KAREL JARŮŠEK (48 let) - Brno,
odvolán po 5. kole, z pěti zápasů získal jediný bod, tým byl posledním šestnáctém místě.
"I když jsem vyhazov tak trochu tušil, nic příjemného to nebylo. Ale jeden bod z pěti zápasů, co jiného se dalo čekat," vzpomíná Jarůšek na loňský podzim. "Musím říct, že asi tak prvních deset dnů bez práce bylo zvláštních."
Brněnský klub platí Jarůškovi základní plat podle smlouvy, která mu končí letos 30. června. Jiné angažmá zatím nemá a tak si užívá nucené dovolené. "Na fotbal jsem nezanevřel, chodím na první i druhou ligu, ale klidně se zajedu podívat i na nižší soutěž. Občas se podívám i na hokej, na něm jsem byl třeba v Praze na Spartě a ve Znojmě, rád chodím i na basket."
Několik nabídek k trénování už dostal, dokonce prý i ze zahraničí, ale nechce prozradit klub ani soutěž. "Nerad bych to zakřikl, jednání jsme odložili na pozdější dobu. A je hodně pravděpodobné, že od léta zase trénovat budu. Jestli doma, nebo v zahraničí, to je zatím tak napůl," říká Jarůšek.
LUBOŠ URBAN (43) - Plzeň,
odvolán po 11. kole, z jedenácti zápasů získal sedm bodů, tým byl patnáctý.
"Když mě vyhodili, byl jsem samozřejmě zklamaný a taky pořádně naštvaný. Čekal jsem totiž, že dostanu šanci na celý podzim, a teprve se uvidí," uvádí Urban. "Jenže, sliby jsou chyby, najednou na perspektivní práci, kterou mi v Plzni slibovali, nebyl prostor. Takže naštvaný jsem dodnes."
Poté vyhazovu přicházel na jiné myšlenky zase při fotbale. Patří do základní sestavy Vízkovy Kozlovny i týmu Černolic, který patří k předním týmům středočeského přeboru. A netrvalo dlouho, dostal nabídku k novému angažmá.
Po skončení podzimní části soutěže se na něj obrátil ředitel druholigového mosteckého klubu Boukal. "Musel jsem si vypořádat vztahy v Plzni a od třetího ledna jsem se stal trenérem Mostu," říká Urban. "Po nevydařeném podzimu jsem měl mužstvo vytáhnout v tabulce výš, ale rozjíždímě se strašně pomalu. I když v zimní přípravě jsme udělali všechno podle plánu, na jaře jsme vinou neproměňování šancí udělali ze sedmi zápasů jen osm bodů. Ale ředitel Boukal mě ujistil, že klubové vedení je trpělivé, tak snad tady budu mít čas dokázat víc než v Plzni."
FRANTIŠEK CIPRO (54) - Slavia,
odvolán po 13. kole, z deseti zápasů (odložené zápasy kvůli olympiádě) získal osmnáct bodů, tým byl sedmý.
"Přiznávám, že odvolání mě zaskočilo, měli jsme sice jen osmnáct bodů, ale v tabulce pravdy plus šest. Přitom Slavia se takhle pomalu rozjížděla mockrát," vzpomíná Cipro. "Nemůžu ale říct, že by to pro mě bylo něco hrozného, v prvních dnech spíš přišlo příjemné uvolnění od stresů."
Dlouho Cipro bez práce nezůstal, už v době, kdy vedl mužstvo, se v klubu mluvilo o tom, že by byl vhodným mužem na post slávistického sportovního ředitele. "Před lety už jsem tuhle funkci měl, chtěl jsem dále dělat ve Slavii, tak jsem to od prvního prosince vzal."
Po trénování v současné době neprahne, jak sám říká. "Měl jsem nabídku z Budějovic a ještě ze dvou prvoligových klubů, ale chci teď dělat pro Slavii. Přišla taky nabídka ze zahraničí, jenže nebyla tak zajímavá, abych o ní uvažoval," poznamenává Cipro. "Tím ale neříkám, že už nikdy trénovat nebudu. Zatím jen tak pozoruji, jak škola chrlí třicet čtyřicet trenérů ročně a každý by chtěl hned trénovat Spartu nebo Slavii. Moc se mi to nelíbí, ale budiž, ať si to každý zkusí. A taky mi vadí, že dnes jsou mezi trenéry dost špatné vztahy. Takže, nemám zapotřebí někam pospíchat."
