Smutnou zprávu v pondělí ráno jako první přinesl server iSport.cz, agentuře ČTK informaci o jeho úmrtí potvrdil zdroj blízký fotbalovému Baníku.
Zasáhnout musela každého, kdo Mikloška znal aspoň z doslechu. Protože nic špatného se o něm vyprávět nedalo.
Klidný, přímý, rovný chlap, u kterého vždycky víte, na čem jste. Nekličkoval, mluvil upřímně, bez příkras, s nesmazatelným moravským dialektem.
Slavný brankář Mikloško má rakovinu. Léčit se nebude, chce žít normální život |
Mělo by se vědět, že fotbalové Česko mu vděčí za dost: především za to, jak prorazil cestu do Anglie, kde před ním nikdy žádný krajan nehrál.
Přitom se načekal, ven se dostal až krátce po sametové revoluci, v osmadvaceti, přesně ve chvíli, kdy ho coby fotbalového gentlemana začalo zmáhat české prostředí.
„Nemohl jsem dál. Rozladění, naštvání, bezmoc. Už tenkrát byla korupce, podplacené zápasy. Začal jsem dělat v Baníku kapitána, takže jsem viděl, co se děje.“
Nabídka z West Hamu ho vysvobodila. Tradiční klub se dvěma kladivy ve znaku, tehdy schovaný ve druhé lize, si ho pozval nejdřív na zkoušku a když uspěl, dva měsíce čekal na pracovní povolení.
Jakmile všechno klaplo, na londýnském letišti Heathrow ho vyzvedl tehdejší kouč Macari, poradil mu, ať kufry nechá v úschovně, a metrem společně frčeli na stadion, kde Mikloško v poločase s mikrofonem v ruce z trávníku zdravil fanoušky, ačkoli anglicky uměl sotva pár slov.
Ve stařičkém Upton Parku, který dnes už nestojí, si ho rychle oblíbili.
Big Ludo mu říkali.
Reakce z Česka i z Anglie„Náš milovaný a inspirativní brankář a hlavně člověk s obrovským srdcem.“ „Luděk Mikloško se svými výkony i přístupem k fotbalu výrazně zapsal do jeho historie a získal si respekt nejen v České republice, ale také v zahraničí. Jeho jméno zůstane navždy spojeno s významnou érou českého fotbalu a s hodnotami, které jako hráč i člověk reprezentoval. Čest jeho památce.“ „Ve věku 64 let odešel Luděk Mikloško. Šéf sportovního úseku, bývalý vynikající gólman a především skvělý člověk. Odpočívej v pokoji, Big Ludo.“ |
Slavný popěvek o tom, jak mají v bráně chasníka, co pochází „nedaleko od Moskvy“ by vám většina fanoušků West Hamu odrecitovala dodnes.
„Lidé na Ostrovech dokážou ocenit, když fotbalu a jejich klubu odevzdáte všechno. Ve West Hamu mě brali jako jednoho z nich. Ne vždycky mi všechno vyšlo, jednou jsem v poháru pustil hloupou střelu, protože jsem byl v myšlenkách o krůček dopředu. Zatímco jsem zpytoval svědomí, lidi za brankou neváhali ani vteřinu: Ludo, Ludo! Dokázali odpustit, pochopit, podpořit. Dodneška, když dorazím do Londýna, si mě fanoušci West Hamu najdou,“ vyprávěl v prosinci 2021.
Tehdy zrovna slavil šedesátiny.
Vyprávěl, jak si s manželkou pořídili chlupatého pasteveckého psa a společně ho pojmenovali Dino podle legendárního brankáře Zoffa. Mluvil o mladých gólmanech, které přes agenturu Sport Invest doporučil do Anglie a mluvil o protivné covidové době, která ho tížila: „Připadám si doma zavřený jako za totality.“
Pitomá doba, nemám ani chuť slavit. Mikloškovi je šedesát![]() |
Nejtěžší životní zkoušku měl přitom teprve před sebou.
Když se předloni vrátil na skok do West Hamu, aby pozdravil fanoušky na Olympijském stadionu, v rozhovoru pro klubový web přiznal, že už se tři roky pere s rakovinou.
„Začalo to malou bulkou na kyčli,“ popisoval. „Byl jsem na kontrole a lékaři objevili rakovinu. Podstoupil jsem operaci k jeho odstranění a vše vypadalo dobře.“
Postupně mu ovšem v těle objevili i další nádory a jedinou další možností byla chemoterapie.
„Přemýšlel jsem o tom, bavil se s doktorem v Ostravě a bylo mi jasné, že nelze zaručit, že zabere. Možná by to moje problémy zpomalilo, ale rozhodně by nepřestaly,“ vysvětloval. „Když mi řekli, co by to znamenalo, že bych nemohl pracovat a cestovat asi šest měsíců, tak jsem řekl, že tohle nechci, protože to nemá smysl.“
Bojoval do posledních chvil.
Dál chtěl hlavně pomáhat milovanému Baníku, kde začínal a kde od října 2022 působil na pozici sportovního ředitele. A blízko měl dál samozřejmě i k Anglii, kde dohromady strávil dvacet let.
Jedenáct let chytal, dalších devět pak trénoval.
Vedle West Hamu oblékal dres Queens Park Rangers a dohromady zvládl přes dvě stovky utkání v nejvyšší soutěži, která se zrovna přejmenovala na Premier League, dalších šedesát má ve druhé lize.
Aktivní hráčskou kariéru ukončil v necelých jedenačtyřiceti a ve West Hamu se začal starat o brankáře. Když se vrátil se domů, pracoval pro agenturu Sport Invest jako skaut. A poslední čtyři roky se naplno věnoval Baníku.
V československé a pak i české reprezentaci nasbíral 42 startů, jako dvojka byl účastníkem mistrovství světa 1990.
Je také členem Klubu ligových brankářů s minimálně sto čistými konty v nejvyšších soutěžích - 142 zápasů bez obdrženého gólu ho řadí na šesté místo.
26. dubna 2022 |








































