Dvacetiletý Daniel Smékal byl při výhře 2:1 nad Severočechy jedním z pěti odchovanců v sestavě Baníku. A na hrotu byl pořádně vidět.
Nebyl před domácími fanoušky nervózní? „Něco tam bylo,“ připustil, „ale moc nervózní nebývám. Vždy se chci soustředit na svůj výkon a pomoci týmu, co to dá.“ Jak to šlo?
„První poločas hodně dobře. Skvěle jsme presovali, dostávali jsme soupeře pod tlak, takže neměli přesné nákopy na útočníky, a když něco letělo, naši stopeři si s tím poradili. A my jsme měli nebezpečné brejky.“
Smékala mrzelo, že se neprosadil při dvou hlavičkách po rohových kopech, které dělily čtyři minuty. „Gólman to chytil. Musím se ještě učit, ale příště to dám,“ usmál se.
První střelu v 15. minutě výborně umístil, ale brankář Hanuš skočil k levé tyči a míč vyrazil. „Tam byla slabší razance,“ uvědomuje si mladý útočník.
Podruhé poslal balon rovnou na stojícího gólmana. „Chybělo mi umístění i razance. Hodně ale záleží i na tom, jak prudký je centr,“ podotkl. Smékalovi se i přes zmíněné šance zdálo, že nevyhrál snad ani jeden hlavičkový souboj. „Kolikrát jsem si myslel, že jo, ale pak jsem zjistil, že balon je za mnou,“ uvedl.
Potvrdil, že mu při premiéře mezi elitou pomohlo, že dobře zná své spoluhráče.
„Třeba s Petrem si hodně rozumíme, víme, kam kdo běží,“ zmínil záložníka Jaroně, který na jaře v první lize rovněž debutoval v nejvyšší soutěži. „Známe se odmala, kopali jsme si už ve Valmezu (Valašském Meziříčí) na sídlišti a dostali jsme se až sem, nejprve do dorostu.“
Daniel Smékal ví, že mu do sestavy pomohly i absence zraněného Ladislava Almásiho a vykartovaného Jiřího Klímy.
„Takže jsem doufal, že příležitost dostanu,“ usmál se. „A snad přijde i další teď v nadstavbě, protože hrát proti Slavii, Spartě si přeje snad každý hráč.“
Jenže konkurence v ostravském útoku je velká. „Budu makat a třeba další příležitost přijde,“ řekl Daniel Smékal. „Máme skvělé útočníky, kteří dávají góly. Laco je mezi nejlepšími střelci ligy. Klimič je technik a gólů také nemá málo.“
Leč své vzory má Smékal jinde - v Borussii Dortmund. Jsou jimi Němec Marco Reus a Nor Erling Haaland, který je pověstný svou rychlostí. Loni mu v bundeslize naměřili rekord 36,04 kilometru v hodině... „Podle čipu, co jsem měl na tréninku, i když to není úplně přesné, jsem měl rychlost jako on,“ usmál se Smékal.
Sám nejlépe ví, v čem ještě zaostává. „Hodně to řeším s taťkou od přítelkyně i se svým manažerem. Rychlostně zápasy zvládám, ale ještě musím zapracovat na soubojích.“