I když větší než roční stopu na Andrově stadionu nejspíš také nezanechá, neboť pak mu skončí hostování a má se vrátit do Slavie, jež na roční odloučení přistoupila jen proto, aby okamžitě získala z Olomouce asistenta trenéra Milana Kerbra, jinak chtěla nadějného útočníka uvolnit jen na půl roku.
Dvacetiletý Afričan je hlavní zimní posilou páté Olomouce, která ji má přiblížit do evropských pohárů. Naznačil to i v přípravě.
Ani ne tak dvěma góly jako výkony, sprintovými náběhy, uhranými míči a nesobeckým řešením. Je tak docela možné, že v zítřejším jarním rozjedu ligy v Liberci si připíše první start v nejvyšší soutěži.
Kritika mi přišla nafouklá. Macík o kérkách, poutu čtyř bratrů i cíli Sigmy |
Trenérovi Václavu Jílkovi otevírá několik možností a tlačit bude i na nejlepšího střelce mančaftu Lukáše Juliše, ač pravděpodobnější je, že ho vepředu doplní z pozice falešného křídla. „Dokážu si představit všechny varianty – mohou hrát spolu, nebo jen jeden,“ těší Jílka zvýšení ofenzivní síly. „Je jiný než Juliš, který je spíše do boxu. Ebrima je naopak více do tahu. Ukazuje sílu.“
Každopádně s Ebrou Sigma zrychlí. Chválu si zasloužil i za výkon v generálce proti dánskému Velje (1:1), v níž se prosadil z penalty. „Zápas byl dobrý, ale bohužel jsme ho nedotáhli k vítězství. Myslím, že umíme hrát i lépe, máme dobrý tým,“ řekl Singhateh klubovému webu.
V zimě byl součástí transferu nejen za Kerbra, ale hlavně za obránce Ondřeje Zmrzlého, kterého Slavia koupila za milion eur. Zájemců o Singhateha se ozvalo víc, neboť na hostování ve druholigové Vlašimi vstřelil na podzim osm gólů.
„To bylo skvělé období,“ ohlíží se. „V Olomouci jsem úplný nováček, nikoho jsem neznal. Před příchodem jsem mluvil s trenéry a přesvědčili mě, abych šel sem.“
S Nigerijci Mosesem a Delem se snaží ze Sigmy prorazit do ligy.
Olomoucký Ebrima Singhateh (vlevo) v přípravném utkání proti Hradci Králové
„Jsou jako mí bratři. Od chvíle, co jsem přišel, se tady cítím výborně. Všichni v klubu jsou pozitivní,“ usmívá se. „Už se cítím mezi kluky dobře, ale nebylo to na začátku jednoduché. Přišel jsem z druhé ligy a tempo je jiné i v tréninku. V první lize se musíte rozhodovat rychle, máte sotva vteřinu.“
I proto sportovní manažer Sigmy Ladislav Minář chtěl, aby hostování bylo alespoň roční. „Pomůže nám. A myslíme si, že na podzim bude ještě lepší.“
Jílek oceňuje i lidské vlastnosti nováčka: „Aklimatizace probíhá dobře. Je pracovitý. Vnímá naše představy. Je usměvavý a komunikuje, dobře zapadá do kabiny.“
Věří, že se konečně mohou pod jeho vedením prosadit v Olomouci i afričtí hráči. „Nevím, jestli je to Jílkem, že dosud tomu tak nebylo,“ přemítal. „Je to spíše nároky, které máme. Je důležité, aby dostali prostor pro adaptaci. Moses i Singhateh se snaží plnit věci i sami, nemusíte je jen úkolovat. Reagují správně, nevykašlou se na to. Mají otevřený prostor. Připraveni jsou dobře.“ A šprtají se česká slovíčka. „Čeština je hodně těžká, učím se, je to důležité. Aspoň pozdravit a zvládnout základní věci ve společnosti. Ne všichni spoluhráči mluví anglicky, i s nimi potřebuji komunikovat,“ povídá Singhateh.
Záložník Jan Vodháněl doplní: „Je hlavně na nás, jak do kabiny africké hráče přijmeme. Potřebují pomoct, kultury jsou odlišné.“ Muritala si úplně nezvykl. „Celé to promarodil a sám zjistil, že se mu stýská,“ líčí Minář.
Singhateh, Moses, Dele. Africká cesta na Hané?
Singhateh je už na evropský fotbal i styl života adaptovaný. Z Gambie vyrazil na svou první velkou životní cestu před dvěma lety. Po půlroční štaci v Estonsku zamířil do Slavie, kde nastupoval za rezervní tým.
„V Gambii je to složité, jen sehnat kopačky, abyste mohl trénovat, nebo jíst dobré jídlo. Ale už se to zlepšuje a fotbal jde nahoru. Jsou tam talentovaní hráči a je více možností odejít,“ popisuje. „V Evropě si Gambii pletou se Zambií. Jsme malá země v západní Africe. Je hodně složité se dostat do Evropy. Byl jsem ale v jednom z nejlepších týmů v Gambii – Realu de Banjul.“
Třebaže jsou v prvním týmu Sigmy nezvykle hned tři afričtí hráči, Minář to za nový trend nepovažuje.
Bez alibismu. O Evropu se musíme rvát, uznává olomoucký kouč Jílek |
„Sešlo se to tak. Nechceme se vydat cestou, že afrických kluků budeme mít víc. Když jsme měli sezení s fanoušky, tak na nás někdo křičel, proč Afričany nemáme, třeba jak ve Vyškově. Ale nám jde spíš o posty, sehnat útočníka je těžké. Dokud není Tonda Růsek, potřebujeme mít konkurenci,“ vysvětluje. „Taky vidíte vlny. Přišel Dele, odehrál před rokem a půl krásný zápas v Plzni, dal gól, mysleli jsme si, že si ho budeme chystat, ale po letní přípravě se dostal do stavu, kdy chodil za trenérem, že má tvrdé nohy, musel odcházet z tréninků, stagnoval. Teď se do toho hůř dostává, vyskakuje mladý Moses Amasi. Ale už také cítíme, že je toho na něj po přípravě moc. Pokud to zvládnou, budou v sestavě, ale trend to není. Je to spojené s ekonomikou.“
Jakou stopu zanechá na Hané Singhateh?
„Trenér chce po mně góly a asistence. To je pro útočníka důležité, ale hlavní je, abych pomohl týmu,“ říká vzorně.
