Přišla, minulý čtvrtek se na téměř ročním hostování dohodl s Hradcem Králové. A už v neděli svému novému týmu pomohl k výhře 2:1 nad pražskou Spartou.
Pokud ve středeční dohrávce s Plzní potvrdí svoji formu, s níž se prezentoval proti Spartě, může to být příjemné oživení nejen pro Hradec, ale i pro celou ligou.
Jak se váš návrat a přesun do Hradce zrodily?
Rychlá akce. Nebudu tajit, že jsme řešili i něco jiného ze zahraničí, ale po třech letech, které jsem v zahraničí měl a které podle řady lidí nebyly úplně pozitivní, jsme se s rodinou rozhodli, že se chceme vrátit do České republiky. Hradec mi podal pomocnou ruku.
Potvrzeno. Bývalý sparťan Čvančara se vrací do Česka, bude hostovat v Hradci |
Ve hře prý bylo také další zahraniční angažmá...?
Od pondělí jsem byl v Česku a odtud jsem měl odletět někam jinam.
Dá se říct kam?
Nebudu to specifikovat, ale po dlouhých jednáních s rodinou a svým manažerem jsme tuhle možnost položili. Nakonec jsme jednali s Hradcem, sešli jsme se a řekli si, co bychom od sebe vzájemně očekávali. Proběhlo to ve středu a ve čtvrtek jsem byl na prvním tréninku.
V Hradci hostujete. Jak by to bylo v případě dalšího působení v zahraničí?
Také hostování. Ve hře bylo víc týmů ze zahraničí, ale po tom, čím jsem si prošel, jsme si to vyhodnotili tak, že to nemá cenu lámat přes koleno. Dva docela dobré roky v Mönchengladbachu, ten poslední však nestál za nic, těžká situace v Antalyi, zranění.
Řešil jste také případný návrat do Sparty, odkud jste se před lety do zahraničí vydal?
Asi bez komentáře.
Sparťanský obránce Ki-Jana Hoever (vlevo) a útočník Tomáš Čvančara z Hradce Králové
Poslední sezonu jste hrál na hostováních. Jak jste na tom byl v Mönchengladbachu po návratu z nich?
Sice jsem trénoval s prvním týmem, ale není to úplně jednoduché, když vám někdo řekne, že s vámi nepočítá. To je konec. Máte sice profesionální smlouvu, ale takhle to nefunguje. Nebudu skrývat, že jsem chtěl odejít také já, protože situace v Mönchengladbachu nebyla ideální.
Nelitujete toho, že jste do Turecka vůbec šel?
Je pravda, že iniciátorem odchodu v létě jsem byl já. Mluvil se mnou trenér Emre Belözoglu, bývalý hráč Interu Milán a dalších velkých klubů. Uvěřil jsem mu, ale bohužel to z různých důvodů nedopadlo. Nakonec se ani on nechtěl spojovat s projektem, který Antalyaspor nastavil. Bylo celkem úsměvné, že to bylo asi po týdnu, co jsem tam přišel. Řekl, že se s tím nechce spojovat, protože tam najednou nejsou peníze.
Jak to probíhalo s vaším angažmá dál?
Už to mělo rychlý spád. Tři nebo čtyři měsíce jsem nedostal výplatu a ukončili jsme smlouvu. V Gladbachu se mezitím vyměnilo kompletně vedení, přišel Rouven Schröder i nový trenér. Nepočítali se mnou nejen z finančních důvodů, ale také proto, že tam už měli jiného útočníka. Respektoval jsem to, protože ten, kdo chtěl předtím odejít, jsem byl já.
Horejš: Všichni jsme potřebovali zase zažít pocit vítězství. A jak to bylo s Čvančarou? |
Vyvinulo se to v angažmá v Celtiku. Jak to vypadalo tam?
Mám na něj nádherné vzpomínky. Bohužel jsem se zranil, ale i tak na to nikdy nezapomenu.
S jakými ambicemi jste přijal působení v Hradci?
