V minulém kole při utkání se St. Etienne doplatil na soupeřův šlapák. "Mám tržnou ránu pod kotníkem na vnitřku nohy, mohu běhat, ale je to špatné na dotek s míčem. Ve středu jsem poprvé zkoušel kopat, ale rána je ještě moc čerstvá a všechny doteky s míčem bolí," řekl Bejbl, který předpokládá, že v příštím kole v sobotu proti Monaku nenastoupí. "Možná až v dalším zápase v úterý v Guingampu."
Francouzská liga má podle Bejbla velmi dobrou úroveň, ale španělská je přece jen o něco kvalitnější. Zásluhu na tom mají nejen zahraniční opory, ale také fakt, že v ní hrají všichni nejlepší španělští hráči. Ve Francii naopak širší kádr národního
mužstva hraje venku, soudí český reprezentant. "Francouzská liga na nedostatek domácích osobností trochu doplácí, ale je to jinak soutěž velice rychlá, dynamická a technická."
Styl hry týmu je podle něj založen na kolektivním pojetí. "Nemáme žádné výrazné individuality, ale podívám-li se na náš hráčský kádr, myslím si, že bychom měli mít na umístění do šestého místa," řekl Bejbl.
Jeho tým po sedmi kolech dokonce vedl tabulku, ale pak nastal útlum. "Působil jsem čtyři roky v Madridu ve velkoklubu a v porovnání s Atlétikem je to tady klidnější. Je to menší město, ale fotbalový klub je na vysoké úrovni a mám z toho docela dobrý
pocit. Jsou tu velmi příjemní lidé, máme výborné fanoušky a stále vysoké návštěvy," libuje si Bejbl. K bydlení si s rodinou vybral domek asi deset kilometrů od Lens na malé vesnici. Francouzsky se teprve učí, ale s mnoha spoluhráči se bez problémů domluví anglicky nebo španělsky.
Bejbl není prvním Čechem v sestavě Lensu, až do loňska tady hrál Vladimír Šmicer. "U fanoušků má pořád dobré renomé. Když jsem sem přestupoval, mluvil jsem s ním a do začátku mi pomohl s informacemi o klubu a o městě," uzavřel Bejbl.