Po pěti kolech se na prvních třech místech seřadili tři favorité.
Vedoucí Plzeň ve srovnání s konkurenty Spartou a Slavií je nejméně zábavná, zato maximálně efektivní. A když máte trenéra, který je „dítětem štěstěny“, jak o něm před třemi lety řekl obránce David Limberský, stačí vám na pět výher pouhých sedm branek.
Příběh první nekoukatelná Plzeň
Poslední čtyři utkání vyhráli 1:0, naposledy v Karviné jen tři střely na bránu včetně penalty. Fortuna liga má jasného lídra, bodově Plzeň odskočila. Ale herně...
Když před osmi lety začala slavná plzeňská éra, trofeje a úspěchy Vrbovo mužstvo dobývalo úžasným fotbalem. I příznivci některých konkurenčních ligových klubů začali Plzni nepokrytě přát.
Letos na jaře už Plzeň k titulu doklopýtala, novou sezonu rozjela parádně výsledkově. Jenže po každém vítězství i sám kouč Pavel Vrba, který je háklivý na jakoukoli kritiku z venku, svůj tým za herní projev nechválí. Ani nemůže, to by lhal sám sobě.
Stačí si připomenout jeho hodnocení.
„První zápasy jsou v každé sezoně vždycky trochu upracovanější a složitější,“ říkal po úvodním vítězství na Dukle (3:1), kde Plzeň otočila zápas v druhém poločase dvěma slepenými góly během minuty.
Pak už následovaly čtyři výhry 1:0. Nad Libercem, v Olomouci, nad Zlínem a v Karviné.
„V prvním poločase jsme měli velké problémy s mezihrou. Na tři body jsme se ale hodně nadřeli,“ řekl Vrba po Liberci, který měl několik možností. „Při dvou momentech jsem byl v těžké křeči,“ přiznal Vrba.
Po Olomouci mluvil podobně. „Měli jsme štěstí, že jsme rozhodli dvě minuty před koncem. Ale už předtím jsme měli šance, které jsme měli proměnit.“
Vítězství nad Zlínem hodnotil následovně: „Výsledek jsme víceméně ukopali.“
A naposledy v neděli v Karviné: „První poločas snesl měřítko, dali jsme gól, měli penaltu i další šanci. Ve druhém poločase jsme se přizpůsobili hře Karviné. Byly tam nakopávané a soubojové věci, Karviná byla důraznější a lepší.“
Když však měl hodnotit bodový počin týmu za úvodních pět kol, nemohl jinak: „S úvodem sezony jsme spokojeni.“
Příběh druhý když remíza se Spartou je jako prohra
Miroslav Slepička ve čtyřiatřiceti ukončil kariéru, rok a půl se věnoval bojovým sportům. K fotbalu se vrátil na amatérské úrovni, pak se z něj stal profesionál, protože klub jeho srdce Příbram měl nouzi. A v neděli dal gól, kterým pomohl Příbrami k remíze 2:2 na Spartě.
„Měl jsem obrovskou motivaci tady nastoupit, protože zahrát si na Spartě a první ligu, to je v českém fotbale to nejkrásnější, co může hráč zažít. Pro mě je to velká čest,“ prohlásil šestatřicetiletý veterán.
V dalších větách však už pro svůj bývalý klub, kde strávil šest let, slova chvály neměl. „Osobně si myslím, že kdybychom hráli v jedenácti a naši hru, tak tady vyhrajeme. Tuhle Spartu můžeme porazit, o tom jsem přesvědčený. Tohle je pro mě prohra,“ zdůraznil.
To jsou hodně odvážná slova. A není sám, kdo si v poslední době do Sparty kopnul, když mohl.
Slepičkovi bude v listopadu sedmatřicet, kapitánovi Skácelovi bylo devětatřicet, záložník Rezek v květnu slavil šestatřicetiny. Borci na prahu fotbalového důchodu, kteří si na Spartě uhráli svoje. Proti reprezentantům Rumunska, Gabonu, Zimbabwe, Česka...
Pravda, Sparta vyslala šestnáct střel na bránu, navíc trefila tyč a břevno, měla moře šancí.
Příbram, s nadsázkou řečeno, byla dvakrát na polovině soupeře a gólové akce založila „nechtěně“ osvobozujícími odkopy.
Do hlediště přišlo dvanáct tisíc diváků, kteří sparťanům po zápase tleskali.
Pokud by si Sparta nechala sebrat výhru proti nováčkovi, který hraje víc než poločas bez vyloučeného hráče, v minulých letech, vyprovodil by hráče ohlušující pískot a zasypaly nadávky. To jsou paradoxy.
Příběh třetí ráj pro Jablonec
Slavia, dnes klub takřka neomezených možností, začala sezonu vítězstvím v Olomouci 3:0, pak dala čtyři góly Karviné a vyhrála i další dvě utkání, ale ta už impozantní nebyla.
„Výkon z naší strany nebyl oslnivý. V ofenzívě jsme měli spoustu ztrát, nedotažených a nekvalitních věcí, ale zase jsme slušně hráli dozadu. Chtěli jsme tři body, to byla priorita,“ řekl slávistický kouč Jindřich Trpišovský po výhře 1:0 v Mladé Boleslavi.
Tam to slávisté ještě zvládli, naposledy doma s Jabloncem však už ne. I proto, že Jablonečtí jsou mnohem kvalitnějším týmem než Opava, Karviná či Boleslav.
„Výsledek je pro nás strašné zklamání, stejně tak i výkon v první půli. Musíme se omluvit početné návštěvě za výsledek a za náš výkon,“ řekl Trpišovský.
Polehčující okolnosti: úterní zápas v kvalifikaci o Ligu mistrů v Kyjevě a marodka.
Jablonec měl dosud jediné vítězství nad slabou Karvinou a pak vyhrál na hřišti největšího favorita...
Mimochodem, na jaře triumfem v Edenu v předposledním kole udělal jablonecký tým zásadní krok ke třetí příčce a přímému postupu do Evropské ligy.
