Příchod Brazilce Daniela Silvy Rossiho je zásadním průlomem v kolonce zahraničních posil v osmnáctileté historii fotbalistů Jablonce v nejvyšší české soutěži. Klub ze severu Čech sázel téměř výhradně na tuzemské fotbalisty, prosadilo se jen několik hráčů ze Slovenska a v poslední době toho z cizinců odehrál nejvíc Bosňan Haurdič.
Rossi se tak stal prvním mimoevropským fotbalistou v zelenobílém dresu Jablonce, kam přišel po pěti a půl letech strávených v Olomouci. Na Hané odehrál 133 utkání a vstřelil 8 gólů.
"Chtěl jsem zůstat v české lize i dál a jsem moc rád, že mi Jablonec nabídl smlouvu na rok a půl s opcí. Doufám, že budu v Jablonci stejně tak úspěšný jako v Olomouci," vyprávěl obstojnou češtinou 32letý záložník či obránce z Brazílie Daniel Silva Rossi. V jeho případě byl rozhovor v českém jazyce novinkou, v Olomouci totiž trval při komunikaci s médii výhradně na angličtině.
Jak se zrodil váš přesun z Olomouce do Jablonce?
V Olomouci jsme se nedomluvili na nové smlouvě a pak jsem dostal nabídku od jabloneckého klubu. Po konci podzimu jsem odjel domů do Brazílie, řešil jsem to s mojí rodinou a přítelkyní a rozhodl jsem se, že zůstanu v Česku. Jsem moc rád, že jsme se s Jabloncem dohodli na smlouvě.
Měl jste ještě nějaké jiné nabídky od českých prvoligových klubů?
Konkrétně na papíře nic, i když nějaké kontakty byly, ale možnost od Jablonce byla nejlepší.
V Olomouci jste strávil pět a půl roku, zvolil jste znovu Česko, protože už jste si tady zvykl?
Je to tak, mám to tady rád a jsem spokojený. Pět a půl roku je přece jen dlouhá doba, vím, co a jak tu chodí, jak funguje český fotbal. Chtěl bych proto v Česku zůstat ještě aspoň dva tři roky a pak tady zakončit hráčskou kariéru. Proto pro mě bylo důležité, že mi Jablonec nabídl smlouvu na rok a půl a ještě k tomu s roční opcí. Doufám, že budu v Jablonci stejně tak úspěšný jako v Olomouci, kde jsem se, myslím, docela dobře prosadil.
Jak se vám z Olomouce po tak dlouhé době odcházelo?
Bylo to trochu těžké. Mám tam hodně kamarádů, spoustu lidí znám, byli tam výborní fanoušci, ale musel jsem myslet na budoucnost, tak jsem si plácl s Jabloncem.
Na Hané jsou příjemnější klimatické podmínky než na drsném severu v Jablonci. Jste připravený na větší a delší zimu?
Teď jsem byl celý prosinec v Brazílii a bylo tam velmi horko, takže Olomouc nebo Jablonec, to pro mě není rozdíl. V Česku je mi zima všude (smích). Ale za dva tři týdny už to bude lepší, protože za mnou do Jablonce dorazí moje přítelkyně.
Do Olomouce jste přišel spíše jako ofenzivní záložník, ale jablonecký trenér Kotal s vámi počítá do obrany, abyste pomohl zlepšit její organizaci, protože s defenzivou měl Jablonec na podzim problémy. Bude to pro vás velký tlak?
Mně je to opravdu jedno, jestli budu hrát pravého obránce, stopera nebo záložníka. Jsem profesionál a nemám s tím problém. Teď musím v zimě hlavně naplno makat, abych mužstvu pomohl a co nejvíc se klukama sehrál. Doufám, že to bude všechno dobré.
Jaké jsou podle vás ambice Jablonce do jarní části? V tabulce jste druzí za Plzní.
Co vím z mého angažmá v Olomouci, tak Jablonec hrál skoro pořád na špičce ligy, předváděl hezký ofenzivní fotbal. Věřím, že to bude pokračovat a budeme hrát o poháry.
Vraťme se o roky nazpátek, bylo možné, abyste v Brazílii začal s jiným sportem než s fotbalem?
Asi ne, u nás je fotbal náboženství a kultura. Fotbal hrají všichni, ale já jsem kupodivu začal v pěti letech s futsalem, až pak jsem v mém rodném městě Rio Claro začal s fotbalem a asi ve třinácti letech let jsem odešel do Sao Paula. Tady jsem zůstal až do šestadvaceti. Pak jsem hrál tři měsíce zase za Rio Claro, který postoupil poprvé do první ligy, a pak jsem přišel do Olomouce.
Jak se to vlastně seběhlo, že jste z Brazílie zamířil zrovna do Česka do Olomouce?
V té době jsem měl pár nabídek v Brazílii, ale z Evropy jenom jednu právě z Olomouce. Tak jsem na to vsadil, také i proto, abych si zkusil něco jiného a musím říct, že jsem udělal moc dobře.
