Jenže platit ve fotbale stejná pravidla jako před rokem a půl, Kowalík by dnes staroměstským hrdinou nebyl. A na tolik ceněný hattrick by nedosáhl. Pětadvacetiletý útočník si po prvních dvou gólech na oslavu svlékl dres a mával jím fanouškům. "Vím, dřív bych měl hned žlutou kartu. Štěstí, že to změnili," usmíval se. Loni by byl vyloučen, ale v neděli za stejnou kreaci vyvázl bez napomenutí.
Díky Kowalíkovi mohli vítězové na pár minut zajít do oblíbené restaurace. "To víte, vínko taky bylo. Ale jen trochu, za chvíli začíná trénink," podotkl v pondělí dopoledne.
Na podobný kousek Kowalík čekal dva roky. Tenkrát nasázel tři góly Plzni za 24 minut, se Zlínem mu to "trvalo" o pět minut déle. "Ale teď si toho cením víc. Vítězství jsme moc potřebovali jako mužstvo."
První gól dal z otočky, druhý lobem přes brankářem a třetí střelu nasměroval zblízka doprostřed branky. "Ten první, to byla náhoda, ale u těch dalších se mi povedlo přesně to, co jsem chtěl." Skutečně? Poslechněte si jeho návod, jak se v šancích zachovat. "Když se dostanu do vápna, snažím se přemýšlet, nebýt zbrklý a pak hlavně trefit branku."
To jsou slova flegmatika. Je jím ale opravdu? "Asi jo," odpoví rychle a bez přemýšlení. Ale před dvěma lety v něm byla horká krev. Za podzim dal jedenáct gólů, aniž by před začátkem sezony odehrál jediný ligový zápas, a díky němu nováček ze Starého Města bojoval o poháry. Vychvalovala se jeho skvělá orientace v pokutovém územím, trvá a přesná střela.
"Bylo to hezké období, ale už mi ho radši nepřipomínejte," až skoro prosí. Na dvanáctý zásah čekal na jaře sedm zápasů, do konce sezony se už netrefil. Přes noviny se hádal s trenérem Komňackým, který ho přestal nasazovat do základní sestavy, a do světa křičel, že chce ze Starého Města pryč.
"Trápil jsem se. Hodně jsem přemýšlel, v čem to vězí a hledal to všude možně. Všichni čekali góly a já nic. Žralo mě to," podotkl Kowalík. "A hádky s trenérem? Za ty dva roky, co ligu hraju, jsem si uvědomil víc věcí. Dnes už bych to to takhle určitě neřešil."
Říkalo se, že hřešil na talent, neměl kondici, při zápasech neochotně bránil. "Něco se nafouklo, něco pravda byla," svěřil se.
Časem se vše uklidnilo, už nehořel touhou po jiném angažmá. Asi i proto, že ho sláva míjela. Za loňský podzim gól nedal, byl víc náhradníkem než důležitým hráčem. Na jaře ho chtěl Zlín, aby mu pomohl k postupu z druhé ligy. Tehdejší staroměstský kouč Radolský ho nepustil a Kowalík pak ve zbytku jara dal pět branek.
Smlouva mu skončí příští rok v červnu. Bude pokračovat? "Nedá se říct, že chci pryč, nebo, že tady zůstanu." Zažil velký vzestup, pak krutý pád. Co ho čeká po druhém ligovém hattricku v životě?
 Jiří Kowalík se raduje spolu s diváky ze své branky. |
