A pokračoval: ‚V komunikaci s klukama problém nebyl, protože většinu přípravy jsem s nimi trénoval. Ale dlouho jsem nehrál, tři měsíce ani přátelák, takže jsem rád, že jsem to docela zvládnul. Snad jsme se odrazili k lepším výsledkům.“
Laštůvka se ve čtvrtek dohodl s Karvinou na angažmá do konce sezony a hned naskočil do základní sestavy.
„Na trénincích jsme viděli, že je fyzicky v pořádku, že nějaká herní pauza nebude hrát roli, takže jsme se rozhodli okamžitě ho postavit do základu,“ řekl trenér Jozef Weber. „Měl by být tím pravým žolíkem, který sestavu doplní.“
Ve čtyřiatřiceti letech je i nejstarším hráčem v karvinském kádru. „Aspoň už nejsem tím dědkem já,“ usmál se obránce Marek Janečka, který je o rok mladší.
„Však jsme se také bavili, že vzadu máme docela starý tým...“ podotkl Laštůvka. „Potřebujeme i nějaké starší hráče, hrát jen s mladými by byla chyba.“
Laštůvka připustil, že vůči dosavadní karvinské brankářské jedničce Branislavu Pindrochovi je nefér, že šel hned do zápasu: „Braňo vychytal postup, ale máme spolu super vztah. Doufám, že mančaftu pomůže, když bude mít takové gólmany, zdravá konkurence je potřeba.“
Jak se vůbec vaše místo v základu rodilo?
Od úterka jsem zase s mužstvem trénoval. Byli jsme domluveni, že jestli se podaří vyřídit všechny formality, tak rovnou půjdu na hřiště. Měl jsem obavy, přece jen jsem dlouho nehrál ani přátelák.
Takže jaký váš návrat do Karviné byl?
Naposledy jsem tady chytal asi dorosteneckou ligu, možná jeden zápas ve druhé lize, ale těšil jsem se na nový stadion. Diváci byli super. Byl jsem trochu nervózní, ale vše ze mě spadlo, když jsem vyšel na hřiště. Fandové mě přijali skvěle.
Co chybělo k tomu, abyste proti soupeři, který hrál druhý poločas bez vyloučeného Buchty, vyhráli?
Je pravda, že jsme tam mohli něco dotlačit, ale neměli jsme až takové šance, které by volaly po gólu. Remíza je asi spravedlivá. Kluci makali, nikdo nic neošidil. V úterý už navíc hrajeme pohár a v sobotu zase ligu. Musíme zregenerovat a jít dále. Musíme bojovat.
Kolik budete potřebovat zápasů, abyste znovu nabral zápasovou praxi?
To kdybych věděl. Natrénováno ale mám, v tom problém není. Přece jen jsem už i něco v kariéře odehrál, takže by to nemělo trvat nijak dlouho.
V čem je pro brankáře návrat na hřiště po takové pauze nejtěžší?
Je to hlavně o pozici. Dnešní brankář už nemůže stát jen na čáře, musí pomáhat obráncům, křičet, ať ho je slyšet.
Zatím hlavně křičel stoper Pavel Dreksa. Jak se o dirigování obrany podělíte?
Čím víc nás bude křičet, tím lépe. Raději, aby nás mluvilo pět než nikdo. Hlavně, abychom o sobě věděli a nechybovali. S Brnem jsem toho ale moc řešit nemusel.
Za stavu 1:1 jste však vyrazil nebezpečnou střelu Litsingiho. Brněnský trenér Habanec řekl, že to byl důležitý moment.
Bylo to brzy po tom, co hosté vyrovnali. Snažil jsem se předvídat, kdyby se Litsingimu podařilo otočit kolem Pavla Eismanna, takže jsem se snažil zmenšit střelecký úhel. Trefil mě do nohy. Byl to důležitý zákrok, ale na hřišti jsem od toho, abych něco chytil.
Smlouvu máte do konce sezony, ale v případě zajímavé nabídky budete moci odejít v zimě. Berete Karvinou jako dočasné angažmá?
Nad tím vůbec nepřemýšlím, chci podávat co nejlepší výkony a pomáhat mužstvu. Nemám ambice se ukazovat, dělat si jméno, abych někam šel, když mi to nevyšlo teď v létě. Hlavní je, že jsem doma. Hodně mě to lákalo zahrát si na novém stadionu, hrát ligu v Karviné, protože na tu jsem chodil, když jsme byl ještě hodně mladý. Teď jsem sledoval, jak stadion roste, věděl jsem, že je ve městě o fotbal velký zájem, což se potvrdilo.
Uvažujete o návratu do reprezentace, když jste zpátky v české lize?
To mě vůbec nenapadlo, příležitost by měli dostat mladší.
A kdybyste dostal pozvánku?
To bych zvažoval.
Jak se vůbec česká liga za těch dvanáct let, co jste v ní nebyl, změnila?
Když jsme tehdy získali titul s Baníkem, tak v ní bylo více jmen... Třeba Poborský, u nás Látal, Slončík, Bolf, Heinz. Tehdy byla atraktivnější.
