"Zda to bude stačit na to, abych se dostal do kádru týmu pro nedělní zápas s Mladou Boleslaví? To uvidíme," odpovídá s nadějí v hlase fotbalista, který přišel v létě posílit Hradec v prvoligovém snažení.
Ale až nyní má hráč hostující ze Sigmy Olomouc naději, že tak bude moci učinit i na hřišti. "Ještě nás čekají dva tréninky, pak uvidím. A když to nevyjde, půjdu hrát za rezervu a budu čekat," říká pětadvacetiletý hráč.
Do Hradce přišel v průběhu své kariéry už podruhé, ale poprvé měl možnost si s ním zahrát v nejvyšší soutěži. Právě jemu se dávaly největší šance ze všech nově příchozích, že by se mohl propracovat do základní jedenáctky trenéra Kotala.
Jenomže v červnovém přípravném utkání s AIK Stockholm si poranil postranní vaz v koleně. Od té doby se stále jen snaží dostat zpět. "Bylo hrozné se jen dívat a čekat. Zvlášť když se pak začalo hrát, chodilo hodně diváků," nerad vzpomíná na uplynulé měsíce.
Vazy v koleně nejsou pro sportovce jednoduchým zraněním. Štěpán se už připravoval na variantu, že si ho nechá spravit operací, ale nakonec z ní sešlo. "Byl jsem u jednoho specialisty. Vysvětlil mi, že řada fotbalistů bez postranního vazu hraje a že se to dá spravit posilováním. Tak jsem na operaci nešel," vypravuje.
O zvolené metodě léčby možná před pár týdny zapochyboval. Začal totiž s tréninkem, ale koleno bolelo: "Už ale poznám, co to je opravdová bolest a přes jakou bolest nemůžu jít. Tohle ale bolelo ještě přijatelně." Přesto se k opravdovému tréninku vrátil až před třemi týdny. "Předtím jsem už ale mohl posilovat nohy a to hodně pomohly," vysvětluje.
Od té doby už jde všechno po té lepší cestě. Před necelými dvěma týdny celé utkání za divizní rezervu a v něm výborný výkon, před týdnem část přípravného zápasu v Polsku a o středě už byla řeč: "Hodně mi pomohlo, že teď byla reprezentační pauza. Dost se trénovalo a hráli jsme i přáteláky." Teď už chybí jen ligový zápas. Už v neděli?
