Česko vedlo právě nádherným Feninovým gólem z otočky ze 60. minuty, ale za dvě minuty argentinští fotbalisté vyrovnali. Čtyři minuty před koncem svěřenci kouče Miroslava Soukupa inkasovali podruhé a byl konec.
Co podle vás bylo rozhodujícím momentem finále?
Že jsme je nechali tak rychle vyrovnat.
A proč Argentina kontrovala tak rychle? Byli jste nervózní?
Těžko se to hodnotí, ale řekl bych, že my sami jsme se toho vedení lekli. Zkrátka, najednou nám ztěžkly nohy. Nikdo z nás zatím důležitější zápas nehrál, takže i to možná sehrálo roli.
Vyrovnávací branka padla po ojedinělé chybě české obrany, na vítězném gólu Jihoameričanů měl zase podíl brankář Petr. Vyčítali jste si to navzájem?
My jsme si v téhle partě nikdy nic nevyčítali. Což platilo i ve finále. Samozřejmě, všechny nás to mrzelo. Ale jestliže se do té doby psalo, že postupujeme jako tým, tak teď jsme prostě jako tým prohráli. A jen si vzpomeňte, jak nás právě Radek Petr v minulých zápasech podržel.
Možná by zápas vypadal jinak, kdyby v 10. minutě Suchý nenastřelil s pomocí soupeřova brankáře jenom tyč...
Možná. Ale my jsme si nejspíš na šampionátu to štěstíčko už vybrali. Teď se prostě přiklonilo k Argentině. Ale myslím, že jsme odehráli důstojnou partii, stydět se rozhodně nemusíme. Ale mrzí nás to o to víc, protože nás nijak nedeklasovali a protože v jednu chvíli jsme ke zlatu měli blíž.
Mohl byste popsat váš skvostný gól ze šedesáté minuty?
Opravdu jsem to takhle udělat chtěl. Obránce na mně byl nalepený, říkal jsem si, že se musím rychle nějak uvolnit ke střele. Povedlo se to opravdu parádně, ale je fakt, že právě takový moment potká útočníka třeba jen jednou za život. Škoda, že nakonec ten gól vůbec nic neznamenal.
Co jste si říkali za stavu 1:1? Těšili jste se na prodloužení a na penalty, v nichž jste proti Japonsku a Španělům uspěli?
Kdepak. Snad bylo na hřišti vidět, že chceme rozhodnout v normální hrací době. Říkali jsme si, že toho penaltového štěstí jsme už měli až až.
A když jste čtyři minuty před koncem inkasovali, věděli jste, že je konec?
To vůbec. Hecovali jsme se, že zkusit to ještě musíme. Ale Argentinci si to už pohlídali.
Někdo z vašich spoluhráčů před finále říkal, že po prvním utkání mistrovství jste s argentinskými fotbalisty nějak prošvihli výměnu dresů, tak že si je aspoň budete moci vyměnit teď. Od koho máte argentinský dres?
Já jsem tu výměnu odmítl.
Proč? Vždyť tenhle rituál k velkým zápasům neodmyslitelně patří.
Protože jsem obrovsky hrdý na svůj český dres. Právě ten mi musí připomínat, že jsem si zahrál finále mistrovství světa. A stejně tak mi bude připomínat, kam patřím.
Uvědomujete si, že jenom tři čeští fotbalisté celé historie dali gól ve finále mistrovství světa? V roce 1934 skóroval Puč proti Itálii, v roce 1962 dal Masopust branku Brazilcům, což obojí bylo v kategorii dospělých. Nyní jste ve finále světového šampionátu, byť dvacetiletých, uspěl vy proti Argentině.
Tohle mi nejspíš dojde až za pár dní, stejně jako ty naše stříbrné medaile. Teď v nás převládá smutek z toho, že ani my jsme dobře rozehrané finále nedotáhli ke zlatu.
