ale vážně. Bolí to, před zápasem jsem si vzal i nějaké prášky proti bolesti.
Měl jste obavy, jestli vám rozhodčí vůbec dovolí nastoupit?
Všichni mě ujišťovali, že hrát budu, ale nebyl jsem si jistý. Šel jsem za sudími před utkáním, ruku si prohlédli a dovolili mi hrát.
A byl z toho parádní výkon a dva vstřelené góly.
Asi v sezoně můj nejlepší, dlouho jsem nedal dva góly. Ale výborně hrál celý mančaft, dopředu i dozadu. Liberec neměl jedinou vážnější šanci, byla to super práce od nás všech.
Po svém druhém gólu jste běžel ke střídačce a o radost se dělil s doktorem a fyzioterapeutem. To za tu povedenou dlahu?
My jsme si z toho dělali už na hotelu srandu, když mi to tejpovali. Že bych mohl dát nějaký gól, když mám na ruce kulomet. Paradoxně to vyšlo. Doufám, že se mě to bude držet. I když... Tomu vlastně sám moc nevěřím.
Výhra 6:0 se určitě proti Liberci nečekala. V čem byl mezi týmy největší rozdíl?
Hrozně nám pomohly dva rychlé góly v první půli. K tomu odstoupil Kováč, což byl pro ně určitě velký zásah do systému. Měli jsme výborný nástup, nestačili zareagovat a pak už to měli těžké.
Bylo složité udržet za stavu 4:0 koncentraci na druhý poločas?
Je jasné, že to v sobě máte. Hráli jsme víc uvolněněji, drželi si náskok. Ale povedlo se dát další branky a my jsme měli chuť střílet je až do konce. Myslím, že se šesti můžeme být všichni spokojení, i když naši fanoušci volali po desítce.
Znovu od začátku utkání nastoupil ve středu zálohy Patrik Hrošovský. Je velký rozdíl ve stylu hry, když hraje on a když je na hřišti Pavel Horváth?
Rozdíl je v tom, že Páťa má pohyb víc dynamičtější. Když je tam Pavel Horváth, jsou tam zase přesné, dlouhé balony do lajn. I standardky jsou Horviho jasná parketa, ale dnes je kluci také kopali dobře. Jinak ten styl je celkově stejný. Oba si chodí pro balony ke stoperům a pak se všichni snažíme kombinovat.