Viděl jsem, že Hradec hrál výborně v Evropě a že ligová fáze mu utekla jen o malinký kousíček, možná až nezaslouženě. Myslím si, že cílem bude hrát první šestku a být co nejvýš. Jsem přesvědčený, že pokud budeme hrát tak jako proti Spartě, budou s námi mít problémy všechny týmy.
Zápas se Spartou pro vás byl prvním od dubna. Jak jste se cítil?
Dobře. Mám něco natrénováno ještě z Gladbachu, proto si myslím, že v tomhle problém nebyl. Samozřejmě to bylo náročné, po dlouhé době jsem nastoupil do zápasu od začátku, navíc proti výbornému týmu a výborným stoperům. Ale myslím si, že jsme to všichni zvládli dobře.
Tomáš Čvančara v dresu Mönchengladbachu.
Nezvažoval jste, že s prvním zápasem raději počkáte, než budete v Hradci delší dobu?
Trenér se mě ptal, jak se cítím po fyzické i psychické stránce, protože poslední dva měsíce v Gladbachu byly náročné. Ptal se, jak si na zápas věřím a jak jsem připravený. Řekl jsem mu, že připravený jsem a že naskočit můžu. Rozhodnutí je ale samozřejmě vždycky na trenérovi.
Jak jste viděl vítězný zápas se Spartou?
Hráli jsme proti jednomu z nejlepších klubů v Česku. Samozřejmě jsme s nimi měli problémy, ale myslím si, že jsme moc dobře pacifikovali jejich nejsilnější zbraně, což jsou jednoznačně křídla. Mají je geniální. Musím pochválit kluky, jak to zvládli, a zároveň celý tým za to, jak zápas odmakal a odbojoval. Myslím si, že jsme vyhráli zaslouženě.
V zápase jste absolvoval spoustu tvrdých soubojů. Jak náročné to po dlouhé zápasové pauze bylo?
Hodně. Věděli jsme, že Sparta má velmi kvalitní tým a že mohou nastat pasáže, kdy budeme pod tlakem, což se také stalo. Museli jsme si pomoct dlouhými nákopy nebo rychlými přechody do protiútoku. Souboje byly náročné, mají kvalitní stopery, ale rozdali jsme si to jako chlapi a nic proti tomu.
Jeden rychlý protiútok skončil druhým gólem, na který jste už ze své dobré střelecké pozice ještě nahrál. Nemyslel jste na to, že zakončíte sám?
V té situaci se mi povedl hezký dotek kolem obránce Sparty a vznikla z toho situace tři na jednoho. Kdybych hodně chtěl a zahamounil, asi jsem mohl jít jeden na jednoho nebo to zkusit nějak propálit. Ale Mick tam byl dobře připravený, periferně jsem si ho všiml, přihrál jsem mu a on už šel sám na gólmana. Vyřešil to výborně.
Hradec - Sparta 2:1, rychlé góly a cenný skalp. Hosté počtvrté padli a jsou až desátí |
Byl pro vás zápas proti Spartě po návratu do české ligy větší motivací?
Už mi není dvaadvacet nebo třiadvacet, kdy jsem odcházel do Gladbachu. Zažil jsem si svoje. A co se týče nějaké speciální motivace, tak se ke Spartě asi nechci vyjadřovat.
Na novém hradeckém stadionu jste si zahrál poprvé. Jaký na vás udělal dojem?
Nádherná atmosféra. Tím, že jsme zápas nastartovali takhle skvěle, se fanoušci hned chytli. A stadion? Nádherný.
Hostování máte v Hradci do konce sezony, ale poté budete dál hráčem Gladbachu. Umíte si představit, že se tam vrátíte?
Složitá otázka. Po sezoně tady v Hradci tam budu mít smlouvu ještě na rok. Ať to je, jak to je, jsem jim moc vděčný za to, že jsem to do týmu bundesligy dotáhl. Jak to dopadlo, si každý může vyhodnotit sám. Jsem však vděčný za to, že jako kluk z vesnice, který si kopal někde na poli, jsem to dotáhl mezi nejlepší kluky na světě. To mi nikdo nikdy nevezme. A co se stane za rok, se uvidí.
