Po půli přitom Slavia prohrávala, když se v nastavení trefil Vydra.
„Stalo se, co jsme přesně nechtěli. Ale něco jsme si řekli, dbali jsme na týmovost, že to chceme víc, že jsme lepší a že to zvládneme za tři body. A druhá půle to potvrdila, měli jsme víc šancí a vyhráli jsme,“ přidal Chorý.
„Nebyl stoprocentně v pořádku, tím obdivuhodnější jeho výkon je. Možná jste si všimli, že v celém zápase nemohl jít do plného sprintu, musel si to kontrolovat. Co se týče emocí, když jsem ho viděl na rozcvičce, šel z něho až strach. Víme, že ho v těchto věcech musíme kočírovat, je to válečník, vítězný typ, které nám v minulosti chyběly,“ liboval si kouč Jindřich Trpišovský.
Slavia - Sparta 3:1, úprk za titulem, hosté vyhráli půli, pak propadli při standardkách |
V prvním poločase na sebe Chorý tradičně upozorňoval spíše tvrdými zákroky, také kouč Sparty Brian Priske se divil, že nedostal žlutou kartu.
Po změně stran už ale vytáhlý útočník ukázal zejména fotbalové dovednosti.
První gól dal z penalty, kterou sudí Volek nařídil za Mannsverkovu ruku po Sadílkově střele. Gólman Surovčík byl očividně připravený na variantu, že Chorý bude stejně jako v několika předchozích případech mířit doprostřed, proto do poslední chvíle čekal. Pak už neměl šanci dosáhnout na utaženou střelu ke své pravé tyči.
„Je pravda, že to občas střídám, máte správné statistiky,“ mrknul na novináře. „I tentokrát jsem ale byl dopředu rozhodnutý, kam to kopnu.“
Byla to mimochodem jeho 17. proměněná penalta v řadě. Dosud neminul, což je z aktivních hráčů nejdelší série. A jen tři mu chybí, aby dorovnal rekordmana Václava Daňka, jenž v minulém století zůstal na čísle 20.
To jsme snad nebyli my. Naštvaný Haraslín nechápal výkon Sparty ve druhé půli |
I zbylé dvě branky padly v neděli po standardních situacích, tentokrát ale po rozích, které si navíc byly hodně podobné.
Nejprve se Chorý prodral k míči, odclonil sparťanského kapitána Haraslína, jenž marně reklamoval faul, prodloužil balon na zadní tyč, kde ho zblízka do brány poslal Chytil, jenž přišel do hry o přestávce a Slavii hodně pomohl.
Chorý o (ne)atraktivní Slavii„Já myslím, že je to pořád stejná Slavia. Nevím, jestli jsem na těch zápasech byl jenom já, ale zkrátka nejsou tak jednoduché, zvlášť na těch terénech, kde se moc kombinovat nedá. Je jednodušší to kopnout nahoru, když máme útočníky, o které se můžeme opřít. Doma jsme silní a víme, že si balon dokážeme dát, jenom ty kluky musíme povzbudit, aby si věřili. Za Zimičem jsem šel, že je jeden z nejlepších stoperů v lize a že nevím, čeho se bojí, tak ať si věří a ten balon vyveze. Naštěstí poslechl a strašně nám pomohl.“ |
„S Mojmou máme nadstandardní vztah na hřišti i mimo něj. Když nastoupil, už jsem na to nebyl sám. On taky uhraje hodně balonů, navíc pak dal taky gól. Jsem za něj šťastnej, zaslouží si to. Nemá jednoduchou roli, ale všichni vidí, jak pracuje. A když hrajeme spolu, tak nám to klape,“ pronesl Chorý a zaťukal na stůl v tiskovém centru.
Tři minuty po druhém gólu přiletěl do vápna další Sadílkův roh, na nějž na bližší tyči naskakoval Chaloupek. Balon sice netrefil, ale míč propadl opět na zadní tyč, kde Chorý nečelil prakticky žádnému odporu, jen se opřel o Martincova záda a trefil se k tyči.
„To bylo nacvičené, ale Chali to na první tyči netrefil. Já pak byl v souboji s Martincem, hezky se mi to sklouzlo po trávě a jenom jsem nastavil hlavu, aby to šlo na bránu. Naštěstí to tam spadlo a v tu chvíli bylo po zápase,“ doplnil Chorý.
Pak už jen běžel k rohovému praporku, kde se radostí sklouzl, za chvíli na něj naskákali spoluhráči. „Je to neuvěřitelné, ten zápas měl vše. Tekli jsme 0:1, pak to otočíme, takže obrovská euforie. Jsme rádi, že klíč od Prahy zůstal tam, kde má,“ usmál se.
Když pak v 90. minutě u vlastního vápna odzbrojil sparťana Ševínského, sklidil bouřlivý potlesk. A další ve chvíli, kdy v nastavení odcházel střídat.
Ve Slavii se svými výkony vykoupil.
Když v létě 2024 dorazil z konkurenční Plzně, byl to hodně třaskavý přestup. Chorý kvůli svému chování obecně není mezi fanoušky oblíbený, v minulosti navíc přiznal, že tíhne ke Spartě. I proto na něj slávisté nejprve pískali a nechtěli slavit jeho góly.
Postupně si je ale získal. A po derby už poněkolikáté odcházel z trávníku v Edenu jako hrdina.
„Když přicházel, kluci správně říkali: Chcete ho mít v týmu, ale za žádnou cenu nechcete hrát proti němu. Pro nás je Choras naprosto rozdílový, čím těžší a vypjatější zápas se hraje, tím jeho výkon graduje,“ přidal Trpišovský.
Výhra v derby navíc Slavii výrazně přiblížila k obhajobě titulu.
„Při zápase jsem to neřešil, soustředil jsem se hlavně na sebe. Ale když se nad tím zamyslím, náskok je super, ale o titulu rozhodnuto není. Věřím ale v sílu týmu. Ukázali jsme, jak jsme silní v hlavách a umíme si na hřišti pomoct. Jsem na každého člena týmu hrdý, jak spolu žijeme tenhle sen. Víme, co chceme, a jdeme si za tím,“ uzavřel Chorý.
