„Oba hráči byli vyřazeni z kabiny do konce sezony. Oba dostali souhlas k přestupu v letním přestupovém období,“ oznámil klubový šéf Jaroslav Tvrdík v živém rozhovoru s fanoušky. Lehce se mu třásl hlas, když doplnil: „Ani jeden už za Slavii nenastoupí.“
Což je šok.
Pokud ne pro ty, kteří na jejich opakované prohřešky upozorňovali, tak jistě přinejmenším pro Chorého s Douděrou, kteří nečekali, k čemu jejich řádění povede.
Sotva by je Slavia vyhodila z týmu, kdyby v sobotním derby nedošlo k bláznivé invazi chuligánů na hřiště, napadení soupeřů a přerušení zápasu.
Konec Chorého i Douděry v Edenu. Za Slavii už nikdy nenastoupí, řekl Tvrdík |
Kdyby místo toho odstartovaly mistrovské oslavy, červené karty by se zřejmě přešly. Že Chorý potřetí v kariéře trefil do hlavy stejného muže, sparťana Sörensena? Že Douděra předvedl trapné zdržovací divadélko a pak z lavičky sprostě řval po rozhodčím? Možná by se všechno vyřešilo pokutou, možná výraznějším pokáráním, ale vyhazov? Přímo během titulové euforie?
To sotva.
Jenže okolnosti tentokrát zahrály proti dvěma mužům, kteří si dlouhodobě nabíhali. Tak dlouho, až se chce říct, že je jednou osud doběhnout musel.
Choreo sparťanských fanoušků během derby se Slavií v Edenu
Marně se Douděra den po zápase na Instagramu kál: „Nemám sám pro sebe omluvu. Celá situace pro mě bude mít a má jeden velký význam – změnu sebe samého, změnu v jiného člověka.“
Měnit se už bude muset jinde než ve Slavii, pokud tedy boss dodrží slovo. Dá se očekávat, že trenér Jindřich Trpišovský, který na oba hodně sázel, bude lobbovat za jejich setrvání. Jenže Tvrdík se vyjádřil poměrně jasně: „Varoval jsem je už dřív, že při příští podobné situaci budou padat exemplární tresty. A přesně to se v sobotu stalo.“
Bývalý člen ultras o situaci z derby: Bylo to naplánované. Šlo jim o prestiž, ne o Slavii |
I takhle mohou končit sny, když si roky koledujete a nedomýšlíte, co svým chováním můžete způsobit. Zvlášť u Chorého, který v sezoně schytal už třetí přímou červenou kartu, se těžko chápe, že si nemůže pomoct a neuhlídá emoce.
I kdyby se stokrát omluvil a dušoval se, že už nikdy víc, jeho slova dávno ztratila váhu. Zapsal se jako nezvladatelný rapl a potížista, přitom mezi střelci v lize nemá konkurenta. Jenže když v zimě, pár měsíců po ráně pěstí do rozkroku slováckého gólmana Heči, dostal otázku, jestli může slíbit, že už podobně neuletí, sám se za sebe nedokázal zaručit: „Těžký něco slibovat. Víte, jak to je.“
Douděra je trochu jiný případ. Mimo hřiště pohodář s pusou od ucha k uchu, výřečný, přemýšlivý. Od pohledu byste netipli, že zrovna jemu na trávníku přepne. Jenže se to děje příliš často.
Slávistický obránce David Douděra během 317. derby. Mělo to být naposled, co oblékl slávistický dres. Druhý den po utkání klubový šéf Jaroslav Tvrdík oznámil, že za Slavii už hrát nikdy nebude.
„V osobním životě mám jiné hodnoty než na hřišti. Snažím se být vnímavý a obezřetný, jenže hřiště je jiný svět,“ vysvětloval na podzim 2023. „Tam nemůžu být hodný, skromný a pokorný, nemůžu polevit. Hřiště je nekompromisní prostředí, které neodpouští. Tak jsem si jednou předsevzal: Pokud chceš něco dokázat, nemůžeš být hodný. Kolikrát si pak řeknu: Tos nemusel, Doudis. Sám k sobě jsem hodně sebekritický, někdy až příliš. Proto si opakuju: Polepši se!“
To je teď rozhodně namístě. Otázka je, jestli si oba nepošramotili kariéru nevratně. Příští týdny si vykousnou, pevná představa budoucnosti se jim rozpadla.
Konec ve Slavii. Žádná Liga mistrů. A mistrovství světa? Na kouče Koubka bude tlak, aby Douděru s Chorým na šampionát nevzal, protože jejich výstřelky se s chováním reprezentantů neslučují. A navíc: do konce sezony si už nekopnou čili jim bude chybět i herní praxe.
Těžká věc. Ale komu není rady...
