Stejně tak je z jeho projevu patrné, že si uvědomuje zodpovědnost, kterou od něj, jako od zkušeného ligového hráče, okolí v hradecké cestě za záchranou očekává.
Devětadvacetiletý ofenzivní fotbalista by se měl na jaře stát největším příchozím trumfem v sestavě Václava Kotala.
A zároveň - i vzhledem k tomu, čím si v minulých letech prošel také jedním z lídrů týmu.
"Ale to, co mám za sebou, přece nic neznamená, tuhle pozici si člověk musí vybojovat na hřišti," říká fotbalista, který se do Hradce vrátil na půl roku a v létě by se měl opět vydat do Kazachstánu, kde na podzim získal s týmem Tobol Kostanaj tamní mistrovský titul.
Jste připravený na to tuto roli přijmout?
To se uvidí, každopádně na hřišti je jedenáct hráčů a další čekají na svoji šanci. A nikdo z nich asi nebude jen čekat, co udělá Klapka.
Do Hradce jste se vrátil po několika letech, jak se tým a klub podle vás změnily?
Tak hlavně v kabině tenkrát bylo víc zkušených, starších hráčů, dnes tu je především dravé mládí. A v mém případě se to otočilo, teď už já nepatřím mezi ty mladé, bohužel jsem zestárl a patřím k těm zkušenějším.
Co třeba hra Hradce, také se liší od toho, co si pamatujete?
Tak to hodně a vlastně jsem se s tím, co po nás chce trenér Kotal, ještě nesetkal. Ale musím říct, že je mi to sympatické. Hrajeme na tři útočníky, nutí nás nedat žádný míč zadarmo a přehrávat soupeře kombinační hrou. To mi vyhovuje.
Je to fyzicky dost náročný způsob hry, zvládáte to?
Nemám s tím problém. U každého fotbalu se musí běhat, platí to i tady. Navíc já za sebou mám vydařenou přípravu, zůstal jsem úplně zdravý, takže jsem na to připravený.
V přípravě se vašemu týmu dařilo také výsledkově, ze třinácti utkání jste prohráli jediné. Hodně to povzbudí před ligou?
Já bych ty výsledky nepřeceňoval, v zimě je přece jen důležitější pořádně potrénovat. Na druhé straně když vyhráváte, tak se lépe trénuje, což je v zimě docela vítané, přece jen je to dlouhé.
V Jablonci jste hráli většinou v horní polovině tabulky, v Kazachstánu jste dokonce získal titul, jak jste připravený na to hrát o záchranu, o kterou jste už řadu let nemusel usilovat?
Ale já jsem si to užil i v Jablonci, jeden rok jsme byli po podzimu předposlední. Není to nic příjemného, ale věřím, že my to zvládneme.
Týmů, které o záchranu budou bojovat s vámi, je hodně, jak moc je sledujete?
Samozřejmě nejlepší je všímat si sebe, ale na tabulku se člověk občas podívá a také se dívá, jak na tom jednotlivé týmy jsou. Letos je trochu zvláštní, že dole jsou třeba Slavia, Brno a Baník Ostrava, které tam nikdo nečekal a skoro se dá říct, že tam nemají co dělat. Uvidíme, jak se z toho dostanou a kdo nakonec dole zůstane. Každopádně základem našeho úspěchu bude hrát naši hru a pak se nemusíme dívat na nikoho. Hlavně ale potřebujeme hned na začátku bodovat doma.
Myslíte v zápasech s Českými Budějovicemi a s Příbramí?
Přesně tak, tam to musí být tři body, remízy jsou málo. Když tyhle zápasy zvládneme, hodně nám to pomůže.
Jak se vůbec těšíte znovu si zahrát ligu v dresu Hradce?
Strašně. A také jsem si rychle zvykl na to, že jsem po dlouhé době doma. Odpadlo cestování, nemusíme si domlouvat návštěvy u rodičů a známých. Skoro se obávám, že se mi v létě nikam nebude chtít.
Myslíte tím Kazachstán?
Ano, i když jsem dost stál o to, abych se tam mohl vrátit. A tak to asi dopadne.
Připouštíte si možnost, že byste tam šel ze sestupujícího týmu?
Tak to určitě ne a snad bude záležet jen na nás, jak se nám rychle povede vše zvládnout. Věřím, že to tak bude, ale asi to bude i bolet.