Mazácky si kličkou obhodil gólmana, nechal ve skluzu projet posledního obránce, zavěsil, padl na trávník na pražské Letné a spoluhráči se na něj sesypali. Životní výkon 26letého fotbalisty výrazně přispěl k triumfu Dynama na Spartě 4:2.
Padl jste radostí, nebo vyčerpáním?
Po kličce a střele jsem přeskakoval gólmana a už se mi zamotaly nohy. Klopýtl jsem a padl jsem únavou. Kluci na mě naskákali a měli jsme obrovskou radost, protože jsme body potřebovali.
Dynamo vyhrálo na Spartě v lize po dlouhých 27 letech.
Osobně jsem si žádnou sérii nepřipouštěl. Ale je to velký úspěch. Navíc se nestává, že by někdo dal na Spartě čtyři góly.
To ne, ale v minulé sezoně jste na Letné dali góly tři a remizovali. Hraje se vám tam dobře?
Očividně jo. Byl to docela podobný zápas. Také jsme tehdy třikrát vedli, ale Sparta v závěru vyrovnala. Tentokrát se jí to nepovedlo a my jsme v závěru výhru pojistili.
Když na poslední standardku domácích vyrazil útočit i brankář Milan Heča, váš gólman Jaroslav Drobný stáhl míč a vyslal do brejku Micka van Burena. Po jeho pasu jste skóroval. Ale střílel váš spoluhráč, nebo přihrával?
Sám mi pak říkal, že byla prázdná branka, takže chtěl střílet. Nakonec z toho byla geniální přihrávka. Když jsem se na to pak díval, tak to byla neskutečná akce.
Ano, povedený brejk jste podtrhl zkušeným zakončením. Plánoval jste to takhle?
Ne. Chtěl jsem brankáře obstřelit, ale už mi padal do střely, tak jsem ho zasekl. Pak už to bylo snadné.
Celé Dynamo i vy sám se zkraje sezony v koncovce trápí. Pomohly vám tři předchozí trefy v zápase k takovému sebevědomému zakončení?
Určitě. Zápasy předtím jsme odehráli slušně, ale nebyli jsme produktivní. Teď jsme proměnili skoro všechny šance, co jsme měli. Když vedete a dáte na Letné tři góly, tak si pak dovolíte víc.
Triviální chyby. Horší než v dorostu, žasl po výbuchu sparťanský kouč Kotal |
Krásné branky vás provázejí kariérou, loni jste se trefil i nůžkami. Gól na 2:1 ale zdaleka tak pohledný nebyl. Na radosti vám to ale neubralo, ne?
Přijde mi, že je pro mě lehčí dát gól z těžké pozice, než když mám proměnit tutovku. Ale při druhé brance odvedl výbornou práci Pavel Šulc. Měří sice asi jen 160 centimetrů, ale vyhrál dva souboje ve vápně a pak hlavičkoval. Já jen sledoval míč a čekal, kam ho gólman vyrazí.
Byl to váš životní zápas?
Stoprocentně. Poprvé jsem vyhrál na Spartě, ještě k tomu takovým výsledkem. Navíc jsem poprvé v lize dal dva góly v jednom zápase.
Kdy jste začal věřit, že duel dotáhnete k vítězství?
Po gólu na 3:2 jsme byli na koni a věřil jsem, že minimálně bod urveme. Doufali jsme, že už nás Sparta nezatlačí a výsledek udržíme. Vyšlo to.
Co rozhodlo o tom, že jste Spartu zdolali? Týmový výkon, velká motivace, nebo i změna kapitána, kdy Jaroslav Drobný předal pásku Patriku Čavošovi?
Faktorů bylo víc. Jeli jsme na Spartu s tím, že nemáme co ztratit. Body jsme potřebovali, ale nikdo moc nepočítal s tím, že vyhrajeme. Každý bod by byl zlatý. Ale dali jsme rychlý gól, drželi je pod tlakem a pořád jsme vysoko napadali. To jim dělalo problémy.
První výhra v sezoně vás odrazila od sestupového pásma, ale bodů stále moc nemáte. Přidáte další ve středu, kdy od 17 hodin v dohrávce hostíte Bohemians?
Musíme potvrdit výhru na Spartě. Až když porazíme Bohemku, tak bude mít triumf na Letné tu pravou hodnotu. Takové vítězství by nám mělo hodně pomoct. Ale ani Bohemka nám nedá nic zadarmo.
Šok na Letné: Pojďte si taky dát gólvzpomínka V první lize čekali na úspěch na stadionu pražské Sparty dlouhých 27 let. Přesně od 10. října 1993, kdy tam českobudějovičtí fotbalisté vyhráli 1:0. Do neděle jediný ligový triumf Dynama na Letné tehdy trefil čtyři minuty před koncem Karel Poborský, v té době 21letý talent. „Vyhrát na Spartě se Budějovicím asi tak často nepodaří, takže jsem samozřejmě spokojený,“ hodnotil tehdejší trenér černobílých Pavel Tobiáš. V tu chvíli netušil, jak silné tvrzení pronesl. Od té doby se Jihočeši představili na sparťanském stadionu v první lize osmnáctkrát. Třikrát si odvezli bod, nevyhráli ani jednou. Až v neděli. Vítězství Dynama na Spartě v soutěžním utkání ale tak staré není, přesněji je o deset let mladší. Jeden z největších českých fotbalových klubů zažil šok v dubnu roku 2003, kdy ve čtvrtém kole domácího poháru České Budějovice vyloupily Letnou nevídaným způsobem – drtivou výhrou 4:0. „Trenér Tobiáš poskládal mladou sestavu a dal nám šanci, ať se ukážeme. A povedlo se to neskutečně. Na takový zápas nikdy nezapomeneme. A to jsme do něj šli po porážce 1:6 v lize se Slavií,“ tvrdí Petr Bouchal, který tehdy nastoupil v sestavě černobílých v útoku s Alešem Matouškem. Na mladíky vsadil rovněž sparťanský kouč Jiří Kotrba. Ovšem i tak nastoupily opory týmu Tomáš Hübscman, Marek Kincl, ale i českobudějovický odchovanec Tomáš Sivok. Čtyřbrankovým rozdílem předtím na Letné vyhrála v osmdesátých letech Steaua Bukurešť. „Mysleli si, že nás snadno porazí. Ale my už o poločase vedli 2:0. Pak sice vystřídali, ale už s tím nic neudělali,“ vypráví 39letý současný kapitán divizní Soběslavi. Za Dynamo tehdy hráli například současný generální manažer Martin Vozábal či trenéři David Horejš a Jaromír Plocek. „Pamatuji si, jak mrzutý sparťanský gólman Kouba hlásil k našim rozcvičujícím se hráčům: Pojďte si taky dát gól,“ vzpomíná Bouchal s úsměvem. |
