Ještě ani nezačalo utkání a hlasatel v pražských Vršovicích zdůraznil: „Tenhle zápas má pro nás (Bohemians 1905) dvojnásobnou důležitost.“
Podobný výrok s velkou pravděpodobností zazněl i v šatně Jihlavy.
Proč ta silná slova? Tabulka před 12. kolem snad napoví více: 14. Jihlava, 9 bodů 15. Bohemians 1905, 5 bodů I když je sezona teprve na začátku druhé třetiny, týmy jsou si dobře vědomy, že tohle utkání může leccos určit.
Buď: a) poměrně výrazně vylepšit náskok Jihlavy, b) udržet stejný rozdíl jako dosud, c) díky výhře dát větší naději zeleno-bílým do Prahy.
Kroužkujme variantu c).
Co naplat, že Vysočina měla v první půli čtyři velké šance, když z nich proměnila pouze jednu.
Co naplat, že Jihlava v převážné většině první půle předčila soupeře, když ve druhé půli polevila.
Zdržme se u pár důležitých okamžiků sobotního duelu.
Gól „vlastnímu“ týmu
Běží 36. minuta, jihlavskému středopolaři Neradovi je předložena ideální přihrávka před prázdnou bránu a mladík nezaváhá. Skóruje.
Zvedne obě ruce, ale spíš než radost vyznačuje postoj omluvu.
Kdo by taky slavil vstřelený gól, kdyby se trefil do sítě týmu, jehož je odchovancem a strávil v něm v minulosti čtrnáct let.
„Nebyla to krátká doba na to, abych tady běhal vítězná kolečka,“ vysvětlil po zápase Nerad.
Všechno se pro Jihlavu v ten moment jeví jako velice dobře rozjeté utkání.
V šatně domácích je prý o přestávce pořádně dusno. „Něco jsme si museli říct,“ řekl po utkání kulantně trenér klokanů Roman Pivarník.
To v té hostující naopak asi znějí slova: Pokračujme v této hře, když si vytvoříme další šance, spadne nám to tam znovu...
Tak nespadlo. Vysočina polevila, čehož si trenér Milan Bokša všiml. A na tiskové konferenci pak tvrdil: „To byl první klíčový moment. Že jsme vedení nezvýšili.“
Vyrovnávající penalta
Ba naopak. Jihlavští inkasovali, když Mikuš nastřelil ruku Krejčího ve vápně a domácí Jindříšek pokutový kop s přehledem proměnil.
„Penalta, to byl druhý důležitý moment. Vždycky je to psychologický faktor, kdy to mužstvo srazí,“ komentoval Bokša.
Hned nato se proto snaží kouč Jihlavy oživit hru, posílit v ofenzivní části, aby se dvěma útočníky byla Vysočina u vápna soupeře silnější.
Střídá soupeř, ale stadion tleská
Ze hřiště odchází v 66. minutě mládenec, kterého v Ďolíčku dobře znají. Je to zvláštní okamžik. Příznivci klokanů byli zvyklí, že měl ten jejich dres. Ten zeleno-bílý.
Teď najednou odchází v modrém. V dresu soupeře.
I navzdory tomu, že v první půli Petr Nerad vstřelil gól, fanoušci domácích při střídání tleskají.
Nerad nejprve zatleská taky, poté ukáže zdvižený palec vyjadřující jasnou reakci: Děkuji!
Před novináři moment při odchodu ze hřiště Nerad popisuje takto: „Skoro to vypadalo, jako kdybych měl dres Bohemians. Kotel tleskal, hlavní tribuna také. Je to příjemný pocit. Odvedl jsem tady nějaký kus práce. Jsem rád, že mi poděkovali.“
A ještě pokračuje: „Bylo to trochu nostalgické. Šel jsem do jiné kabiny, na jinou střídačku... Vybavila se mi spousta pozitivních momentů. Třeba jak jsme to tady poslední kolo s Plzní zachránili. Nebo jak jsem vstřelil první ligový gól. A určitě fanoušci byli skvělí.“
Vraťme se však ještě k zápasu.
Skluz na půlce. A Jánoš odchází
Následuje další zásadní moment. Bohemians jdou v 69. minutě do protiútoku, což se skluzem snaží přerušit jihlavský záložník Jánoš.
Sudí přispěchá, vytáhne červenou a Jánoš předčasně odchází do sprch. „Hodně přísná karta,“ myslí si Nerad a Mešanovič přidává: „Červená určitě hrála v tom vývoji roli. Mohli jsme to dotáhnout, ale o jednoho míň je to těžké.“
Zdaleka to však v tomhle dramatickém utkání není vše.
Pro Vysočinu nastává úplně to nejhorší. Z levé strany centruje na zadní tyč Mosquera a neobsazený hlavičkující Acosta obloučkem otáčí stav zápasu na 2:1.
Simulování = další červená
A pak ještě jedna rána pro Jihlavu. Vaculík, který už má v tu dobu jednu žlutou kartu, jde u vápna do kličky, padá... a sudí za simulaci vytahuje z kapsy druhou žlutou. „Pak už to bylo hotové,“ smutnil Mešanovič, jenž tentokrát i přes gólové šance své mužstvo nezachránil.
Vysočina přišla o dva hráče. A hlavně odjela bez bodu. „Je to velká ztráta,“ shodli se všichni Jihlavští.
„Bylo to v Ďolíčku nostalgické. Šel jsem na jinou střídačku, do jiné kabiny...“
