Sparta v sobotu na severu Čech vydřela čtvrté jarní vítězství, rozhodla povedená standardní situace. „Už před utkáním se dalo předpokládat, že to bude o jedné šanci, jednom gólu. Dobře, že jsme to zvládli,“ ulevil si sparťanský záložník, který dřív právě v Liberci působil.
„Pořád je tu spoustu známých tváří, které rád vidím. A když přijede Sparta, stadion je pokaždé plný. Určitě je příjemné tady být, ale těžké tu hrát.“
Znovu jste se o tom přesvědčili, že?
Přesně, jak jsme očekávali. Všechny zápasy, které tady Sparta v posledních letech odehrála, byly hodně náročné. Soubojové a s minimem šancí.
Ten poslední se ničím nevymykal.
Měli jsme jasný záměr: hrát odzadu s míčem, rozehrávat po zemi, kombinovat, jenže styl, kterým hrál Liberec, nám to neumožnil. Byli výborně připravení, k tomu těžký terén... Chtě nechtě jsme se museli přizpůsobit, nakopávané míče jsou holt bližší Liberci, a proto jsme v prvním poločase tahali za kratší konec.
Po přestávce Liberec tolik příležitostí ze hry neměl, zato deset minut před koncem kopal penaltu.
Kdyby proměnil, pro nás už by bylo těžké duel znovu převrátit na svou stranu. Z toho pohledu nám Florinův zákrok výrazně pomohl.
Co pro vás znamenají čtyři jarní výhry?
Je to dobře položený základ pro další práci, zároveň ale všichni dobře víme, že stále máme na čem pracovat a musíme výkony potvrzovat. Dvanáct bodů vnímáme jako dobrý vstup do jara, ale s pokorou.
Jak důležitý je fakt, že jste odskočili čtvrtému Baníku a pátému Jablonci na šest, respektive sedm bodů?
Rozhodně je to pro příjemnější, než když jsme tam na sobě byli všichni bodově nalepení, na druhou stranu se bohužel stále nezmenšuje ta kapsa před námi, chceme se dívat nahoru a díra mezi námi a Plzní je pořád hodně veliká.
