Vše odstartovaly žluté karty pro slováckého záložníka Vlastimila Daníčka a olomouckého útočníka Tomáše Chorého po rohovém kopu hostujícího týmu. V přerušené hře se pak do Chorého pustil domácí kapitán Veliče Šumulikoski: dvoumetrového habána nejprve zezadu chytil za krk, pak se pokusil o boxerský úder, který Chorý vykryl.
„Zkrátka jsme se požďuchali. Nedostal jsem pěstí, ale měl jsem ruku v obličeji,“ prohlásil Chorý.
„Nebylo to nic hrozného. Ukázal jsem mu ruku před obličej,“ reagoval Šumulikoski. Co jej tak vyprovokovalo? „Zaznělo od něj něco, co se mi nelíbilo. Nemůže tak mladý kluk nadávat o mamce a podobných věcech. Nejdřív nadával Dáňovi a Hofmannovi, pak i mně. Ještě musí sníst hodně chleba, aby si mohl dovolit takové věci,“ doplnil šestatřicetiletý Makedonec na adresu o čtrnáct let mladšího Chorého.
„O tom nic nevím. To já jsem takovou nadávku schytal. Na hřišti každý nadává každému, hráč to musí unést, jinak bychom se mohli pobít všichni. Takové zápasy hraji furt. Já jsem to unesl, Šumulikoski ne,“ poznamenal Chorý.
Olomoucký dlouhán dělal Slovácku v zápase problémy, ale při hlavičce i střele po zemi k tyči jej vychytal brankář Milan Heča. „ Při hlavičce jsem byl skoro v pádu. Ale střelu pravačkou jsem dával hodně k tyči, šlo to do brány a Heča to výborně vyrazil,“ uznal Chorý.
„Je to obdobný hráč jako byl u nás Libor Došek. Těžko se proti němu hraje, těží ze své výšky, dokáže i podržet míč. Je drzejší než Došek, ale myslím, že jej někdo uklidní,“ uvedl Šumulikoski, který za potyčku viděl žlutou kartu, ale nemohl by se divit, kdyby přišla červená.
Při odchodu do šaten se pak do pokračujícího konfliktu zapojili i členové obou realizačních týmů, rozhodčí už ale nikoho dalšího nepotrestal.
V zápase mělo několik příležitostí i Slovácko, Machalík dokonce trefil břevno. „První poločas se nám moc nevydařil. Ve druhém už jsme hráli líp a měli jsme pár náznaků, ale to je málo,“ uvažoval Šumulikoski.
Sigma je po pěti kolech s deseti body na děleném třetím místě. Slovácko má šest bodů, s nimiž prožije reprezentační pauzu uprostřed ligové tabulky.
Málo sebevědomí, střel i aktivity, mrzelo JílkaBez vstřelené branky a bez výhry. Remíza 0:0 na půdě Slovácka nemohla po předchozích dobrých výkonech trenéra Sigmy Václava Jílka uspokojit. „Jeli jsme sem s cílem zvítězit, navázat na výkony, ale ani jedno se nepovedlo,“ hodnotil střízlivě. Svému týmu vyčítal nedostatek odvahy v zakončení. „Třicet minut jsme hru kontrolovali, ale bylo tam málo aktivity i málo střelby. Po přestávce už se hrálo od vápna k vápnu,“ vnímal kouč, kterého těšilo alespoň to, že jeho tým neinkasoval. „Je to bod zvenku a druhá nula po sobě, s defenzivou spokojenost. Ale měli jsme málo sebevědomí.“  Hodně problémů Sigmě dělal Jan Navrátil, olomoucký odchovanec se proti bývalému týmu chtěl ukázat. „Honzu Navrátila jsem v jeho žácích přivedl do Olomouce a vedl jsem ho snad pět let. Vztah tam je, vždy jsem se na něj mohl spolehnout. Ukázal to i tentokrát, patřil k nejlepším hráčům Slovácka, byl agresivní, běhavý,“ ocenil Jílek. Sám se také ocitl na trávníku, to když se v závěru prvního poločasu do sebe pustily oba týmy včetně laviček. „Viděl jsem, jak je Šumi (Šumulikoski – pozn. red.) v ráži a Choras si také nenechá nic líbit. Raději jsem chtěl předejít problémům a stáhnout Tomáše, nebylo by to dobré,“ cítil olomoucký trenér. Remízou Sigma zaokrouhlila počet bodů na deset a dál se drží na špici tabulky. „Chtěli jsme už teď dvanáct, ale musíme být pokorní. Před dvěma lety v říjnu, když jsem nastoupil, tak jsme měli sedm bodů, z tohoto pohledu je start fantastický. Teď jen, aby to strhlo i fanoušky na domácí zápasy. Věřím, že se podaří aspoň ze dvou třetin naplnit stadion a budeme se Slavií konkurenceschopní,“ láká Jílek fans po reprezentační pauze (9. září, 18.00). |
