Byl to váš životní zápas?
Povedlo se mi víc zápasů, ale dva góly jsem v lize ještě nedal. Takže asi jo. V poslední době se cítím dobře a navíc mi tam začaly padat góly.
Poslední dva zápasy, tři krásné góly. Čím to podle vás je?
Snažím se víc tlačit do zakončení a víc střílet. Střílet, střílet, střílet!
Poprvé jste hráli pod trenérem Václavem Jílkem. Co bylo jinak?
Za čtyři dny nejde stihnout všechno, co by trenér chtěl. Ale chtěli jsme být kompaktnější a nebát se hrát s balonem. Pana Jílka znám už z dorostu a mně osobně vyhovuje.
Přerušili jste sedmizápasovou sérii Slavie bez porážky. Ceníte si toho?
Ceníme si toho moc! Věřili jsme, že můžeme zvítězit, což se povedlo.
Zisk z posledních dvou zápasů je nad očekávání, ne? Liberec a Slavia, čtyři body.
Určitě. Spoustu bodů jsme doposud poztráceli se slabšími soupeři. Teď je na nás, abychom body nahnali s těmi silnějšími.
Ve druhém poločase vás prošlápl Levan Kenia. Můžete popsat situaci ze svého pohledu?
Odehrál jsem míč do autu, on na mě padal a šlápl mi do rozkroku. Nevím, jestli to bylo úmyslně, možná ne, ale bolelo to.
Co říkáte na výkony brankáře Miloše Buchty?
Chytá výborně! Je vidět, že si věří, je pro nás důležitý.
Houska a Buchta, to je zvláštní olomoucká zbraň.
Kluci si z toho někdy dělají srandu. A když jsme hráli s Brnem, tak tam navíc byli další dva Buchtové. To bylo takové pečivo na hřišti.
