Na mysli měl skutečně pochoutku, ale fotbalovou. Konkrétně centr parťáka Vávry, který v sobotu proměnil ve vítězný gól proti Liberci. „Bylo to jen o tom si tam naběhnout, pak už to snad nešlo nedat,“ popisoval Sýkora.
Byl to pro něj paradoxní moment. Se svými 170 centimetry se na hřišti řadí mezi trpaslíky, přesto svůj první ligový gól vstřelil hlavou. „Na tréninku mi říkají Koller, protože to tam uklízím jedna druhá,“ vtipkoval v narážce na bývalého reprezentanta. Už vážně pak dvacetiletý šikula dodal: „Když je dobrý náběh, tak nevidím ve výšce problém.“
Druhou část této věty se snaží dokázat celý současný brněnský útok. Ani Vávra, ani Tomáš Brigant totiž také příliš nenarostli. „S klukama jsme si řekli, že na tom nezáleží. Že musíme ukázat, že o tom to vůbec není,“ sděluje Sýkora.
Někdy se dokonce zdánlivý handicap mění v přednost. Třeba v sobotu se po trávníku zmáčeném silným lijákem lépe běhalo lehčím mužům než těm urostlým. „S Brigym a Standou jsme typy, co potřebují balony do běhu, takže nám to vyhovovalo. V prvním poločase jsme obraně dost zatápěli,“ líčil kmenový hráč Sparty.
Ten mohl ke své premiérové ligové trefě přidat i bratříčka. Pobídku Vávry, se kterým při soustředěních bydlí na pokoji, však do prázdné branky postrčit nedokázal.
„Čekal jsem, že Standa bude střílet, a potom mi nějak nevyšel krok. Jak ta přihrávka byla prudká, tak mi to nějak nesedlo. Ale to není výmluva, měl jsem to dát,“ nezakrýval Sýkora, který po pauze zahodil ještě jednu šanci. „Ale jsem rád i za ten jeden gól. Hlavně proto, že byl vítězný.“
