Pětadvacetiletý hráč řečený Zlatan v Baníku během kalendářního roku 2025 paběrkoval, vstřelil jediný gól, předtím v Pardubicích ale devět za sezonu a půl. Cítí, že se probudí.
Sebevědomí máte?
Střelecky jsem rok spal, potřebuju to do sebe zpátky dostat. V Ostravě jsem nebyl na pozici, na jakou jsem zvyklý. Hrál jsem níž, k bráně jsem se tolik nedostával. Už v přípravě se mi podařilo vstřelit branku, což jsem rád. Gólový čich ve mně je, věřím, že ho zase probudím.
I díky důvěře trenéra?
Rok v Ostravě neproběhl podle mých představ. Hráč potřebuje cítit důvěru. A tady ji cítím od prvního momentu. Stejně jako v Pardubicích. Bez ní je to obrovsky těžké. Když mi zavolal trenér Frťala, hned to tam bylo. Komunikoval jsem i s panem Vachouškem (sportovní ředitel), měli jsme dost rozhovorů, zájem měli už před půl rokem. Tehdy to nedopadlo.
Záhada Stínadel: anonym 30 let posílá kritické koresponďáky. Je jich 298 |
Co říkáte sázce fanouška Davida Scholze? Uklidí stadion, když dáte aspoň dva góly. A když nedáte, ředitel klubu Rudolf Řepka uklidí jeho byt.
První zprávu jsem o tom dostal od rodiny, hned mi to poslala. Věřím, že bude rychle splněno. Do kolika zápasů, nevím, ale budu se snažit, aby to bylo co nejdřív. S panem Řepkou jsem se pak už nehecoval. S bytem mu když tak pomůžu, ale s tím nepočítám.
Motivují vás takové řeči, nebo naopak srážejí?
Namotivovaný jsem hodně. Od prvního momentu se cítím jinak, než když jsem přišel do Ostravy. Tady jsem se během 14 dní usmál, což je pro mě to důležité, pro psychologii v hlavě. Sázku s fanouškem už šponovat nechci, ale klobouk dolů, že šel s kůží na trh. Já byl zvyklý z Ostravy na různé názory lidí.
Ostravský Tomáš Zlatohlávek a David Šimek z Pardubic se přetahují o míč.
Jaké je tedy v Ostravě chodit po městě, když se nedaří?
Nepříjemné. Řeknu historku z Lidlu. Byl jsem na nákupu a paní středního věku mi řekla: Vy jste tady hrozný! To zabolí. Ale to je realita, v Ostravě jsou fanoušci fanatici. A když se nedaří, dají vám to hodně pocítit. Fotbalem tam žijí všichni, z generace na generaci. Na zápasy chodí celá moje rodina, babička i děda. A když se daří, lítáte nahoře.
Proč vám to v Baníku nesedlo?
Loni v zimě jsem přišel do týmu, který hrál o evropské poháry. Bylo strašně těžké se dostat do sestavy, tým byl pospolu, dařilo se mu. Plnil jsem roli náhradníka. Vykrystalizovalo to tak, že jsem z Ostravy odešel, za to jsem šťastný. Angažmá beru jako obrovskou zkušenost, zažil jsem krásné zápasy a turbulentní rok. Hráli jsme evropské poháry, pak o záchranu. Nahoru dolů.
Jako mladý takovou ťafku ustojíte snáze?
Člověk ji občas potřebuje. Fotbal přináší i těžší momenty, já si to prožil v rodném městě, což mě mrzí.
Kde na hřišti se budete pohybovat? Jako klasický hroťák?
Vyhovuje mi být ve vyšších postaveních než v nižších. I v Pardubicích jsem hrál výš, dostával jsem se do střeleckých i brankových příležitostí. Čím blíž brance jsem, tím líp pro mě i pro tým. Ale je na trenérovi Frťalovi, kde mě využije. Mojí vizí je nejdřív se v Teplicích rozkoukat, pomoct týmu, pak se uvidí. Chceme být co nejvýš to půjde.
Sázka o Zlatohlávka: fanoušek by uklidil stadion, šéf Teplic Řepka jeho byt |
Přezdívají vám Zlatan kvůli příjmení, máte se švédským fotbalovým bohem i něco společného?
Možná někdo bere, že jsem mu herním stylem podobný, ale já myslím, že jsem jiný. Mám svůj styl, kterým se prezentuju. Zlatan je jeden z nejlepších fotbalistů na světě, nějaké jeho góly jsem viděl, ale můj idol to není. Jeho laťka je vysoká. Ale já jsem Tomáš Zlatohlávek, ne Zlatan Ibrahimovič.
A máte i zlatou hlavu?
Věřím, že ano! Pár gólů hlavou jsem dal, ale spíš skóruju nohama, levou i pravou.