MILAN BOKŠA (49) - Ostrava,
skončil po 14. kole, ze čtrnácti zápasů získal dvanáct bodů, tým byl třináctý.
"Po domácí remíze s Olomoucí jsem klubovému vední sám navrhl předčasné ukončení smlouvy," zdůrazňuje Bokša, že on odvolán nebyl. "Samozřejmě, že k tomuto kroku mě vedly naše špatné výsledky." Bokšu by ovšem odvolání neminulo, Ostravští se po jiném trenérovi ohlíželi už předtím. Nebýt odmítavého stanoviska Josefa Pešiceho, byl by Bokša nemilosrdně hozen přes palubu.
"Nikdy jsem neměl pocit, že bych si od trénování a od fotbalu vůbec potřeboval odpočinout. Ale tentokrát jsem si poprvé opravdu ulevil, hlavně psychicky," říká Bokša. "A po deseti letech jsem si mohl užít delší zimní dovolenou s rodinou a společně si parádně zalyžovat."
Nechce mluvit o tom, zda měl i jiné nabídky než z Českých Budějovic. "Jen můžu říct, že když se ozvali Budějovičtí, byl to pro mě důvod k přemýšlení. A hned na první schůzce jsme se domluvili." Bokša jihočeské mužstvo převzal koncem března, zatím ze čtyř zápasů získal sedm bodů a stále tým drží v nadějích na záchranu.
PETR RADA (42) - Teplice,
odvolán po 20. kole, z devatenácti zápasů získal třicet bodů, tým byl čtvrtý.
"Nikdo v Teplicích mi za osm měsíců neřekl, že musíme skončit do druhého místa, cílem bylo probojovat se do Poháru UEFA, což zaručovala pátá příčka," říká Rada. "A jsem přesvědčený, že bych se do toho poháru dostal. Ale pak najednou přišlo od klubového šéfa Hrdličky ultimátum, že musím ze zápasů se Slavií a v Jablonci udělat čtyři body. A když jsme po výhře nad Slavií v Jablonci prohráli, musel jsem jít od válu."
Rada dodnes nemůže pochopit, že byl vyhozen od mužstva, které bylo na čtvrtém místě. "Takový konec jsem si nepředstavoval. Moc jsem o tom přemýšlel, klubové vedení si nejspíš představovalo výsledky jinak, jenže teď jsou Teplice šesté. A když to všechno shrnu, odvedl jsem u teplického týmu práci, za kterou se nemusím stydět."
V dalších týdnech se tak Rada mohl soustředit na práci u národního mužstva, kde je jedním z Chovancových asistentů. Kromě toho chodí na ligu, ale i na nižší soutěže, má čas i na Černolice, za něž hraje středočeský přebor. "Žádnou nabídku jsem zatím nedostal, ale netajím, že trénovat bych zas jednou chtěl."
JINDŘICH DEJMAL (52) - České Budějovice,
odvolán po 21. kole, z dvaceti zápasů získal patnáct bodů, tým byl patnáctý.
"Vím, jak to s trenéry chodí, ale myslel jsem si, že vydržím do dalšího kola na domácí zápas s Olomoucí," přibližuje Dejmal své nedávné pocity. "Proto mě trochu zaskočilo, že mě odvolali už po prohře v Teplicích. Jak jsme se ale zrovna v takovém zápase mohli chytit."
Tři dny od vyhazovu pobýval ve svém budějovickém bytě a užíral se. "Pak jsem si zaplatil týden v lázních v Třeboni. Přes den jsem chodil na kúry a večer špatně usínal. Vzpomínal jsem na předchozí angažmá v Jablonci a říkal si, jaký jsem vůl, že jsem tam nezůstal. Ale to víte, táhlo mě to domů."
Také Dejmal je zatím bez angažmá, s nabídkou se zatím žádný klub neozval. "Jezdím po fotbalech, hodně do Třeboně, kde jsem před léty trénoval, třeba i do Prachatic, hodně času trávím i na chalupě v Kraselově. Na Budějovice nechodím, ne snad, že bych byl zapšklý, ale nechci poslouchat ty hloupé řeči od tamních fanoušků."
