Pronikavý hlas Jaroslava Hřebíka, který se od střídačky často hrnul směrem k hráčům na hřiště, si Alexandr Jedunov pamatuje i po více než deseti letech. Stejně jako Jiřího Jarošíka a Libora Sionka, jimž byly Hřebíkovy pokyny také několikrát určeny.
Tehdy čtrnáctiletý moskevský žáček byl v říjnu 2001 jedním z několika mladých fotbalistů, kteří při utkání Ligy mistrů mezi Spartakem Moskva a Spartou podávali slavným fotbalovým hvězdám míče.
Už za týden se dnes pětadvacetiletý Jedunov se sparťanskou trojicí potká znovu.
Tentokrát už ne v roli bezejmenného podavače míčů, ale jako jejich soupeř. V historii první ruský hráč, který v ligovém zápase oblékne dres Hradce, ale začne své působení v české nejvyšší soutěži už dnes, s největší pravděpodobností bude v základní jedenáctce Hradce, která vyběhne k zápasu v Liberci.
Alexej JedunovProfil hráče Pětadvacetiletý ruský fotbalista, nová posila prvoligového Hradce Králové. S fotbalem začínal v Torpedu Moskva, jako žák přestoupil do Spartaku, poté prošel několika kluby, jedním z nich byla i slovenská Trnava. Na východ Čech přišel z třetiligového Dynama Stavropol, kde mu skončila smlouva. V zimní přípravě s Hradcem se mu dařilo i |
"Hodně se těším, věřím, že se v české lize prosadím, že si v ní zahraju kvalitní fotbal a žemě to v kariéře posune výš," řekl moskevský rodák krátce před startem svého českého angažmá.
Pamatujete se ještě na ten první přímý kontakt s českým fotbalem?
Určitě, protože jsem tehdy byl ve Spartaku poměrně krátce, přišel jsem tam jako žák z Torpeda, kde jsem začínal. A Sparta měla výborný tým, také v Moskvě neprohrála.
Vaše kariéra byla tehdy na samém začátku.
I proto jsem šel tehdy do Spartaku, měl lepší možnosti. Torpedo je sice slavný klub, jenomže dnes už je to jinak a hraje jen druhou ligu. Spartak dával větší naději se prosadit.
Ale vám se to moc nesplnilo.
Když jsem skončil v juniorském týmu, začal trénovat i s áčkem Spartaku, ale většinou jsem hrál jen za rezervu. Spartak tehdy vedl Lotyš Starkovs a ten neměl příliš v oblibě mladé hráče a nedával jim moc šancí. Nebyl jsem v tom sám, prosadit se nemohli i jiní. Nakonec jsem si v áčku Spartaku zahrál jediný soutěžní zápas, ne v lize, ale v poháru.
Na dresu EdunovNový hráč si prosadil jmenovku V zápise o utkání jméno "Edunov" nenajdete, bude tam jen podobné, ale s jiným písmenem na začátku. Stejně jako když budete chtít najít Alexeje Jedunova na hřišti podle jmenovky na dresu. "V pase mám Edunov, v ruštině se tak mé jméno píše, proto jsem to tak chtěl mít i na dresu," vysvětluje nová ruská posila prvoligových fotbalistů Hradce Králové, proč bude po trávnících běhat s tímto příjmením na zádech. Nic proti přání nositele, ale pravidla češtiny mluví jinak. Podle nich se ruské e na začátku slova nejen shodně s ruštinou vyslovuje jako je, ale také se tak zapisuje. |
V roce 2006 jste to řešil odchodem do Machačkaly, kde jste hrál dva a půl roku. Klub vám tehdy nabídl novou smlouvu, ale vy jste ji odmítl.
V Machačkale to nebyly špatné roky, jenomže nová smlouva byla pro mě hodně špatná, navíc na čtyři roky, což byla strašná doba.
Vyřešil jste to odchodem do Trnavy, ale vydržel jste tam jen jedinou sezonu. Proč?
Protože se mi tam nedařilo a nezvykl jsem si tam. Byl jsem na Slovensku sám, bylo mi teprve dvaadvacet, vůbec jsem si nezahrál. Proto jsem se vrátil do Ruska.
Tam jste od roku 2008 vystřídal několik klubů, ale nikde jste se neuchytil nadlouho.
A hlavně v případě Nosty mě to mrzí, protože tam šance byla a vypadalo to velmi nadějně.
Co se tam stalo?
Klub financoval magnát, který žil v Anglii. Celý ambiciózní projekt se velmi nadějně rozjel, jenomže záhy skončil. Podle mých informací peníze od majitele často končily u lidí v klubu, a když se to provalilo, tak mecenáš odešel a vše skončilo. Přitom tehdy jsme měli výborný tým, byli jsme ve druhé lize hodně nahoře, řada hráčů se později prosadila v ruské nejvyšší soutěži.
Vy jste to v ní zkoušel také, vrátil jste se do Moskvy, ale ne do Spartaku, ale do Lokomotivy.
Sešli se tam výborní hráči, v záloze, kde nastupuji, byla obrovská konkurence, přišlo i několik Brazilců, většinou za velké peníze, takže ti museli hrát. Zase z toho pro mě byla rezerva. Proto přišel Stavropol ve třetí lize.
Pro mě je to šance zahrát si kvalitní ligu v zemi, která bude na mistrovství Evropy. |
Teď v zimě vám tam skončila smlouva, prý jste si mohl vybírat z několika nabídek.
Pravda, ale byly z druhé ruské ligy a z Kazachstánu. Je mi skoro šestadvacet, a kdybych šel opět do druhé ligy, už bych tam možná navždy zůstal.
A Kazachstán? Tam nyní chodí čeští hráči kvůli lepšímu výdělku. To vás nelákalo?
Na to mám ještě čas, až budu starší. Peníze v tuto chvíli takovou roli nehrály, pro mě je Hradec šancí zahrát si kvalitní soutěž v zemi, která se dostala na mistrovství Evropy. To rozhodlo.
Jak se sžíváte s českým fotbalem?
Hraje se tady trochu jiný fotbal, což se týká i mě. Musím víc bránit, než jsem byl zvyklý. Ale beru to, teď třeba hrajeme proti Liberci a Spartě, to jsou velmi kvalitní týmy ve hře do útoku a tomu se musím přizpůsobit.
Podruhé v kariéře jste se vydal mimo Rusko, na první angažmá nemáte nejlepší vzpomínky. Nemáte obavy, že by to mohlo dopadnout podobně?
Myslím si že ne. Jsem starší a jiný než tehdy v Trnavě. Měla by za mnou také přijet přítelkyně.
Co vašemu rozhodnutí jít do Česka říkala rodina?
Ať to zkusím a poctivě pracuji. Otec byl výborný fotbalista, jenomže kvůli zranění musel brzy skončit a začal trénovat. Přesto mě ve fotbale hodně podporuje. A matka říká, že pokud budu v Česku, bude mít klid.
Fandíte Hradci?Podpořte oblíbený tým ve velkém sčítání fotbalových fanoušků |
Moskva vám chybět nebude?
Zvyknu si. Navíc pro mě Moskva není zase tak ideální místo na žití. Je velmi drahá, k tomu vysoká kriminalita, určitě ji nepovažuji za nejlepší město na světě.
Své působení v Hradci začnete zápasem v Liberci, co o něm víte?
Že je velmi dobrý, stejně jako za týden Sparta. Ale nemyslím si, že nemáme šanci, tak to není. Jsme všichni stejní, můžeme uspět.