Nastoupit za slezský celek nemohli Sahmkou Camara, Michal Tomič a Alexandr Bužek. První jmenovaný do té doby odehrál na jaře všechny možné minuty, zbylí dva zhruba polovinu.
Jenže patří Slavii, která je Karviné pouze zapůjčila, a tak nastoupit nemohli. Na podzim něco podobného ve vzájemném zápase potkalo záložníka Janise Botose.
„Když jsem byl v Liberci, měli jsme spoustu kluků ze Sparty a Slavie. Brali jsme to, prostě v jednom zápase nemohou hrát. Je to stejné, jako by byli zranění nebo vykartovaní,“ pokračoval Trpišovský. „Je velký rozdíl, jestli si hráče klub koupí, nebo ho stále platí mateřský klub. Někdy je trochu divné, že ho platíme, on hraje proti nám a třeba nás porazí.“
Karviná - Slavia 0:4, sympatický výkon outsidera nestačil, dvakrát pálil Kušej |
Vy jste dva bývalé karvinské fotbalisty nasadit mohl, Moses se dokonce odvděčil gólem. Svým prvním v ligové kariéře.
On má velkou razanci střely a umí to trefit, ale zatím na to neměl klid. Dobře přenáší hru, jenže měl problém trefovat při střelbě balon čistě. Možná mu paradoxně pomohlo, že pálil ze vzduchu. Je to i shoda okolností, protože některé jeho střely ještě tady v Karviné byly opravdu dobré. Myslím, že mu gól může pomoct, protože je to skvělý hráč i kluk.
Nezvažoval jste, že byste ho třeba spolu s Botosem nasadil do základu, když znají místní prostředí?
Byla to varianta, děláme to rádi, ale měli jsme za sebou zápas s Olomoucí (0:1), který byl asi náš nejhorší v sezoně, takže jsme chtěli hrát v sehrané sestavě a vrátit se k mentalitě, která nám chyběla. Věděli jsme, že to bude nepříjemný zápas. Karviná má skvělou formu, hraje výborný fotbal a není to s ní jednoduché. Měli jsme z ní respekt.
Slávističtí fotbalisté slaví gól Vasila Kušeje do sítě Karviné.
Takže vás výhra určitě těší.
Pro nás dneska samá pozitiva. Máme vítězství venku, čisté konto, dali jsme čtyři góly, byli jsme nebezpeční. Celkově tým podal dobrý výkon, který byl podložený pracovitostí s dobrou defenzivou, kdy se nám dařilo bránit jejich nebezpečné hráče. Jenom škoda, že jsme v první půli nebyli produktivnější, protože za stavu 2:0 se pak může stát cokoliv. Ale celkově jsme rádi za vítězství a chtěl bych poděkovat za podporu fanouškům, kteří urazili takovou dálku.
Měli jste zvláštní motivaci, když Karvinou trénuje Martin Hyský, jenž má slávistickou minulost?
Spíš jsme byli ve střehu, protože Martin s námi něco absolvoval a je to vidět. Ví, na co se připravujeme a zná detaily, na kterých nám záleží. Takže jsme opatrnější a snažíme se změnit nějaké věci, které jsou pro nás standardní, třeba rozehrávky rohů. Ale větší motivace nebyla, my se soustředíme na každý zápas stejně. Máme sice velký náskok, ale stejně musíme vyhrávat a máme zodpovědnost vůči fanouškům.
David Douděra ze Slavie se snaží prosadit mezi karvinskými hráči Dávidem Krčíkem (vlevo) a Davidem Plankou.
Hrdinou byl Vasil Kušej, který dal podruhé za sebou dva góly. Co na něj říkáte?
Jsem rád, že dorazil. Byla to pro nás priorita v lednovém přestupovém okně a velké přání realizačního týmu. Nebyla to malá investice a jednoduchý příchod, ale tušili jsme, že jeho schopnosti můžou týmu pomoct.
Co na něm nejvíc oceňujete?
Náběhovost, přímočarost, navzdory výšce hraje skvěle tělem a těžko se k němu dostává. Má zajímavá řešení s míčem a přehled na hřišti. Jakmile se dostane na míč, tak dobře periferně vidí a je kreativní. Jsou tam věci, na které si u něj člověk musí zvyknout, ale na druhou stranu je to rozdílový hráč a velkým plusem je jeho spojení intenzity s kreativitou. To nám na podzim někdy chybělo.
Mohl mít hattrick, ale promáchl. Není mi přáno, smál se Kušej a chválil Provoda |
A teď k tomu všemu začíná dávat i góly.
Ty góly jsou tak trochu nadstandard. My ho chceme právě kvůli smyslu pro kombinaci, náběhovosti a skvělému kopání standardních situací. V tom našem rozestavení může být na hrotu i v meziprostoru a tyhle zápasy jsou pro něj jako dělané.
Celý zápas po zranění odehrál Tomáše Holeš, který nastoupil místo Davida Zimy.
Tomáše jsme tam chtěli dostat, protože na Zimičovi to stálo tři zápasy a už v úterý toho měl dost. Nasazení Tomáše bylo plánované, lékaři nám dali zelenou a on se na to chystal. Je to pro nás důležitý hráč v organizaci a hned bylo vidět, jak jsme byli pevní vzadu. Pomohl nám i Jindra Staněk, který se vrátil do brány. Zvlášť v těch venkovních zápasech je to důležité.
Během zápasu jste si plácl s Jiřím Fleišmanem. To děláte běžně?
Ne, ale my se známe dlouho a mám ho rád jako člověka i hráče. Obdivuju, že si v takovém věku stále drží kvalitu a navzdory tomu, jak se fotbal mění, pořád hraje skvěle. Zažil jsem ho v Liberci, vážím si ho a vždycky ho rád vidím. Já jsem mu tam přihrával balon a on se smál, že ta přihrávka byla těžká. Ale bylo to spíš spontánní.
