Davide, naposledy jste porazili Liberec 1:0. Šťastná výhra?
Přežili jsme několik závarů, kdy jsme to několikrát se štěstím odvraceli. Vybojovaná, urvaná výhra. Nám se takové zápasy v téhle sezoně moc nedařily, takže zaplaťpánbůh za to.
Vy sám jste moc velkých libereckých šancí řešit nemusel.
Každý gólman v jakémkoliv sportu je radši, když má ve druhé minutě nějakou chycenou střelu a dostane se do zápasu. Já tam tentokrát spíš postával. Ani nevím, jestli jsem v prvním poločase řešil nějakou střelu. O to je to těžší, protože se musíte neustále koncentrovat, abyste při nějaké ojedinělé střele ten míč chytil a nepustil.
Poslední tři zápasy jste vyhráli. Může vám podařený závěr sezony dát něco do té příští, když už nebojujete o druhou příčku?
Nastupují mladí hráči, třeba Michal Sáček. Ten hraje první sezonu, je to velký talent a může z něj být velký fotbalista. Někteří hráči se zkrátka otrkávají. Sparta je jiný klub, než ve kterých ti kluci třeba hostovali. Tady je úplně jiný tlak a je těžké si na to zvyknout. Když se otrkají v téhle zpackané sezoně, tak pro nás do příštích let jenom dobře.
A co vy? Berete závěr sezony jako šanci, jak jít do příštího ročníku jako jednička?
Za dva měsíce mi končí smlouva, takže mě čekají pohovory s vedením. Uvidíme, jak to dopadne. Nějaké nabídky jsou, ale přiznám se, že teď si hlavně užívám konec jara. Poštěstilo se mi, bohužel i kvůli zranění Tomáše Koubka, a dostal jsem se do brány. Jsem za to rád a chci si to užít, protože nevím, co bude dál.
Chcete ve Spartě zůstat?
Já bych samozřejmě chtěl zůstat. Jsem odchovanec a vrátil jsem se sem velkou oklikou. Nechce se mi odcházet.