Čtyřiadvacetiletý lotyšský reprezentant těžko mohl za 90 minut vítězného zápasu stihnout více. „No, penaltu nedal. Je to dřevák,“ zlobil se na oko jihlavský trenér Martin Svědík. „To se stane,“ zastával se spoluhráče Jakub Fulnek.
„Penaltu jsem nedal, navíc jsem pak udělal penaltový zákrok, po kterém se vrátili do zápasu,“ sypal si na hlavu popel Ikaunieks. „Naštěstí jsme pak přidali další gól. A po něm už to bylo lehčí.“
O parádní trefu, která definitivně zlomila utkání, se ve 43. minutě postaral právě Ikaunieks. Po centru ruského záložníka Vladislava Levina z poloviny hřiště si na hranici velkého vápna obhodil Pavla Čmovše a zamířil přesně do pravé šibenice.
„Davis byl tentokrát u všeho, pozitivního i negativního. Ale tohle byl rozhodující moment, který nám nesmírně pomohl,“ uznal trenér Svědík. „Dvěma trefami dokázal, že je kanonýr a že branky dávat umí.“
Zatímco v úvodní půli se diváci dočkali čtyř branek, po přestávce se na další zásahy těšili marně.
„Ne, že bychom se ve druhém poločase soustředili na bránění, chtěli jsme hrát aktivně, soupeře napadat, donutit ho k chybám. Ale dařilo se nám to jen prvních deset minut. Pak už se hra odehrávala mezi dvěma šestnáctkami,“ všiml si Svědík. „Ve druhém poločase jsme více přemýšleli o výsledku, více jsme se vraceli a hráli kontaktnější fotbal,“ připustil Ikaunieks.
Vysočina tak po zápasech se Slavií, Plzní a Teplicemi na jaře neztratila ještě ani bod. „Je to opravdu pěkné,“ těší Ikauniekse. „Ale musíme pokračovat v práci a zvládnout i další zápasy,“ dodává.
