Pravda je, že jako snoubenci mu to pálilo víc.
Před dvěma roky 18 zásahy vystřílel Olomouci návrat do první ligy.
A zase poslouchal, že to nepotvrdí v lize první. Pche!
Dal jedenáct branek a pomohl Sigmě do předkola Evropské ligy.
Za dvě sezony nastřílel 29 gólů z pozice podhrotového hráče, což je unikátní číslo. A prsty spojil v srdce, které posílá na západní tribunu svojí milé při každé domácí gólové slávě. Nedivte se pak, že kolem něj kroužila Plzeň, Slavia i Sparta. Leč žádný přestup nevyšel a čtyřiadvacetiletý záložník stejně sympaticky hlásil:
„Chci potvrdit minulou sezonu, která se mi nadmíru povedla.“
Slušná výzva! „To jo, ale podmínky pro to mám perfektní.“
Jenže podzim Plškovi nevychází.
Nevyšla mu už odveta předkola Evropské ligy v Seville, kde se mohl naplno ukázat zájemcům. Nestíhal.
Sám ví, že má rychlostní deficit, ale problém spíš byl, že nestíhal v hlavě, že neměl včas nachystané řešení, že nevěděl, co s míčem provede, ještě dřív, než ho převezme.
Z toho však nejdou dělat závěry. Horší forma potká každého.
Plšek dokonce vypadl na chvíli ze sestavy sigmáků. V lize dal na podzim dva góly, jeden připravil. Dvakrát se trefil v českém poháru. Na hřišti nebyl hráč s výbornou koncovkou mnohdy ani vidět. A když už se dostal do šance, oproti zvyklostem ji zahodil. Bombarďák s originálním řešením situací, u něhož brankář nikdy netuší, jak zakončí, neboť v repertoáru má širokou paletu možností přes bombu z dálky, lob zpoza vápna, utaženou placírku nebo ještě jednu překvapivou zasekávačku navíc, věří, že se pomalu zase dostává do pohody.
„Poslední dobou se na hřišti cítím nic moc, ale myslím si, že se to zvedá. Nesmím klesat na mysli, ale pracovat dál pro tým a ono to přijde.“
Trenér Sigmy Václav Jílek si všímá, že Plšek to vzal za správný konec. Ostatně není to novinka. Také loni v životní sezoně měl horší období, kdy vypadl z jedenáctky.
Pamatujete na start jara? Zabral osobní pohovor s Jílkem a dohrával zase v laufu. „Sami jste viděli v předchozích zápasech, že to nebyl úplně Plšek z minulé sezony. Myslím, že to teď vzal správným směrem, že poslední dvě utkání chytil za pačesy. V Teplicích byl také daleko živější a aktivnější, se Zlínem to bylo lepší i herně, pracovitostí,“ pochválil ho Jílek po minulém pohárovém vítězství nad Zlínem, ke kterému přispěla olomoucká šestka rozdílovou penaltou. Plšek na ni šel i proto, aby si zvedl sebevědomí.
„Osobně mě to hodně potěšilo. Už bylo potřeba tam nějakou šmudlu dát,“ oddechl si. „Předtím jsem penalty kopal, tak jsem si věřil znovu. Snad mi to pomůže.“
Balon poslal na opačnou stranu, než kam se vrhl brankář Dostál.
„Gólman mi docela brzo skočil, pak už to bylo lehké dát na druhou stranu,“ popsal. „Takhle zkušený hráč to musí vzít na sebe. Ani si nepamatuji, jestli za poslední dobu nějakou neproměnil, vždycky to uklidil s přehledem,“ oceňuje Jílek. „Kuba si vzal i trestňák v Teplicích, je na něm znát snaha zlomit to.“
Postupu do čtvrtfinále MOL Cupu si Plšek považoval: „I Zlín chtěl postoupit, je to nejjednodušší cesta do Evropy. Ještě dva zápasy a můžete tam být. Ze začátku mi to přišlo jako nějaký přátelák – zima, málo lidí. Ale utkání mělo kvalitu, myslím, že větší než ligové minule. Byli jsme na ně daleko líp připraveni. Změnili jsme i systém hry a bylo to vidět.“
Olomouc poslední dva zápasy nastupuje se třemi obránci, což Plšek kvituje. „Je to jiné. Má to výhody i nevýhody, ale je tam daleko víc výhod. Je to komplexnější. Nalezli jsme na ně, zavřeli Beauguela, sbírali odražené míče, měli jsme zahuštěný střed hřiště a tím jsme si obrovsky pomohli,“ přikyvuje.
„Sevilla to hrála a měla to do puntíku propracované. Je nepříjemné, když máte 4-5-1 a narazíte na takový styl. Vždycky tam je hráč na otočení hry a hraje se to mnohem líp. Máme další variantu, jak se připravit na soupeře, a to je jenom dobře.“
Zdá se, že parťák navíc ve středu pole pomáhá i Plškovi najít ztracenou pohodu.
