Po hodině hry se prosadil z penalty, kterou sudí nařídil za Maškův faul na jeho osobu.
„Vždycky když jdu na penaltu, tak jdu s plánem. Když se rozhodnu pro nějakou stranu, tak to tam pak kopnu, protože se říká, že když hráč změní plán, tak to pak nekopne dobře. Čekal jsem, že Kouba skočí a když to kopnu doprostřed, bude to gól. Stalo se a spadl mi kámen ze srdce,“ popsal pak Chorý.
Slavia - Liberec 1:0, dva neuznané góly domácích, z penalty pak rozhodl Chorý |
Byl jste nervózní?
Napětí bylo obrovské. Celý stadion si stoupne a čeká až se penalta kopne, takže musím zachovat klid, být 100% koncentrovaný a věřit, že jsem si dobře vybral. Byl jsem fakt strašně rád, protože jsem věděl, že mi kluci věří. Když Mojma (Mojmír Chytil) držel míč, potkali jsme se pohledem, věděl jsem, že mi ho dá a že ten moment bude na mně. Že ten tým budu muset nasměrovat já. Cítím to tak celou dobu.
Je pravda, že vaše góly Slavii v podobně náročných utkáních táhnou.
Vím, že vždycky musí být frajer nebo víc frajerů, kteří tým naburcují. Ale dneska jich tam bylo 10 a já si jen vzal penaltu a proměnil ji. Musím smeknout před celým týmem, i před střídajícími hráči. Už o poločase jsem říkal, že není důležité, kdo zápas začíná, ale kdo ho dokončí.
Vypjatý večer v Edenu: fanoušek na hřišti, dohady i odvolané góly. Liberec cítil křivdu |
Proti Liberci byl ten zápas opravdu náročný.
Hrozně těžký, musím pochválit Liberec, hráli dobře. Věděli jsme, že to nebude jednoduché utkání. Ale do šancí jsme se dostávali, měli jsme jich dost a jsem rád, že jsme to strhli na naší stranu. V jednu chvíli se to hodně přelévalo a bylo tam hodně emocí – odvolaný gól, pak zrušená penalta, pak další odvolaný gól. Z naší strany strašně emočně narvaný zápas a považuju ho za obrovsky důležitý. Kdybychom ho nezvládli...
Tak?
Tak by si pár lidí a týmů v republice řeklo, že mají na to nás dohnat. Ale my jsme ukázali týmovost a jak si za tím jdeme. Toho si na nás vážím, že držíme za jeden provaz a jsem šťastný, že jsme udrželi tři body doma.
Souboj slávistického útočníka Tomáše Chorého (vlevo) s libereckým Ange N’Guessanem.
Už jste zmínil že zápas byl hodně emočně vypjatý.
Nečekal jsem, že to bude až takováhle válka, ale po prvních 10 minutách mi bylo jasné, že tam budou mraky soubojů. Do toho kontroverzní situace a bylo mi jasné, že to pro oba bude těžké. První poločas byla trochu taková bramboračka, ale minimálně 30 minut jsme ho měli pod kontrolou. Pak nás Liberec mohl potrestat, když jsme to zbytečně otevřeli vzadu, ale zaplať pánbůh jak to dopadlo. Liberec byl nachystaný výborně a ty tři body jsou pro nás opravdu cenné.
Po konci zápasu jste na trávníku mluvil se soupeřovým trenérem Kováčem, načež se okolo vás strhla potyčka.
To jsou prostě emoce. Kováč za mnou přišel a něco jsme si tam vyříkávali. N’Guessan na mě po souboji vždycky šlápl, a oni na mě křičeli ať vstávám, jen ne teda takhle hezky. Já na ně pak křičel taky, tak jsme si to vyříkávali a ještě se do toho pustil asistent. Ale nic hrozného, jenom jsme po sobě párkrát houkli.
