Dukla je na dně tabulky, na patnácté Slovácko i čtrnáctý Baník ztrácí čtyři body a po víkendu může být i hůř.
„Bez ohledu na to, proti jaké síle jsme stáli, je to další domácí ztráta. Potřebujeme sbírat body,“ zvýšil hlas domácí kouč. Během páteční tiskovky ne naposledy.
První poločas naprosto bez emocí. Čím si vysvětlujete, že se mužstvo začalo rvát až po přestávce?
Pracujeme na tom celý týden, ale zatím se nám hráče nedaří správně nastavit. Přitom bez emocí to nejde, bez toho výsledky prostě neuděláte. V první lize určitě ne. Čím si to vysvětluju? Zatím jsem ještě nenalezl správné nástroje, abych chlapce připravil. Věřte mi, že nad tím přemýšlím každý den. Čím dál déle!
Dukla - Slavia 0:2, pohodlné vítězství lídra, trefili se Kušej a z penalty Chorý |
Už po prvním poločase jste stáhl útočníka Millu, který se stejně jako celý tým střelecky trápí. Nečekal jste, že bude po svém návratu ze Sparty výraznější?
Pamatuju si, když se v Dukle poprvé objevil. Jako nestranný trenér jsem si říkal: Wow, útočník! Kvalita, síla, pracovitost, sprintové náběhy. Jenže já teď bohužel našel hráče, který tohle vůbec nedělá.
Co s tím?
Když si neuvědomí, že pokud nebude plnit, co po něm já chci, nebude sprintovat a pomáhat týmu, tak se nedostane do šancí. Tím pádem nepomůže nám a tým zase nepomůže jemu, takže z něj za chvilku nebude nic. Bez ohledu na to, že je to hráč Sparty. Když ho vidím ve třicáté minutě, kdy může běžet sprintem za míčem, ale on neběží, tak pardon, ale na hřišti pak nemá, co dělat. Co s ním je? Tu otázku si kladu i já. Už několikrát jsem s ním měl pohovor a budu s ním mít i další. Buď si uvědomí, že fotbalová kariéra spěchá rychle a začne na sobě makat, nebo ne. Ale já ho tady určitě přemlouvat nebudu.
Tři zápasy bez vítězství i bez vstřeleného gólu. Čekal jste, že to budete mít v Dukle takhle těžké, nebo vás to překvapuje?
Překvapuje. A jestli mě pozorujete na lavičce, vidíte to taky. Některé věci, které hráči dělají, v lize nechápu. Nejde o to, že nemáme kluky, kteří by prošli přes tři soupeře, ale o úplné základy při bránění, soubojovost, vracení se sprintem po ztrátách míče, zarputilost. Jo, překvapuje mě to strašně moc. Sedíme tam s asistentem Márou Niklem, který má odehráno o hangár víc zápasů než já, mnohem těžších, a on má ze všeho stejný dojem.
Znovu stejný dotaz: Co s tím?
Je to o práci. A já se nezříkám své zodpovědnosti. Su tady od toho, abych hráče co nejdřív naučil. Opravdu jsem čekal, že to půjde dřív, že to nastartujeme hned. Ale bohužel.
Je z vás cítit spoustu energie, ale věříte, že ji dovedete probudit i u hráčů?
Jo, energie mám spoustu. Hráčům říkám: Kdybych vám ji všechnu dal, tak už se nikdy nezastavíte. Jenže já zatím nemůžu přijít na to, jak jim ji předat, aby tomu věřili. Sám takhle vypadám každý den na tréninku. Každý den! Baví mě to, su v první lize, což je pro mě strop. Ale hráčům nerozumím. Pamatuju si, že kdysi jsem taky hrál fotbal, možná to bylo trochu jiné, ale některé věci jsme měli nastavené úplně odlišně. Ale znovu říkám: Je moje práce, abych to přenastavil, takže to udělám. Jen na na to musím přijít.
Najdete na výkonu proti mistrovi nějaká pozitiva?
Určitě druhá půlka, o které jsme už mluvili. Ale pořád si myslím, že by do toho hráči měli jít sami. Když na mě hraje Vasil Kušej a já vím, že je dobrej, tak ho přece nenechám, aby si dělal, co chce. Postupně se tam některé věci začaly objevovat.
Například?
Lukáš Penxa měl výhodu, že hrál u mě a dobře slyšel. A rázem si troufnul. Souboje třeba taky nevyhrával, ale dostával se do nich, takže najednou Slavii vypadne jeden balon, pak druhý, třetí a hra se malinko srovnává. Tohle je určitě maličké pozitivum.
Dostával jsem bídu, rýpnout si můžu, hlásil Kušej po gólu. Proč se tak dlouho trápil? |
Co dál?
Poprvé naskočil Seif, kterého jsem dosud znal jen z tréninků. Předvedl, že fotbal hrát umí, ale taky se musí učit. Přišel pan Holeš, odstřelil ho do lajny a on ani nevěděl, kde je. Nebo Žitný, mladej kluk, kterého znám ještě z reprezentace, takže vím, že fotbal hrát umí. I on předvedl pár zajímavých akcí.
Zdálo se, že jste chtěl po svém příchodu vsadit víc na české hráče.
Nevím, jak to vychází procentuálně. Ale většinu českých hráčů z jejich působení znám, zatímco cizince teprve poznávám. Někteří tady ještě vůbec nic neodehráli, třeba Milla ano, a ten hraje. Každopádně ani čeští chlapci mi to zatím nevrací, zatím to tam prostě není.
Jaká je vlastně teď nálada v kabině?
V poločase byla určitě ponurá, hodně jsem zvyšoval hlas. Když někomu říkáte třikrát nebo čtyřikrát stejnou věc a on na ni nereaguje, musíte něco udělat. Ale kabina nějakým způsobem žije a já vám nebudu říkat, co se tam děje. Musíme si to uklidit, vyjasnit, vyříkat, spravit nebo narovnat sami. Je to o nás, o realizačním týmu a o hráčích. Každý musí přijmout svou roli a začít ji plnit.
